Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Můžeme si za vlnu veder sami?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Greenpeace

Šestý červenec 2023 byl nejteplejší den v historii měření. Evropa včetně Česka v posledních týdnech čelí další vlně veder. V pozadí stojí klimatická změna a fosilní společnosti jako je Shell, BP nebo ČEZ, které si chtějí udržet své zisky.

Článek

Proměna klimatu zaviněná lidskou činností nás přivádí k zásadnímu faktu: extrémní meteorologické jevy jako vlny veder, ničivé povodně, bouře a nedostatek srážek se v mnoha částech světa stávají neúprosnou realitou, přičemž jejich frekvence i intenzita neustále narůstají. Je třeba ale zdůraznit, že všechny extrémní události nemají rovnocennou pravděpodobnost výskytu, ta se navíc liší i v jednotlivých regionech.

Změna klimatu přináší větší pravděpodobnost a intenzitu veder

Ačkoliv nemůžeme připsat změnu klimatu jako jedinou a přímou příčinu konkrétních extrémních jevů – v meteorologii se zapojuje více faktorů a svou roli zde hraje i náhoda, nezapomínejme ale, že změna klimatu má podstatný vliv na pravděpodobnost a intenzitu těchto událostí. Klimatická změna má fatální důsledky pro lidi, majetek a naše okolí. Ekonomické ztráty, narušená stabilita zemědělství či degradace krajiny, nepředstavitelné škody na majetku či lidských životech. Takové jsou následky těchto událostí. Příčiny těchto klimatických výkyvů jednoznačně ukazují na lidskou aktivitu, a to zejména na přílišné emise skleníkových plynů a nezodpovědnou manipulaci s přírodními zdroji.

Zničující vlny veder se každoročně stávají hrozbou pro životy, živobytí a komunity po celém světě. Od Anglie a Číny přes Indii a severní Afriku až po Spojené státy a Arktidu čelí lidé i příroda neúprosně stoupajícím teplotám, které nesou vážná rizika pro zdraví i životní prostředí. Ekosystémy a ohrožené komunity jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí požárů, sucha a výpadků energetických sítí.

Země globálního jihu jsou ohroženy nejvíce

Jak už to tak bývá, nejsilnější dopady klimatické krize často pociťují ti, kteří jsou nejméně odpovědní za emise uhlíku, jež zhoršují extrémní projevy počasí. Tedy země globálního jihu. Tyto komunity potřebují empatii, pomoc a opatření v oblasti klimatu. Celé světové společenství musí požadovat, aby společnosti vyrábějící fosilní paliva a korporátní znečišťovatelé přestali urychlovat změnu klimatu bezohlednou těžbou a spalováním uhlí, ropy a plynu, za kterými není nic jiného než touha po zisku.

Fosilním korporacím jde pouze o moc a zisk

Společnosti vyrábějící fosilní paliva jako je Shell, Gazprom, PetroChina nebo ČEZ upřednostňují zisky před lidmi a planetou a budou v tom pokračovat. Pokud vlády včetně té naší nepřijmou opatření pro spravedlivý přechod na obnovitelné zdroje energie, pak se klimatická nouze bude jen zhoršovat a některé části světa se stanou neobyvatelnými. Tito fosilní zločinci nesou významnou odpovědnost za aktuální klimatickou krizi. Jejich emise dosahují ohromných 43,92 milionů tun CO2, což znamená, že představují neuvěřitelných 38,6 % celkových emisí. Hlavním problémem je bezpochyby spalování hnědého uhlí v elektrárnách, které zodpovídá za 24,73 milionů tun emisí, což je zhruba 21,7 % z celkových ročních emisí. Teplárny pak přispívají 12,7 miliony tunami (11,1 %) a výroba a úprava paliv dalších 4,22 milionů tun (3,7 %).

Nesmíme zapomenout na nefalšovanou emisní hvězdu, a to hnědouhelnou elektrárnu Počerady. Toto zařízení samotné generuje obrovských 4,55 milionů tun CO2 ročně, což představuje solidních 4,0 % z celkových emisí České republiky. Co je ještě alarmující, pět největších hnědouhelných elektráren v Česku – Počerady, Tušimice, Prunéřov, Mělník a Ledvice – společně vytvářejí emise CO2 ve srovnatelném objemu jako celá silniční doprava. Vlivem války v Ukrajině navíc fosilním korporacím mnohonásobně vzrostly zisky, zatím co nám rostli účty za energie. Například společnosti Orlen Unipetrol Pavla Tykače zisky vzrostly mezi lety 2021 a 2022 o 500 %, společnosti ČEZ pak meziročně dokonce osminásobně. Stejná situace je i v zahraničí – ropná společnost Shell vykázala rekordní zisk, který meziročně narostl více jak dvojnásobně.

Chceme-li úspěšně zvrátit nepříznivý trend a omezit emise skleníkových plynů z energetického sektoru musíme začít řešit problém od základu, není tedy jiné cesty než zavést energetické úspory a přejít na obnovitelné a nízkouhlíkové zdroje energie. Rozsáhlé investice do alternativních metod výroby elektřiny a tepla jsou nevyhnutelné, abychom minimalizovali dopady klimatických změn a zajistili udržitelné prostředí pro budoucí generace. Zdravé a odolné ekosystémy, především lesy, rašeliniště, mokřady a oceány jsou naším nejlepším spojencem v boji proti pokračujícímu oteplování a proto je musíme nejen chránit před destrukcí, ale začít je postupně obnovovat, jinak nemáme šanci klimatickou změnu zpomalit

Uhlí, ropa a plyn patří do minulosti

Vědecké poznatky jsou jasné: pokud se chceme vyhnout nejhorším dopadům klimatické krize, nemůžeme nadále spalovat uhlí, ropu a plyn. V příštím desetiletí musíme přijmout transformační opatření, abychom zcela ukončili výrobu fosilních paliv a přešli na 100% obnovitelnou energii.

Pokud se nám podaří omezit globální oteplování na 1,5 °C nad předindustriální úroveň, snížíme riziko extrémních vln veder, silných srážek, sucha, zvyšování hladiny moří nebo tání ledovců.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz