Článek
Soud zrušil emisní výjimku z limitu na vypouštění toxické rtuti z uhelné elektrárny Počerady. Dal tak za pravdu žalobě ekologických organizací, které již několik let upozorňují na to, že je výjimka příliš benevolentní a že její udělení bylo v rozporu se zákonem.
Petr Dušek, PR manažer uhelného byznysu kontroverzního miliardáře Pavla Tykače, ještě před rozhodnutím soudu napsal článek „Zatímco elektrárny úspěšně řeší rtuť, aktivisté běhají po úřadech a soudech“, kde na sebe navršil spoustu více či méně zábavných tvrzení. V titulku nařknul ekologické organizace, že běhají po úřadech a soudech a napadají emisní výjimky, které provozovatelé uhelných elektráren získali. Jenže logicky - kdyby provozovatelé uhelných elektráren předtím neběhali po úřadech, aby si ty emisní výjimky zajistili, nemohli by se proti nim aktivisté - včetně mě - nijak vymezovat. A zatímco ekologičtí aktivisté jsou obviňováni z běhání po úřadech, uhlobaron Pavel Tykač, který elektrárnu Počerady vlastní, v tu samou chvíli běhá po úřadech a žádá si o prodloužení výjimky. Vzhledem k tomu, že soud stávající výjimku zrušil, snad nebude mít šanci prodloužení výjimky získat.
Elektrárna Počerady dostala v roce 2021 od úřadů výjimku na emise toxické rtuti, protože je provozovatel přesvědčil, že potřebuje více času na instalaci nezbytných filtrů. Slíbil, že emise na dvou blocích sníží do konce letošního června, na jednom bloku do konce letošního roku a na zbývajících dvou do poloviny roku příštího. Na dvou blocích mu již výjimka vypršela, přesto emise nesnížil a nyní porušuje zákon, protože neodstavil dva bloky, které odstavit měl, a překračuje tak emisní limity.
Ve svém původním článku jsem poukazoval na absurditu takového počínání tím, že jsem provozovatele uhelné elektrárny přirovnal k člověku, který přijede se svým autem na STK na měření emisí, kde se zjistí, že jich vypouští více, než dovoluje zákon, a přesto se rozhodne se svým autem jezdit dál nezákonně i bez úředního povolení. Podle Duška jsou však emisní limity příliš přísné, a proto si člověk na STK musí zažádat o výjimku (opravdu? STK přece žádné výjimky lidem nerozdává) do doby, než si „našetří na nový vůz“ a během trvání výjimky „střádá korunku ke korunce“. To je v případě provozovatele uhelné elektrárny obzvláště zábavná představa.
Brambora k bramboře a Uno je na dvoře
Uhlobaron Pavel Tykač střádal „korunku ke korunce“ a jen během energetické krize, kdy spousta z nás měla kvůli drahým energiím velké problémy, nakonec nastřádal téměř 100 miliard „korunek“. To sice nevystačí ani na blok nové jaderné elektrárny, protože ta je brutálně drahá, ale určitě to stačí na víc paroplynových elektráren, než vůbec Česko potřebuje, nebo na obrovské množství instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích, kterého nyní potřebujeme hodně. Přesto do elektrárny Počerady Tykač neinvestoval a je otázka, zda do ní ještě něco investovat chce, když tvrdí, že ji stejně brzy zavře, pokud na její provoz nedostane nějakou formu podpory od státu.
Provozovatel elektrárny Počerady ještě donedávna tvrdil, že filtry nainstaluje včas. Když elektrárnu přebíral od firmy ČEZ v roce 2020, tedy o tři roky dříve, než bylo původně dohodnuto, říkal, že je to právě proto, aby na ní mohl rychleji nainstalovat filtry a aby plnila emisní limity.
Největší problém elektrárny je zrušení výjimky
Problém elektrárny Počerady však v současnosti není v tom, že provozovatel dosud nenainstaloval filtry, aby snížil emise, ale to, že elektrárnu provozuje dál v rozporu se zákonem. A místo toho, aby projevil trošku elementární slušnosti a přestal tímhle flagrantním způsobem porušovat zákon, tvrdí, že to vůbec nevadí. A zároveň jeho PR manažer kritizuje ekologické aktivisty, kteří na porušování zákona upozorňují.
A ještě větší problém elektrárny Počerady nyní je, že jí soud emisní výjimku úplně zrušil, a pokud nezačne emise urychleně snižovat, bude muset dříve či později zastavit svůj provoz.
Lukáš Hrábek je tiskový mluvčí Greenpeace ČR.
