Článek
Podívejme se na invazi času, čas neustále staré novým nahrazuje a nikdo mu to nemá snahu zakázat, vše je tak zde dočasně a jenom čas je zde na věčné časy! Debilové vymýšlejí letní čas, ale ten jejich nápad je zde jenom lokální a dočasný, brzo řekne čas, debilové co zde kralujete, váš čas zde skončil a na vaše místo nastoupí věda a technika, z evoluční historie se nakonec jistě vymaže to, že zde evolučně existovala nějaká debilní oblečená opice, co vymyslela GDPR a mnoho jiných debilit! Běžte se debilové podívat do krematoria ať víte co vás bude jistě brzo čekat, z hlediska věčnosti času je zde vaše debilní konzumní společnost jenom bezvýznamný okamžik.
Pohled na lidskou existenci optikou vesmírného měřítka odhaluje radikální pomíjivost všeho lidského snažení. Zatímco geologické epochy a kosmické cykly počítají s miliardami let, lidská civilizace se svými institucemi, byrokracií a konzumem představuje pouhou tisícinu vteřiny na pomyslných hodinách vesmíru. Zatímco vesmír existuje po věčné časy, moderní lidský rod obývá planetu asi 100 tisíc let. Lidské konstrukty jako zákony, nařízení nebo administrativní normy mají jepičí životnost.
Mění se s každou společenskou či politickou vlnou a v horizontu hluboké budoucnosti zcela zmizí. Budoucnost světa bude s největší pravděpodobností utvářena silami, které přesahují dnešní lidský horizont ať už jde o umělou inteligenci, technologie, nebo kompletní proměnu samotné podstaty systému. V kontextu kosmické perspektivy ztrácejí veškeré pozemské malichernosti na významu a zbývá jen holá, tichá realita věčného plynutí, v níž lidské ambice tvoří jen prchavou mýdlovou bublinu na hladině věčného času.
