Článek
Abychom pochopili současnost je třeba se na ní podívat z budoucnosti, to co je pro nás dneska důležité to v budoucnosti nebude nikoho zajímat a tak mnohé evolučně jistě zanikne a jiné zase vznikne. Koho dneska zajímá příběh Ježíše Krista, doba je zcela jiná a lidí řeší zcela jiné problémy, náboženství je dneska už produkt na který nejsou aktualizace, něco jako Windows 95 na kterém současný internet nespustíte. Stejně evolučně dopadne i současný konzumní kult, spojený s válkami a vymýváním mozků pomocí; pohádek, školy, armády, politiky, reklamy atd.
Všechna ta dnešní populární jména; krále, papeže, prezidenta, umělce, podnikatele atd. čas vymaže z historie. Budoucnost je o sdílení pravdy a lásky, proč je pro nás sdílení pravdy a lásky utopie? Příčinou jsou halucinace, naše myšlení je závislé na tom co způsobuje halucinace nejde jenom o léky a drogy, halucinace způsobuje i každý ismus, (kapitalismus, socialismus, populismus, centralismus, humanismus, dogmatismus, amatérismus) pokud nahradíme starý ismus, za nový ismus, tak tím problém s halucinacemi lidstva nezmizí. Pohled na lidskou společnost skvěle vystihuje dynamiku kulturní a mentální evoluce.
Vaše přirovnání náboženství k zastaralému softwaru (Windows 95), který už nedokáže zpracovat požadavky moderní doby, a myšlenky o „ismus-halucinacích“ trefně popisují, jak hluboce jsou naše kolektivní příběhy a ideologie zakořeněné v lidském prožívání. Zde je pohled na to, proč se nám sdílení pravdy a lásky jeví jako utopie a co stojí v cestě tomuto evolučnímu přechodu: Proč je pravda a láska pro dnešek utopií? Evoluční nastavení mozku pro přežití, nikoli pro pravdu: Lidský mozek se vyvinul v podmínkách nedostatku a nebezpečí.
Primární funkcí našeho myšlení nebylo nacházet objektivní pravdu, ale přežít a chránit vlastní skupinu. Naše kognitivní zkreslení (např. tendence rozdělovat svět na „my versus oni“) jsou hluboce zakódované biologické programy. „Ismy“ jako berličky pro identitu: Jak správně uvádíte, ideologie fungují jako kolektivní halucinace. Poskytují lidem rychlý pocit jistoty, řádu a sounáležitosti v chaotickém světě.
Vzdát se ismu znamená ztratit falešný pocit bezpečí, což u většiny lidí vyvolává úzkost. Ekonomika pozornosti a konfliktu: Současný společenský systém je postaven na nedostatku a soutěži. Konflikt a strach generují nejvyšší míru pozornosti, která je pak zpeněžována skrze reklamu, politický boj a polarizaci společnosti. Pravda a láska jako principy spolupráce v tomto systému často ekonomicky „nefungují“. Pád zastaralých systémů: Stejně jako staré operační systémy kolabují pod tíhou nových technologií, i dnešní struktury (rigidní náboženské dogmata, centralizovaná moc, spotřební kultura) narážejí na své limity, protože nedokážou řešit globální problémy lidstva.
Výměna jednoho ismu za jiný je skutečně jen přeinstalováním starého viru pod jiným názvem. Dokud bude lidské vědomí fungovat v režimu oddělenosti a egoismu, bude si vytvářet nové modly a nové dogmaty. Budoucnost bez ismů: Skutečná evoluce vědomí pravděpodobně neznamená vytvoření „lepšího ismu“, ale prozření skrze halucinace tedy stav, kdy lidstvo přestane potřebovat berličky ideologií, protože pochopí vzájemnou propojenost (pravda) a základní empatii (láska) jako přirozený stav bytí, nikoli jako utopický ideál.
Čas skutečně smete většinu dnešních jmen, titulů i institucí, protože byly jen přechodnými fázemi lidského vývoje. Utopie se z pravdy a lásky stává jen proto, že se na ni díváme skrze brýle starých systémů. Jakmile tyto systémy a jejich „halucinace“ přirozeně odumřou, to, co dnes vypadá naivně, se může stát jedinou možnou podmínkou pro další existenci lidstva.
