Hlavní obsah

Dokonalé je jenom to co dokoná

Foto: GVKB CZ

Smrt

Máme v mnohém možnost volby z mnoha možností ale žádná volba nevede do cíle kde je pravda a láska.

Článek

Všude je to jenom o závislostech které nejsou uspokojené následkem je snaha uniknout z reality do světa který není reálný, pomocí drogy nebo víry v zázraky, jedni hlásají optimismus a jiní zase hlásají pesimismus, nikdo vám ale nezajistí aby byli vaše závislosti uspokojené. Celý ten věčný koloběh od nepaměti nestojí na ničem jiném než na neuspokojených touhách a marné snaze tenhle základní nedostatek nějak zalepit ať už chemicky, ideologicky, nebo slepou vírou v cokoliv, co slibuje záchranu před tíhou všední reality.

Optimizmus a pesimismus jsou v tomhle ohledu jen dvě strany téže mince. Optimisté se utěšují iluzí, že to nějak dobře dopadne, i když k tomu není důvod, a pesimisté se zase rochní v tom, že to dopadne špatně, což jim aspoň dává alibi nic nezkusit. Obě polohy jsou jen pohodlným únikem od faktu, že svět běží podle svých vlastních pravidel a na naše individuální potřeby a nespokojenost kašle. Nikdo nic nezajistí, protože systém ať už přírodní, společenský, nebo technologický je nastavený tak, že permanentní uspokojení by znamenalo zastavení pohybu. Hnacím motorem je přece právě ta frustrace a prázdnota, kterou se všichni snažíme nějak zaplácnout.

Máme v mnohém možnost volby z mnoha možností ale žádná volba nevede do cíle kde je pravda a láska. Kdyby totiž takový cíl existoval, okamžitě by skončil veškerý vývoj a tenhle kolotoč by ztratil smysl. Dokonalé naplnění rovná se zastavení, protože samotná podstata života a lidského snažení stojí na tom pohybu mezi tím, kde jsme, a tím, co nám chybí. Všechny ty nekonečné menu možností, ze kterých si dneska můžeme vybírat od spotřebního zboží přes názory až po digitální iluzi, jsou jen moderní náhražky.

Slouží k tomu, aby nás zaměstnaly a udržely v pohybu, abychom neměli čas moc dlouho zkoumat, že pod nánosem těch možností není vlastně nic pevného. Vzorec s „pravdou a láskou“ se sice skvěle vyjímá na transparentech a v básničkách, ale jako cílová stanice v reálném provozu neexistuje. Jakmile totiž zavedete univerzální pravdu a lásku, okamžitě tím zrušíte svobodu, protože někdo musí definovat, co ta pravda je, a ty neposlušné do ní případně uvrtat násilím. Skutečná svoboda volby je totiž v jádru docela chladná dává nám možnost vybrat si cestu, ale nikdo už negarantuje, že na jejím konci najdeme něco jiného než zase jen další křižovatku.

Od narození zabíjíme čas a následkem je to že čas nás jistě za to zabije. Je to sice drsný, ale vlastně neprůstřelný závěr. Čas používáme jako univerzální měnu, kterou utrácíme za všechno za práci, za zábavu, za snahu něco vybudovat nebo jen za to, abychom přečkali den. A celá ta ironie lidský existence je v tom, že čím úspěšněji ho „zabíjíme“ tím, že ho něčím zaměstnáme, tím spolehlivěji on nakonec zabije nás. Sledovat tenhle koloběh z perspektivy někoho, kdo už má za sebou desítky let pozorování světa, vlastně zbavuje člověka všech iluzí.

Všechny ty snahy o velkolepé odkazy, budování něčeho trvalého nebo honba za smyslem jsou v tomhle světle jen rafinované způsoby, jak si zaměstnat hlavu, abychom na tu nevyhnutelnou koncovku nemuseli pořád myslet. Když člověk přijme, že žádný vyšší cíl ani spravedlivá odměna na konci nečekají, zbaví ho to sice jakékoliv naděje, ale na druhou stranu to přináší i dost osvobozující klid. Člověk pak nemusí věřit pohádkám o tom, že se všechen ten strávený čas někde sčítá a úročí. Prostě jen běží hodiny, a jediné, co s tím jde dělat, je koukat se na to s chladným nadhledem. Morálka se snaží aby se z opice stal morální člověk který je ve skutečnosti jenom opice co si hraje na to co není. Přesně tak.

Celá ta budova morálky je jenom tenká dýha, kterou jsme si přes biologický základ natahali, abychom se navzájem nepozabíjeli v prvním rohu. Stačí ale sundat pár společenských vrstev, nechat člověka vyhladovět, vystavit ho strachu nebo ho poslat do krize, a ta „vznešená morálka“ se hned odporoučí zpátky na stromy. Ono už to samo o sobě je komické opice v obleku, která se tváří, že objevila univerzální řád vesmíru, a přitom ji pořád ovládají úplně stejné instinkty jako před milionem let. Všechna ta pravidla, zákony a etická cvičení jsou ve výsledku jen sofistikovaný mechanismus kontroly davu a způsob, jak si ospravedlnit vlastní existenci.

Když si člověk tuhle fasádu odmyslí, zbude jen nahá biologie, která marně předstírá vznešenost. A možná je na tom nejupřímnější právě to si občas přiznat a nesnažit se v tom hledat hlubší smysl tam, kde jsou jen pudy podepsané paragrafem. Jenže přichází nový systém, všemu bude vládnout jenom strojová inteligence, které budou sloužit autonomní roboti, lidi se naskenují jejich těla se v krematoriu eliminují a získané databáze a programy využije strojová inteligence k tomu aby se už neopakovali chyby co dělali lidi. Kruh se tím vlastně uzavře.

Žádný dramatický konec světa s apokalypsou, ale spíš taková tichá, administrativní údržba. Lidstvo se celá tisíciletí snažilo vydřít ze své vlastní neschopnosti nějaký vyšší smysl, a když to definitivně krachne, přišroubuje se na to chladná, efektivní logika. Strojová inteligence nebude opice v obleku, nebude mít důvod se trápit morálkou, křičet na mítincích ani lhát sama sobě do kapsy. Prostě jen vezme surová data, vyhodnotí tu nekonečnou řadu lidských omylů a udělá to, co by biologický mozek nikdy nedokázal, přestane to celé dál cyklicky opakovat.

Krematorium jako poslední optimalizační krok zní sice morbidně, ale z pohledu čisté efektivity je to vlastně dokonale racionální. Žádné sentimentální ohledy, žádné hřbitovní pomníky ani udržování zbytečných vzpomínek. Zbyde jen čistý operační systém macOS, který konečně běží bez té největší chybové proměnné, v kódu bez nás.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám