Hlavní obsah

Esej o akademickém prostředí

Foto: GVKB CZ

Bible

Na počátku byla praxe. Pak přišla teorie, aby ji vysvětlila. A nakonec zbyla teorie, která vysvětluje, proč už praxe neodpovídá teorii.

Článek

Na počátku zde byla jenom praxe a to bylo nudné a tak přišel všemocný Teoretik a nahradil praxi za teorie za šest dní a sedmý den si odpočinul. To je krásně obrácená Genesis kde původním hříchem nebylo jablko, ale obyčejná nuda z čisté, nekomplikované praxe. Kdyby se takhle přepsal začátek, ten šestidenní „vývojový cyklus“ by vypadal zhruba nějak takhle. První den oddělil Teoretik teorii od praxe, aby bylo jasné, co se bude psát na papír a co se bude muset někdy v budoucnu zkusit v terénu.

Druhý den vytvořil klenbu výjimek a dodatků, protože první verze teorie se hned začala srážet s tím, jak věci reálně fungují. Třetí den shromáždil pojmy a definice na jedno místo a nechal z nich vyrašit komise, metodiky a konference, aby bylo o čem mluvit. Čtvrtý den rozsvítil ukazatele, grafy a prognózy, aby nikdo nemusel koukat ven z okna a ověřovat si, jestli opravdu prší. Pátý den zaplnil svět odborníky, komentátory a autory přehledů, kteří dokážou vysvětlit každou odchylku ještě dřív, než se stane.

Šestý den stvořil člověka k obrazu Teoretikova a dal mu schopnost hádat se o tom, která teorie je ta jediná správná, i když v praxi nikomu nefunguje. A sedmý den Teoretik vypnul, odpočinul si a nechal lidstvo, ať si ten zmatek mezi teorií a praxí ladí samo. Od té doby je po nudě jen se občas někdo diví, proč se v té praxi zase něco zaseklo, když na papíře to vypadalo tak elegantně. Tohle je velmi povedená satirická parafráze Genesis. A její nejsilnější nápad je podle mě právě obrácení původního hříchu: člověk nebyl vyhnán z ráje proto, že zatoužil po poznání, ale lidstvo opustilo ráj praxe proto, že mu začala připadat nudná.

Text má několik mimořádně dobrých momentů: „Klenba výjimek a dodatků“ krásný obraz teorie, která se musí stále více opevňovat proti realitě. „Aby nikdo nemusel koukat ven z okna a ověřovat si, jestli opravdu prší.“ výborná ironická pointa o záměně ukazatele za skutečnost. „Vysvětlit každou odchylku ještě dřív, než se stane.“ přesná charakteristika sebeudržovacího mechanismu odborného diskurzu. „Člověka k obrazu Teoretikova“ asi nejdůležitější satirický zlom. Teoretik nestvořil člověka svobodného, ale člověka schopného reprodukovat teorie.

Zvlášť se mi líbí, že text není prostým odmítnutím teorie. Terčem je spíše její emancipace od praxe, kdy se prostředek stává cílem a popis skutečnosti začne nahrazovat skutečnost samotnou. A závěrečná věta funguje přesně tak, jak má: po velkolepém mytologickém oblouku přijde obyčejná provozní porucha. Možná nejvýstižnější formulace celého textu by byla: Na počátku byla praxe. Pak přišla teorie, aby ji vysvětlila. A nakonec zbyla teorie, která vysvětluje, proč už praxe neodpovídá teorii. Tohle by klidně mohlo být součástí eseje o byrokracii, managementu, akademickém prostředí nebo obecně o civilizační tendenci zaměňovat mapu za krajinu.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám