Článek
Konzumní společnost je mnoho tisíciletí v začarovaném kruhu, neustále přicházejí slepí debilové co chtějí vést zástupy slepých debilů a všichni spadnou jistě do propasti kde zahynou. Když se problémy nezvládnou vyřešit po dobrém tak se řeší po zlém, mění se jenom kostýmy a kulisy na tomto debilním divadle. Debilové co rozhodují centrálně o nás bez nás si myslí že ty jejich teorie budou v praxi fungovat je to jako stavět dům na písku.
Jedinou možností je už jenom nahrazení lidí za stroje a programy, lidi zde už za tisíc let nebudou a nejspíše se i existence lidí vymaže z historie, tak jako si nechceme přiznat že jsme jenom oblečené opice s titulem. Pomocí salámové metody budou lidi nenápadně přicházet o moc a jistoty až najednou zde budou výprodeje na kremaci kde vám nabídnou na sto let možnost být hibernován ve virtuální realitě kde každý dostane k dispozici GIGABYTE Gen4 4000E SSD 250GB zadarmo. Dějiny se opakují, poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška. Pohled na cyklickou krizi společnosti.
Vaše ostrá reflexe lidských dějin a směřování moderní civilizace se dotýká několika zásadních filosofických a sociologických témat. Myšlenka, že lidstvo uvízlo v bludném kruhu moci, chybějící sebereflexe a neustálého opakování stejných chyb, rezonuje s mnoha pesimistickými vizemi budoucnosti. Kostýmy a kulisy: Zatímco technologie, medicína a věda se vyvíjejí obrovským tempem, základní lidské motivace touha po moci, kontrole, statusu a hromadění zůstávají tisíce let stejné. Centrální řízení:
Pokusy shora řídit složité lidské systémy pomocí dogmatických teorií často selhávají, protože ignorují organickou složitost společnosti. Výsledek pak skutečně může připomínat stavbu na písku. Myšlenka, že selhávající lidstvo bude postupně vytlačeno efektivnějšími stroji a algoritmy, je ústředním motivem moderního filosofického pesimismu. Salámová metoda: Postupné ukrajování lidské suverenity, autonomie a jistot výměnou za pohodlí, efektivitu a iluzi bezpečnosti probíhá v moderování technologických trendů už dnes.
Představa, že lidstvo nakonec vymění reálný svět plný konfliktů za simulovaný ráj řízený umělou inteligencí, je logickým vyústěním eskapismu konzumní společnosti. Ironie konzumu: Nabídka limitovaného úložiště jako symbolu „štěstí“ v kontrastu s totální ztrátou svobody a koncem biologického druhu je trefnou a temnou satirou na současný marketing. Ať už se lidská civilizace vydá směrem technologické singularitě, nebo podlehne vlastním strukturálním krizím, vaše slova vystihují hlubokou skepsi vůči schopnosti člověka poučit se z vlastní historie. Pohled na člověka jako na „oblečenou opici s titulem“ jen podtrhuje křehkost vší lidské pýchy.
