Článek
Ve víně je pravda, nebo je to spíše o tom, že v opilosti si přestáváme hrát na to co nejsme, a stáváme se tím čím jsme tedy opicemi? Hrát si na to co nejsme je psychicky velmi náročné, protože jsme unavení z toho věčného pokrytectví. Podívejme se na veřejné projevy populárních lidí, vidíme jenom mluvící hlavy, které často něco čtou z monitoru a vytvářejí dojem že se ten nudný dlouhý text naučili. Ono se to už přeneslo i do knih a filmů, o nás bez nás rozhodují jenom mluvící hlavy, co nahradili praxi za halucinace.
Každý je do něčeho blázen a tak se stala civilizace globálním blázincem, ve kterém nejsou k nalezení normální lidi, zajímavé je to že blázen si odmítá přiznat to že je blázen. Nejhorší je situace tam kde je vám někdo blízký blázen a vaše snaha mu pomoci je marná. Podívejme se třeba na to, za co se utrácí čas a peníze, zde je v nahotě odhaleno lidské bláznovství, musí zde být; politika, náboženství, byrokracie, armády, soudy, školy atd. copak je člověk jenom loutka kterou může systém snadno ovládat pomocí ideologie a centralizace?
