Článek
Úvod
Deprese, úzkost, problémy se sebevědomím a sebehodnocením, ale i osamělost a digitální přetížení. Přesně to jsou témata, která se čím dál tím víc objevují v průzkumech a odborných komentářích již na základních školách. Dle dostupných informací je zřejmé, že se situace s postupem času nejen zhoršuje, ale že současný systém školství, rodin a psychologie není dostatečně připraven správně reagovat.
Co víme
Více jak polovina deváťáků (žáků devátých tříd základní školy) vykazuje příznaky „zhoršeného duševního zdraví“, z toho 40 % má známky střední až těžké deprese a 30 % hlásí symptomy představující úzkost. Dle odhadů NDÚZ (Národní ústav duševního zdraví) se v ČR s úzkostnými poruchami potýká přibližně 140 000 dětí a mladistvých.
Odborníci uvádějí, že počet dětí a mladistvých, kteří potřebují péči dětského psychiatra, zaznamenal od roku 2010 nárůst o 70 %. Dle některých může být na vině právě dnešní rychlý digitální svět. Sociální sítě, neustále využívání technologií a s ním spojena závislost, izolace, potřeba se srovnávat a tak dále.
Paradoxem je, že byť jsou děti díky internetu a sociálních sítí v neustálém kontaktu se svými spolužáky, uvádějí mladší skupiny výrazně vyšší míru pocitu osamělosti, než předchozí starší generace. Dle studie STADA Health Report osamělost trápí hlavně mladé dospělé a adolescenty. Pocit osamělosti pak přímo koreluje se zhoršeným vnímáním vlastního duševního zdraví.
Hlavní příčiny
· Tlak na výkon: spousta mladistvých pociťuje nesmírně velký tlak na výkon, ať už ze strany školy, nebo rodičů. To vede ke stresu, úzkosti a pocitům, že nejsou dost dobří.
· Pandemie Covid-19: pro některé děti působila jako katalyzátor jejich psychických problémů, neboť představovala omezení sociálních kontaktů, nejistotu a strach.
· Neustálý kontakt s online světem: mobilní telefony, tablety a sociální sítě (Facebook, Instagram, TikTok). Dnešní děti mají přístup do online světa kdykoli z vlastní kapsy a jsou vystaveni každodennímu srovnávání sebe s ostatními.
Ilustrační fotografie
· Nedostatek pomoci: sice roste povědomí o duševních problémech mladistvých, počty odborníků, kteří mohou pomoci, jsou stále omezené.
· Izolace a osamělost: pokles běžných mezilidských kontaktů a pocit méněcennosti v důsledku nekonečného srovnávání může vést k izolaci a dalšímu prohloubení potíží.
Důsledky
Mezi hlavní důsledky těchto problémů patří zvýšená poptávka po péči dětských psychologů a psychiatrů (ambulantní i lůžkové služby). Zvýšený výskyt sebepoškozování a poruchy příjmu potravy. Špatný spánek, problémy se soustředěním a pokles výsledků ve škole. Pokud se problémy neřeší včas, mohou přejít do chronických stavů.
Důsledky pak jen více zhoršují situaci a jedinec se dostává do sestupné spirály, ze které nemá úniku a čím déle v ní setrvává, tím horší je možnost návratu do normálu.
Kroky ke zlepšení
V českých školách by měla být zavedena větší program prevence, který by edukoval nejen studenty, ale i jejich učitele. Čím dříve totiž pedagog i student rozpoznají signály psychické nepohody, tím dříve se na ní dá pracovat.
Ilustrační fotografie
Rozšíření a dostupnost psychologických služeb, dětem rozhodně neprospívají dlouhé čekací doby, nebo nedostupnost finanční podpory pro rodiče, kteří si lepší lékařskou péči nemohou dovolit.
Programy pro rodiče a podpora vzájemných sociálních vazeb. Rodina by měla pro děti tvořit pocit bezpečí a zázemí. Když má student strach z nějakého předmětu a známky, měli by být právě rodina jeho oporou.
Závěr
Generace Z (lidi narození v letech 1997 až 2012) čelí náročnému období. Zrychlená doba a dostupnost informací způsobuje, že i za svůj krátký život viděli a zažili několik krizí, které pro vyvíjejícího se člověka vytvářejí pocity nejistot. Tato generace tak od nás všech potřebuje především komplexní přístup, pochopení a podporu. Nebudeme-li se starat a vzájemně podporovat naše děti, nečeká nás v budoucnu nic pěkného.
Zdroje
