Článek
Dnes boucháme rádi a při každé vhodné příležitosti, ale v 17. and 18. století dělali vinaři v oblasti Champagne všechno pro to, aby to tak nebylo.
Perlení vína totiž považovali za obrovskou chybu, která jim ničila úrodu.
Oblast Champagne v severovýchodní Francii byla historicky známá výrobou vín, která soupeřila s produkty z Burgundska.
Místní chladné klima však vinařům způsobovalo vážné komplikace. Kvůli brzkému příchodu zimy se proces kvašení vína v sudech často předčasně zastavil.
Když se víno na jaře stočilo do lahví a oteplilo se, kvasinky se v uzavřeném prostoru znovu probudily k životu a zahájily takzvané sekundární kvašení.
Vedlejším produktem tohoto procesu byl oxid uhličitý, který zůstal uzamčený uvnitř lahve.
Když tedy jeden z vinařů vstoupil do sklepa, víno v lahvích šumělo a pod obrovským tlakem nekontrolovaně explodovalo.
Tehdy to byla pro vinaře obrovská katastrofa.
Víno tím získalo nelichotivou přezdívku vin du diable (ďábelské víno).
Tlak lahví byl obrovský.
Tak obrovský, že běžné sklo explodovalo a díky řetězové reakci ve sklepě mohlo zničit veškerér zásoby vína.
Problém se ukázal být tak velký, že vinaři často vstupovali do svých sklepů v železných maskách, aby se uchránili před letícími střepy.
Obrat přinesl až britský trh.
Angličtí šlechtici si šumivé víno oblíbili právě pro jeho specifickou chuť.
Další problém, který se musel vyřešit, byl převoz.
Aby bylo možné nápoj bezpečně transportovat, musela se změnit technologie.
Britové začali dodávat masivní sklo tavené v uhelných pecích, které bylo mnohem pevnější než křehké francouzské sklo pálené dřevem.
K ucpání hrdla se začal používat pružný dubový korek a ten se navíc pro jistotu fixoval drátěným košíčkem (tzv. múzletem).
Trochu technických dat:
Tlak uvnitř lahve šampaňského dosahuje přibližně 5 až 6 atmosfér, což je téměř trojnásobek tlaku v běžné pneumatice automobilu.
Když se drátěný košíček odstraní, korek vyletí rychlostí až 40 kilometrů za hodinu.
Moderní etiketa sice doporučuje otevírat lahevy tichým zasyčením, aby nedocházelo ke ztrátě nápoje, avšak hlasitý třesk zrozený z historického omylu už z kultury oslav nikdo nevymaže:-)
Zdroje, které jsem v článku použila:
- Comité Champagne (Comité Interprofessionnel du Vin de Champagne) – Oficiální historické archivy, vývoj sekundárního kvašení a legislativní standardy pro oblast Champagne
- University of Reims Champagne-Ardenne / Gérard Liger-Belair – Fyzikální studie a makrofotografie proudění plynů, tlaku a nadzvukových jevů při otevírání šumivých vín
A pokud vás podobné malé záhady z běžného života baví, i zítra na vás čeká další zajímavost ze seriálu Víte, že…
