Česko zbrojí, ale Zbrojovka Brno byla zdemolována

V Brně-Zábrdovicích mezi řekou Svitavou a nádražím Brno-Židenice se rozkládá obrovský 22,5 hektarový brownfield. Je to pozůstek jedné z největších zbrojních a strojírenských fabrik v Československu - Zbrojovky Brno. V posledních letech v souvislosti s válkou na Ukrajině evropské státy zvyšují výrazně výdaje na vlastní zbrojní průmysl. Letos byla překročena hranice 2% HDP v České Republice, tyto výdaje se však mají ještě zvyšovat. Představitelé obranného průmyslu si stěžují na nedostatek lidí, zkostnatělost české ekonomiky a neřešitelnému problému postavit zbrojovku takříkajíc na zelené louce. Je poněkud příznačné, že v době investic do nových provozů, je jedna z největších zbrojních firem zdemolována a na jejím místě je plánována výstavba obytné čtvrti. Aktuálně z původních staveb zbyly čtyři budovy: Nářaďovna (opravená a přestavěná na kanceláře), kotelna, správní budova s věží a logem firmy z roku 1928 a  železobetonová Hala 76. V místech kde kdysi jezdily mostové jeřáby a pracující Brňané produkovali vyspělé strojírenské výrobky, se dnes pořádají sportovní a kulturní akce. V místech, kde se nakládaly vagony k expedici, jsou dnes jen hromady suti zarostlé plevelem. Ale v jižní části areálu se konečně rozběhla výstavba. Avšak ne nové fabriky, ale developerský projekt obytné čtvrti.

Něco z historie podniku

Již v průběhu první světové války byly v prostoru mezi řekou Svitavou a železnicí do České Třebové umístěny provozy zabývající se opravou zbraní C. a k. Dělostřelecké dílny, filiálka rakouské firmy Waffenhauptfabrik - Filiale Brünn. Vyráběly se zde díly do děl a minometů, opravovaly se zde zbraně a byly zde i dřevozpracující dílny pro výrobu povozů a beden na munici. V roce 1916 zde byla postavena vlečka. Na konci roku 1918 zde bylo zaměstnáno 560 dělníků, následně v listopadu dílny převzal nově vzniklý československý stát a dne 20. ledna 1919 zde založil Československou státní zbrojovku a. s. . Podnik měl opravovat armádní vybavení, např. německé a rakouské pušky Mauser a Mannlicher, byla zde založena sériová výroba československých pušek. Podnik se také zabýval opravami železničních vagonů, opravy vagonů však bylo okolo roku 1924 utlumeny a podnik se měl soustředit primárně na výrobu ručních zbraní. Pro tyto účely byly v areálu zbudovány nové budovy, většina vydržela až do demolice v 21. století. Pušky, pistole a kulomety ze Zbrojovky byly exportním hitem a zajistili Zbrojovce celosvětový věhlas. Nejznámější je asi kulomet ZB vz. 26, na jehož základě vznikl legendární kulomet BREN (zkratka BRno - ENfield) , který proslavila britská armáda. Britové na jeho výrobu zakoupili licenci a vyrobili jich přes půl milionu. Kulometů ZB vz. 26 vyrobli Zbrojováci 45 000 ks pro československou armádu a dalších 100000 ks pro export.

Mezi lety 1924 a 1936 byly ve Zbrojovce vyráběny také automobily Z (Zetky) s dvoutaktním motorem, dále se podnik věnoval výrobě obráběcích strojů, ložisek, jízdních kol a psacích strojů. O konstrukci úspěšných automobilů s dvoutaktním motorem se zasloužil inženýr František Mackerle. Ve Zbrojovce tak byly postupně produkovany vozy Z18, Z9, Z4, Z6 Hurvínek a Z5Expres. Zetky tak střídavě úspěšně konkurovaly tehdejším automobilkám Praga, Škoda či Tatra. Produkce aut byla ke dni 15. října 1936 ukončena. Brněnské osobní automobily připomněla zdařilá výstava Technického muzea v Brně.

Pro expedici produktů se využívala železnice a z fabriky tak denně vyjížděly vlaky s výrobky. V době krize na začátku 30. let byla Zbrojovka největším zbrojním podnikem v Evropě a celkem v jejich provozech po celém ČSR pracovalo téměř 10 000 zaměstnanců. V době mobilizace vyráběla Zbrojovka zbraně pro nově budované pohraniční opevnění proti nacistickému Německu, významným produktem byl např. těžký kulomet vzor 37. Následně během druhé světové války továrna dodávala zbraně pro Wehrmacht. Zbrojovácké obráběcí stroje, frézky a soustruhy byly rovněž velmi úspěšné. Proto se produkce obráběcích strojů v roce 1941 převedla do nově postavených závodů, dnes TOS Kuřim, které později zaměstnávaly tisíce lidí.

Po skončení války byla výroba zbraní minimalizována a továrna se soustředila na mírové výrobky. Jedním z nejznámějších produktů byl Zetor 25, který spatřil světlo světa v roce 1946. V roce 47 zbrojovka vyprodukovala 3500 traktorů a v roce 1979 oslavili desetitisící vyrobený traktor. Výroba traktorů byla velmi úspěšná, Zetor produkoval 60% z celosvětové produkce traktorů, např. jen v roce 1951 opustilo brány závodu dalších 8500 traktorů. Následující rok byla výroba traktoru (kromě motorů, které se zde vyráběly dále) přesunuta do nově postaveného závodu v Líšni. Od roku 1955 se však výroba traktoru do Zábrdovic vrátila a až do roku 1968 se zde produkovaly traktory Zetor 35 Super a Zetor 50 Super. Celkem zde bylo vyrobeno 130 000ks těchto typů, v roce 67 udávala Zbrojovka roční obrat 9000 vagonů.

Významnou investicí byla tzv. nová hala (dnes pojmenovaná Hala 76) pro výrobu velkých vznětových motorů, která byla postavena až po roce 1950, protože na historických leteckých snímcích z téhož roku ještě není zachycena. Produkce traktorů přesunula natrvalo do Líšně, zábrdovický závod dodával pouze motory. Odlitky byly dodávány ze slévárny Vaňkovka. V 70. letech byla postavena i dodnes zachovaná a rekonstruovaná budova nářaďovny. Pro výrobu motorů byla za řekou v Husovicích koncem 80. let postavena obří motorárna, kde se vyráběly motory až do roku 2006. Hala stojí dodnes, ale výrobě už neslouží.

Politickým rozhodnutím byly do výroby Zbrojovky zařazeny od 60. let psací stroje a dálnopisy, později počítače a technika pro NC stroje. V roce 1960 pracovalo ve Zbrojovce Brno 12 617 zaměstnanců. V osmdesátých letech se zde vyráběly části počítačů, tiskárny atp. Ze zbrojní branže zůstala zachována jen výroba loveckých zbraní. Hlavní produkce zbraní totiž byla svěřena pobočce Zbrojovka Uherský Brod, do jejího portfolia patří např. známý samopal (útočná puška) vz. 58 či vzor 61 Škorpion a samozřejmě moderní BREN 1-3, pistole CZ a i evoluce Škorpionu (EVO 3).

Centrálně nařízené rozhodnutí vyrábět ve Zbrojovce výpočetní techniku se ukázalo jako významný hybatel k rychlému krachu podniku po roce 1990. Zdejší výrobky se totiž po otevření trhu ukázaly jako absolutně nekonkurenceschopné masivnímu importu lepší západní výpočetní techniky. Zbrojovka zkrachovala v roce 2003 a do roku 2006 byla ukončena výroba. Stroje a licence pro výrobu sportovních a loveckých zbraní získala skupina Brno Rifles, která dnes patří pod Colt CZ. Areál v Brně bez investic a výroby začal chátrat. V roce 2016 areál převzala skupina CPI, následující rok začaly demolice a do roku 2023 byl celý areál zdemolován (kromě zmíněných 4 budov).

Závěrečné zamyšlení

Češi byli vždy dobří ve výrobě zbraní. Dokazuje to spousta českých patentů. Historie Zbrojovky Brno rovněž potvrzuje um českých konstruktérů a techniků. Současný vývoj ve světě znovu poukázal na nutnost produkovat kvalitní zbraně pro obranu našich rodin a našeho státu. Nebo na obranu napadené spřátelené země. Zlí jazykové tvrdí, že válka je byznys a zbrojaři vydělávají krvavé miliardy. Na obranu je však použití zbraní morálně ospravedlnitelné, protože odevzdaná sebevražda je rovněž morálně špatná. České firmy produkovaly zbraně v době ohrožení nacistickým Německem a nyní jejich produkce opět rostě na základě ohrožení ze strany rozpínajícího se putinovského Ruska, které se po napadení Ukrajiny prezentovalo svými invazivními choutkami do Evropy.

Ve srovnání s minulostí je však česká potažmo evropská situace poněkud odlišná. Zatímco před 100 lety byla výroba zbraní tradiční součástí průmyslu a nebyl problém postavit novou halu či nový závod na zelené louce, dnes je se vším problém. EU není schopná pružně zareagovat na hrozbu a náběh zbrojní výroby vidíme až po třech letech války. V důsledku poptávky po zbraních se investuje do rozširování zbrojních firem, ale nové závody se nestaví. Ano, dnes asi nebudeme vyrábět opakovací pušky a bajonety, když se válčí pomocí automatických zbraní a dronů, zbrojní produkce se proměnila. Avšak potřeba mít použitelný výrobní areál a kvalifikované zaměstnance, to platí jak pro dobu před druhou světovou válkou, tak pro současnost. Přestože je v Brně nedostatek bydlení, nemyslím si, že by měl bývalý zbrojařský areál ležet ladem a trpně čekat, než ho developeři za 10 let celý zastaví drahými nemovitostmi. Dnes v železobetonové hale, která sloužila pro práci a výrobu strojů, popíjí lidé kávu, venku se hrají míčové hry. Je to celkem zvláštní, když si pan prezident obranného průmyslu Hynek stěžuje, že není kde budovat továrny a přitom areál Zbrojovky by proto byl vhodný. Nějaká firma by mohla třeba třetinu areálu zastavět výrobními objekty. V blízkosti je tramvaj, železnice, trafostanice, elektřina, plyn. Proč to zatím nikoho nenapadlo?

Určitě nejsem proti obytným čtvrtím, bytům a kancelářím. Jen to musí dávat smysl. Nevím proč se dnes budují byty a kavárny ve zrušených zbrojovkách, cyklostezky místo železničních tratí, montovny a sklady místo polí, kanceláře místo sléváren, strojíren a dalších užitečných výrobních objektů. Pak se dostáváme do situace, kdy do průmyslové zóně ve Slatině nemáme přivedenou tramvaj a doprava denně kolabuje. Dokonce není dodnes zbudován ani dálniční sjezd ve Slatině a kamiony stojí denně v kolonách a otravují vzduch. Ve Zbrojovce byl výrobní areál obklopený obytnými čtvrtěmi a do práce tak tisíce zaměstnanců měly poměrně blízko. Lidé nemuseli jezdit přes celé Brno někam do polí. Mohli využít jak vlakovou dopravu, tak tramvajovou, nebo jet na kole. Dnes se sice mluví o konceptu 15minutového města, ale veškeré fabriky se z centra měst vytlačují do polí. A kdyby to alespoň byla výroba z vysokou přidanou hodnotou. Většina práce v Brně, hlavně na jihu města je založena na nízkokvalifikované práci v montovnách, skladech, často pro zahraniční majitele.

Takže zatímco v minulosti Brno produkovalo spousty zajímavých produktů, traktory, zbraně, tramvaje, parní kotle, ocelové konstrukce, byli jsme svými vlastními pány, dnes je spousta podniků buď zdemolovaných, nebo na hraně přežití. Za všechny jmenujme např. Zetor. Kdysi jsme byli v traktorech dobří, nebyl problém postavit celé továrny pro výrobu skvělých produktů. A dnes? Zetor v roce 2023 vyrobil 1044 traktorů, prodal jich 1026, v roce 2022 to bylo 1749 traktorů a prodali jich 1734.  Z průmyslového areálu Zetoru zbyla jedna hala, kde se montují na rámy svařované v Maďarsku komponenty zakoupené od zahraničních producentů. Přitom např. Tatra stále vyrábí vlastní motory i převodovky a má celou vlastní výrobu. Zetor jde posledních pár let k postupnému zániku a vedení firmy to obhajuje „optimalizací“ a „snižováním nákladů“. Tak ať rovnou Zetor zavřou a bude to pro ně nejekonomičtější. Žádné platy zaměstnancům, žádné náklady, žádné odvody státu, nic. V nejnovějších článcích z května 2025 se ze současného Zetoru vyjádřili následovně:

„Nechceme v Zetoru držet jakýsi skanzen industriálního prostředí, jak je tomu v mnoha jiných městech.“

Takže strojírenství, zaměstnávání lidí, kvalifikovaných techniků je skanzen? S tím si dovoluji jako zapálený strojař nesouhlasit. Správný český strojírenský odborník by měl být na své fabriky hrdý. Pokud je průmyslový areál ošklivý a hyzdí město, nesvědčí to o zlém strojírenském průmyslu, co patří do historie, ale o tom, že daná společnost neumí podnikat a nedokáže si vydělat peníze na nové moderní indrustriální prostory. Takže sorry jako. Zavřít a zbourat fabriku dokáže každý šupák, ale udržet prosperující podnik, to už je jinačí kumšt.

Zdroje:

https://www.gotobrno.cz/info/fenomen-zbrojovka/

https://novazbrojovka.cz/

https://novazbrojovka.cz/prostory-pro-vase-akce/hala-76

https://www.agroportal24h.cz/clanky/historie-zbrojovky-brno-tovarna-na-zbrane-automobily-a-traktory

https://www.brnak.net/index.php?id=ze_v2_txt

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/zbrojovka-brno-100-let-zbrane-traktory.A180221_384497_brno-zpravy_dh

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zbrojovka_Brno

https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/zetor-brno-nove-traktory-rady-6-montovat-montovna.html