Konec vlaků na brněnské výstaviště

Kolejové dopravě na brněnské výstaviště odzvonilo a nyní se plánuje definitivní likvidace kolejí na Poříčí. Nebude tak již možná jízda parním vlakem podél Svratky, návoz exponátů na Výstaviště pro železniční výstavy. Pojďme si stručně představit tento technický unikát, mezi lidmi známý jako železniční vlečka BVV na Poříčí.

Historie výstaviště v Brně.

Po první světové válce s ohledem na tehdejší ekonomickou prosperitu Československa vznikla v Brně poptávka po velkém areálu pro pořádání výstav. S ohledem na plánovanou jubilejní výstavu k 10. výročí vzniku Republiky tehdejší představitelé města v roce 1923 zakoupili pozemek v Pisárkách od velkostatkáře a podnikatele Viktora von Bauera, který zde vlastnil pozemky po cukrovaru a tzv. Bauerův zámeček. Bauerův cukrovar vznikl v roce 1851 v prostoru mezi dnešním zámečkem a silnicí VMO Bauerova. Cukrovar fungoval až do roku 1906, kdy vyhořel.

Pavilony měly být vystavěny na základě architektonické soutěže, vítězný návrh předložil architekt Josef Kalous, na realizaci se následně podílel i architekt Emil Králík. Vlastní stavba byla započata v roce 1927 a byla dokončena za 14 měsíců - postaveny byly pavilony A, G1-G2, které byly do současné podoby přestavěn v 90. letech. Slavnostní otevření areálu proběhlo 26. května 1928 při jubilejní výstavě nazvané: „Výstava soudobé kultury v Československu“

V dalších letech doplnili areál výstaviště svými stavbami architekti jako B. Fuchs anebo Josef Gočár. Ve své době byl projekt výstaviště společností náležitě oceňován, bohužel však ve 30. letech přišla hospodářská krize a areálu hrozil konkurz, který odvrátila až státní subvence (paralela s dnešní dobou).

V době okupace nacistickým Německem výstaviště sloužilo pro zbrojní účely (skladování), kvůli čemuž neuniklo bombám. Poškozenému areálu opět hrozila demolice, nakonec však byl opraven a znovu otevřen v  září 1948. V roce 1955 se zde konala úspěšná 1. Výstava československého strojírenství a v důsledku toho bylo rozhodnuto o rozšíření areálu. V té době bylo Výstaviště doplněno o pavilony B (stylizován do podoby těžkého průmyslového objektu, vybaveného vlečkou a mostovým jeřábem, pro vystavování nejtěžších exponátů), pavilon C, pavilon H a kruhový pavilon Z s charakteristickou kopulí. Zářnou budoucnost zajistilo až pravidelné pořádání Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) od roku 1959, který měl prezentovat o technologickém pokroku tehdejšího ČSSR. Zájem o MSV byl obrovský, že v dobách konání kolabovala doprava i ubytovací kapacity. A tak byly v 60. letech v Brně postaveno ubytování v podobě hotelů International a Continental, které doplnil dnešní OREA Congress hotel (dříve hotel Voroněž) z roku 1979. 

V roce 1998 vznikla pavilon V, v roce 2003 vznikl současný pavilon F. V roce 2009 vznikl v areálu pavilon P a D. Od roku 2016 patří BVV městu Brnu. S nástupem Covidu 19, za kterého byly akce na BVV seškrtané téměř na nulu opět společností rezonují témata jako smysl takto velkých výstavních areálů. Naštěstí se ukázalo, že živé předvedení práce firem při MSV, prezentace zbrojní techniky na veletrhu IDET, stavební a zemědělské veletrhy TechAGRO a další hospodářské akce se současným stavem výpočetní techniky nejde jen tak převést do onlinu. Navíc lidé jsou tvorové společenští a rádi se socializují ve fyzickém světě. Výbornou akcí na výstavišti poslední doby byla výstava MEGABROUCI, která se setkala s obrovským úspěchem. S výstavbou nejednoznačně přijímané ARENY BRNO však význam BVV pravděpodobně ještě naroste. Budou se zde pořádat koncerty a sportovní události. V historii výstaviště se tak střídají doby útlumu a úpadku s dobami, kdy se zde konají ty nejvěhlasnější kulturně-hospodářsko-společenské akce. Dle mého současné i budoucí Brno potřebuje takovýto areál. Stávající hala Rondo je pro velké společenské události nedostačující a rovněž umístění u polodálnice na Poříčí není úplně šťastné. Nezřídka pak dochází ke kolizním situacím, kdy po skončeném koncertě či hokejovém zápase dochází ke vstupu davů do vozovky mezi auta. Což není ani bezpečné, ani komfortní.

Železniční vlečka

Vlečka vychází z dolního nádraží, po výjezdu branou z obvodu nádraží je u řeky Svratky tříkolejné předávací kolejiště. Dále vlečka podchází viadukt koridorové trati Brno-Břeclav a pokračuje do křižovatky Poříčí-Heršpická. Dále koleje kříží tramvajovou trať do Bohunic a Lískovce a středem ulice Poříčí pokračují k Výstavišti, kde kříží znovu tramvajovou trať do Modřic. Do areálu BVV se vlečková kolej stáčí na začátku ulice Bauerovy. V areálu výstaviště se koleje větví a odbočuje zde kusá kolej do pavilonu B. Vlečka aktuálně končí vedle pavilonu V dvojicí šturců. Žlábkové koleje v areálu výstaviště jsou vydlážděny žulovými kostkami a umožňují tak pohodlnou chůzi mezi případnými železničními exponáty. Vlečka je v křižovatce s ulicí Křížová napojena na tramvajovou síť a je možné dojet na BVV i tramvají, po našem šalinou.

Historie vlečky

První vlečka v ulici Poříčí vznikla v roce 1889 pro zásobování Bauerova cukrovaru surovinami.

V souvislosti s pořádáním strojírenských výstav, kde se vystavovaly i lokomotivy z českých lokomotivek, které se zpočátku složitě dopravovaly na silničních podvalnících, bylo rozhodnuto o přestavbě a modernizaci původní vlečky. Stavbu provedl v roce 1957 tehdejší Dopravní podnik. Současný stav vlečky je většinově dochovaný z této doby. Výraznější redukce kolejí proběhla až v souvislosti s výstavbou pavilonu F.

Provoz na vlečce byl zahájen v roce 1957 a v srpnu se již na výstaviště vezly vlakem první exponáty. Zhruba od r. 1965 je doložena vlečková lokomotiva, typické prasátko T211, která měla remízu v pavilonu B, kde byla pro opravy lokomotivy i montážní jáma.

V počátcích provozu byla vlečka využívána jak pro stavbu pavilonů (stavební materiál) tak pro zásobování firem v okolí, např. auta pro Mototechnu. Nebo ji využíval Dopravní podnik, který zde od roku 1967 skládal nové tramvaje, které poté náklaďák odtahoval do vozovny. V roce 1989 byla vlečka využita k návozu exponátů pro výstavu 150. let železnice v Československu. Vždyť vůbec první vlak na našem území přijel v roce 1839 právě do Brna po viaduktu přes Svratku.

Od 80. let však vlečkový provoz postupně slábl, v 90. letech jezdily po vlečce již jen vlaky s kolejovými exponáty na veletrhy, zejména MSV. S poklesem vystavovaných kolejových vozidel však provoz dále klesal. Skvělá nostalgická sbírka fotografií z dob největší slávy je dostupná na webu dokumentujícím historii brněnské železnice - zde.

Největší zvláštností vlečky je její vedení středem ulice Poříčí. Od přelomu milénia tak jsou pořádány různé zvláštní jízdy parním vlakem až do areálu BVV. Tyto jízdy se těšily velkému zájmu lidí a každý zvláštní vlak byl doslova nacpán lidmi. Já sám jsem se parní jízdy zúčastnil v červnu 2017 a byla to vynikající akce. Nápaditou akcí byl i speciální hokejový vlak vypravený v prosinci 2017. Vlak pro fanoušky zastavil přímo před tehdejší DRFG Arénou (Rondo).

Poslední vlakovou událostí na Poříčí byl návoz techniky včetně vlaku TGV na připravovaný veletrh Rail Business Days 2022. Návoz vlaku probíhal v nočních hodinách, ovšem doprovázely jej davy zvědavců, což jen svědčí o unikátnosti této trati. Následný odvoz lokomotiv a železničních zařízení z veletrhu tak ukončil provoz této vlečky, poslední jízda byla realizována v noci z 9. na 10. června 2022.

Vlečka byla úředně zrušena k 1. listopadu 2022.

Důvody likvidace - jsou relevantní?

Odůvodnění magistrátu pro zrušení vlečky byla výstavba protipovodňových opatření, výstavba tzv. Jižního města a nového nádraží. Mluvčí magistrátu argumentoval kolizí kolejí a protipovodňových opatření, resp. s novými budovami. Rovněž výstavbou nového nádraží.

Po zveřejnění rozhodnutí o zrušení se mnozí pozastavovali nad smyslem likvidace vlečky, jejíž likvidace vyznívá jako účelová. Citujme např. vyjádření ředitele ŽESNADU pana Oldřicha Sládka, který poukázal na nemožnost návozu železničních exponátů na případnou další výstavu železniční techniky v Brně, a to hlavně v době avizované podpory železnice, městské kolejové dopravy a současného boomu železničního průmyslu. Vlečka byla zrušena, po úspěšném ročníku Rail Business Days 2022, zřejmě už tehdy bylo jasné, že se železniční veletrhy se přesunou do Ostravy. Jestli to přesunutí bylo kvůli zrušení vlečky, nebo kvůli přesunutí veletrhu se zrušila vlečka, není jasné. Každopádně BVV má o jednu veletržní událost méně.

Také mnozí občané nad tímto krokem kroutili hlavami, že si město dobrovolně zruší takový unikát a technickou zvláštnost. Zajímavostí na celém případu je i to, že v současné době jsou protipovodňová opatření dokončována (aktuální termín červen tohoto roku), a žádný objekt nezasahuje do průjezdného profilu kolejí a to ani v okolí železničního viaduktu přes Opuštěnou ulici, vlečka je v současné době pořád téměř kompletní. Rovněž v úseku Dolní nádraží-viadukt jsou koleje od řeky dostatečně vzdálené, vede tam cyklostezka, takže by bylo technicky realizovatelné jak protipovodňové opatření tak i zachování kolejí. Přece nepotřebujeme zástavbu až k samotné protipovodňové hrázi. Zastupitelé města rovněž argumentují, že nové brněnské nádraží bude o několik metrů nad současným terénem. Při současných technologických možnostech však napojení vlečky není neřešitelný problém, uvědomme si jen, jak složité stavby, estakády a obří křižovatky buduje ŘSD pro automobilovou dopravu. Napojení na koleje by spočívalo pouze ve vybudování stoupající rampy v oblouku od současného viaduktu směrem k jihu a vybudování vlečkového jednokolejného mostku přes Svratku.

V dnešní době na BVV opět probíhají stavební práce při výstavbě ARENY Brno. Bohužel vlečka byla zrušená, takže se stavební materiál naváží kamiony, které ničí ulice. Při troše dobré vůle by však mohla být vlečka znovu využita pro nákladní dopravu. Rovněž pro výstavbu teď již dokončovaných protipovodňových opatření, nebo bytů v oblasti Mendelova náměstí. A co po dostavění ARENY? Budou ulice ucpané auty, s naštvanými řidiči, co nestihli zaparkovat a nestihnou tak svůj koncert či zápas? Nebylo byl lepší ponechat i železniční napojení, aby ČD mohly na Výstaviště v případě hromadných kulturních či sportovních akcí vypravit vlak?

V současné době se objevila zpráva, že se na Poříčí bude opravovat silnice a při té příležitosti budou koleje vlečky definitivně vytrhány. Veřejnosti byly předkládány v roce 2022 sliby, že úsek na Poříčí bude zachován pro provoz tramvají na Výstaviště. Ze současného vyjádření zástupců ŘSD není jasné, odkud pokud budou koleje vytrhány. Vlečka je již skoro dva roky mimo provoz, takže odůvodňovat vytrhání kolejí tím, že tam nic nejezdí, je zbytečné. V současné době po kolejovém pásu jezdí těžká nákladní auta a hustá osobní doprava. Argumentuje se tím, že po této zátěži již nebude kolej v technicky vyhovujícím stavu, takže bude nutné koleje vytrhat. Mohla by se také opravit, poškozené koleje se též často opravují - ale raději to vytrháme. Po vytrhání bude možné rozšířit silnici. Ano, zase budeme rozšiřovat silnici. Nemáme v Brně již dost silnic? A autům se pořád neulevilo. Bude opravdu zajímavé procházet se u řeky po náplavce a nad hlavami nám budou jezdit, prášit a smrdět kolony aut. Silnice na Poříčí by naopak měla být zredukována na 1 pruh v každém směru a měly by se rozšířit chodníky pro pěší.

V tomto měsíci jsem absolvoval procházku od Ronda až po Rybářskou ulici a brzo jsem toho litoval. Ulice byla pokryta vysokou vrstvou prachu ze stavby, který vířily kolony projíždějících aut. Litoval jsem studentky tamní Pedagogické fakulty, že před školou mají zaprášenou čtyřproudou dálnici a obří provoz. Pokud chceme z měst a ulic udělat prostředí pro příjemné přebývání, měli bychom začít redukcí silnic a jízdních pruhů. Máme z velké části postaven VMO, takže automobilisté nemusí jezdit centrem. A kdo potřebuje jít do centra, může jít pěšky, nebo jet MHD. Provoz na Poříčí je extrémní, řidiči nadávají na kolony, a chodci na auta a znečištěné prostředí,na dýchací potíže. V zájmu občanů Brna by bylo vhodné tuto ulici zklidnit a provoz vytěsnit. V Brně však jdou opačnou cestou, v době kdy v zahraničí redukují silnice v centrech měst, v Praze dokonce pan Zdeněk Hřib a další progresívní lidé uvažují o tzv. humanizaci magistrály, v Brně realizujeme naopak rozšíření dálnice v centru. A jdeme tak daleko, že lidmi oblíbenou atrakci a železniční napojení Výstaviště zrušíme. Kolejové napojení, po kterém by mohly jezdit vlaky na velké kulturní akce v ARENĚ. Jako by občané brněnští neměli mít svoji kolejovou atrakci a BVV využití při železničních výstavách, železniční průmysl asi v Brně nechceme. Což v době boomu železnice a  akcentu na ekologizaci dopravy ve městech nepůsobí vůbec, ale vůbec dobře. Bude rozšířená silnice na Poříčí také takovou atrakcí pro budoucí generace? Budou rodiny s dětmi chodit sledovat auta místo vlaků? Jé, teď jede kombík, teď dýzl a teď elektrika. Nebo bude Poříčí jen nudnou, hlučnou zaprášenou dálnicí? Zatím to vypadá, že na konci roku, bude Brno zase chudší o jednu technickou zajímavost a tím i o něco nudnější. Zato však bude více vyasfaltované.

Zdroje:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Brn%C4%9Bnsk%C3%A9_v%C3%BDstavi%C5%A1t%C4%9B

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_vle%C4%8Dka_na_brn%C4%9Bnsk%C3%A9_v%C3%BDstavi%C5%A1t%C4%9B

https://www.bam.brno.cz/

https://www.brnan.cz/udalosti/zeleznicni-vlecka-na-brnenske-vystaviste-konci-drazni-urad-ji-zrusil

https://www.brnak.net/index.php?id=poul3_txt

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=1087

https://www.idnes.cz/brno/zpravy/vlecka-vlak-brno-vystaviste-veletrhy.A220426_661919_brno-zpravy_zubr

https://zdopravy.cz/vlecka-na-brnenske-vystaviste-bude-zrusena-kvuli-protipovodnove-hrazi-116125/

https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/vlecku-na-vystaviste-poskozuje-doprava-vadi-i-rozvoji-brna-drazni-urad-20221009.html

https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-porici-protipovodnova-opatreni-naplavka-koleje-oprava-silnice-omezeni.html