Článek
Kdo však dnes bere Spojené státy zcela vážně? Kdo může brát vážně slovo státu, který vnesl nejistotu na světové trhy a zasadil semínka nejistoty i do desetiletí budovaných spojenectví? Slovo, které se mění ze dne na den. Budou cla, nebo nebudou? Deset procent, nebo dvě stě? Až bude napaden některý ze členů NATO, budou si USA vybírat, zda se ho zastanou, podle výdajů na HDP, hodí si kostkou, nebo by se zastaly každého a vždy, pokud tedy zrovna není napaden Ruskem vedeným sympaťákem Voloďou? Kde jsou ty zlaté časy, kde co řekla Amerika, platilo, a co řeklo Rusko, bylo přesně naopak.
Co však může být zásadnější než to, jak vážně vezmou případné uznání Krymu coby ruského území další země ve světě, je fakt, že se Ukrajina brání doteď téměř výhradně na svém území. Výpad do Kurské oblasti byl výjimkou a jakkoliv mohl dávat smysl, dlouho to vypadalo, že to Rusko ani netrápí. Uznáním Krymu ruským by se to ale změnilo. I kdyby se k USA nepřipojil nikdo další, Ukrajina by v očích USA začala ze dne na den útočit na ruské území. Což jim samo o sobě může být jedno, ale bude to určitě záminka, proč přestat dodávat zbraně, nebo tím alespoň vyhrožovat.
Možné je, zvlášť s Donaldem Trumpem, samozřejmě všechno – tedy kromě toho, že ukončí válku do 24 hodin, s tím už má skluz. Dost možná je to jen vyjednávací taktika a na meritu věci slíbení uznání Krymu nic nezmění, protože velice pravděpodobně k žádné dohodě a míru touto cestou nedojde. A kdo ví, třeba si chce jen vynutit reedici světových atlasů. Aby s překreslením Krymu spláchl i pár svých hor a zálivů.
Ono to nějak dopadne, chce se mi říct. Jenže je to jiné, než když jsem poslal životopis a řekl si „nějak to dopadne“. Je to dokonce jiné, než když si zvolíme novou vládu – ať to dopadne jakkoliv, jedno období s tím či oním nebude mít na naše životy zásadní vliv. Ale co si myslí, řekne a udělá nejmocnější země světa, to vliv má. Už jen nezájem o náš region a přenechání aktivity Rusku by mohlo zásadně ovlivnit budoucnost celé Evropy a ve výsledku i USA. Klást své domácí zájmy na první místo totiž funguje jen krátkodobě, dlouhodobě nikoho „great“ neudělá.
