Článek
Naše největší německá firma – už ten úvod je jak od Cimrmanů – letos slaví 130 let své existence. Z dnešního pohledu se jedná o kolos, korporaci, která jen v ČR zaměstnává na 40.000 lidí. A to doposud stabilně a mnohdy již v několikáté generaci. Giganta, na kterého spoléhá i stát – obrat automobilky je téměř desetinou všeho, co se u nás vyrobí a prodá (HDP) – a s tím souvisí nejvyšší odváděné daně.
Vždy když čtu o ocenění největších plátců daní ministrem financí, říkám si, jestli Ti šéfové daňových oddělení náhodou za tuhle cenu nezaplatí svým místem.
I přes „1000 malých bolestí“ (tak se přezdívalo modelu 1000 MB z druhé poloviny šedesátých let) v období centrálního plánování, kdy firmy vyráběly, co mohly, nebo co musely, ale jen málokdy co chtěly, firma udržela krok se světovou konkurencí. To kromě zlatých českých ručiček bylo především díky úspěšné privatizaci německým koncernem.
Škodu tak dnes považujeme za „rodinné stříbro“, ať už z nostalgie, úcty k tradici, nebo z respektu k dnešním výkonům. Začátky však optikou dneška působily až úsměvně – dnes již víme, že jedna z nejstarších automobilek světa má stále první bránu do svého závodu v místech, kde kdysi „startupisté“ Laurin a Klement postavili první halu a začali vyrábět bicykly. Tenkrát to však bylo jiné, jako by tehdy opravdu Mladou Boleslaví projížděl Jára Cimrman.
Samotný začátek podnikání stojí alespoň za zmínku. Představte si – reklamujete bicykl a německá firma (Československo tehdy ještě neexistovalo) Vás drze odmítne s tím, ať jim napíšete srozumitelnou řečí, tedy německy. Takový oxymóron Vás nadzdvihne tak, že začnete vyrábět česká kola. A jste v tom dobří. Podle českých reálií je doslova „sekáte jako Baťa cvičky“ a položíte základy více než stoleté výrobě dopravních prostředků v Boleslavi.
Odkaz těchto dvou pánů, otců zakladatelů, nijak nesnižuje fakt, že vozy z Boleslavi nesou jméno průmyslníka z Plzně, který s Boleslavským závodem neměl nic společného - tedy kromě zestátnění a centrálního plánování. A to by jeden řekl, že důl je díra v zemi, kterou vám nikdo vzít nemůže…
Mě však zaujal ještě více jeden příběh, který už byl připomínán před pár lety, kdy slavil 120 let škodovácký motorsport. Pokud jste si Cimrmana v předchozím odstavci jen mlhavě představili, tady už snad musel být opravdu přítomen. Žižkovské divadlo by dokonce tento příběh mohlo zařadit mezi „naše slavné prohry“.
Psal se rok 1901 a Václav Klement tehdy odjel s továrním jezdcem Narcisem Podsedníčkem, zvaným Podseda, do Paříže, aby se zůčastnili se dvěma mopedy dálkového závodu Paříž - Berlín. Tehdy ještě nebylo zvykem říci si investorům o peníze hned, co mě napadne skvělý nápad na business. Proto museli šetřit a v Paříži přespali v jedné posteli. Neklidné spaní a kopání Václava Klementa ale vyhnalo Podsedu do ulic Paříže.
Narcis Podsedníček (1903)
Byl v tehdejším závodě mistrem, vyučeným kovářem, a tak věděl, v čem svým strojům může důvěřovat. Znal ale i jejich slabiny - tou hlavní byly levné pneumatiky. Když viděl konkurenci, bylo mu jasné, že tady ztrácí. A podle později zaznamenaného vyprávění ho při bloumání noční Paříží zaujalo otevřené okno, za kterým šila švadlena. Oslovil ji a i přes jazykovou bariéru mu podle jeho návrhu ušila vsadku mezi plášť a duši pneumatiky, čímž násobně zvýšil její životnost. Během závodu na nezpevněných cestách tak unikl výměně pneumatik, což se ani konkurenci s dražším obutím nepovedlo. Dokázal tak otočit největší slabinu ve výhodu.
Na stroj samotný byl podle očekávání spoleh, jezdce trápil „jen“ experimentálně použitý řetěz - po návratu se tedy Podseda zasadil o používání koženého řemenu. I tak ale závod dokončil jako první z mopedů - tehdy jely i automobily.
V cíli závodu ho však v nočních hodinách nikdo nečekal. Vyhledal tedy alespoň strážníka, který mu potvrdil a dosvědčil průjezd cílovou páskou v danou hodinu. To však později rozhodčí neuznali a přesně v duchu cimrmanů tak šlo o vítězství jen v našich srdcích.
A podobně jako Laurin s Klementem položili základy podnikání přesahujícímu četné generace, i Podseda byl tehdy u okamžiku, kterým se začala 124 letá historie motorsportu pod značkou věhlasné mladoboleslavské firmy.
Zdroj:
https://www.skoda-storyboard.com/cs/tiskove-zpravy-archiv/120-let-skoda-motorsport-vse-zacalo-na-trati-maratonu-pariz-berlin-s-motocykly-laurin-klement/
https://ultimatemotorcycling.com/2021/02/28/laurin-klement-slavia-b-the-birth-of-skoda-motorsports-120-years-ago/
https://motorracinghistory.com/city-to-city-races/1901-paris-berlin/
