Adventní aktivity pro celou rodinu. Vykašlete se na úklid a předvánoční čas prožijte naplno.

Není nad to umýt okna a hned je zase něčím zaplácat. Vzhledem k tomu, že vám všudypřítomné upatlané dětské ručičky budou jistě pomáhat, ať vás ani nenapadne směrem k oknům v slunečné dny byť jen natočit hlavu. Každopádně okna jsou vitrínou kreativity vaší rodiny, tak se snažte. Ti línější nakoupí samolepky na okna, ti pilnější se pustí do tvoření po vlastní ose. Vločky, domečky, svíčičky. To musí být!

Aktivitka pro otrlé. Proč? Čekají vás totiž prsty popálené tavnou pistolí a třpytky z Pepca rozsypané po celém obýváku. Jistě, že v obchodech seženete nádherné adventní věnce, ale nevidím jediný důvod, proč tuto výsadu přenechat profesionálům, když si můžeme vytvořit nějaký pěkně hnusný adventní věnec jako rodina. Ten náš každým rokem vypadá kýčovitěji a kolotočářštěji, neboť si děti uzurpují čím dál větší rozhodovací práva. Ale je to náš věnec. Handmande by Bordovski. Takže samozřejmě nejkrásnější na světě. (Ano, to je on.)

Známky jsou drahé jak psí sádlo, co si budem, fotka přes whatsapp nic nestojí, ale posílání pohlednic poštou prostě má své kouzlo a děti si to užívají. Já sama jsem v době, kdy ještě posílání pohledů a dopisů poštou bylo víceméně normální, milovala ten pocit vhodit dopis do schránky. Proč o tuto archaickou možnost ochudit naše děti? A vánoční pohlednice, které pošlete, můžete za dlouhých zimních večerů vyrobit doma. Nápadů máte plný pinterest. Koho při té představě berou mory, ať si otevře víno. Korek se vám koneckonců bude hodit, určitě najdete nějaké tvoření s korkem namočeným do tempery.

Celý Advent přímo i nepřímo zve k tvořivým aktivitám, takže pokud už máte ozdobená okna, dveře, lednici, zrcadlo a stěny, chtělo by to ještě Betlém. Tak tady se materiálu meze nekladou. Papír, slané těsto, ruličky od toaleťáku, šišky, dřívka, obyč postavičky na špejlích, lego panáčci…Je jen na vás, jak moc popustíte uzdu své fantazii a zlatým českým ručičkám. Já jednou s dětmi vyrobila tak úchvatný Betlém, že na něj vzpomínám dodnes. Přitom představa v mé hlavě byla úplně jiná. A to je to kouzlo Vánoc.

Aktivitka pro hodně ambiciózní matky, které nemají problém s přejímáním zvyků z Nového světa. Kdo se s tímto západním trendem ještě nesetkal, o nic nepřišel. V praxi to vypadá takto. Děti se ráno vzbudí a nadšeně běží najít Elfa (figurka skřítka), který vyvedl nějakou hloupost. Třeba rozsypal mouku, když se snažil péct cukroví, rozroloval celý toaletní papír, zamotal se do světýlek. Vy budete v noci chystat překvápko, no a děti budou mít o zábavu postarán. Navíc je ubezpečíte, že nejsou jedinými strůjci katastrof u vás doma, a zajistíte si možnost uklízet po někom jiném než po dětech. Ber, nebo nech být, ale je to děsně trendy.

Mouka po celé kuchyni, rozdíl v tloušťce lineckého 5 mm, připálené perníčky, polevou pokřtěná celá kuchyňská linka, … ALE ta radost v dětských očích. Tak nebuďte mrzouti a zkuste si zahrát na rodinku z reklamy. Jo a vánoční úklid kuchyně přesuňte na jaro, bude to smysluplnější a bezpečnější pro vaše psychické zdraví.

O Vánocích se snažím (vlastně se ani tolik snažit nemusím, v knihovně mají tematické knihy vystavené) vybírat knížky, kterou souvisí se zimou a Vánocemi. Sněhuláci z Mrkvonos, Husa Líza a Vánoční hvězda, Vánoční hvězda a splněná přání (tip ode mě, bomba, doporučuju), Polární pohádka, Vánoční večírek Pipi Dlouhé Punčochy, Krtek v zimě, Krtek a Vánoce nebo prostě jen zimní leporela. Má to atmosféru, ne že ne.

Každou adventní neděli máme speciální černou hodinku. Zapálíme příslušný počet svíček na adventním věnci, nakrájíme si ovoce (protože cukroví a sladkého je o Vánocích až až) a vyprávíme si. První neděli vypráví tatínek, jaké měl Vánoce, když byl malý. Druhou neděli vypráví maminka. Třetí neděli vzpomínáme na všechny společné Vánoce naší rodiny a tu čtvrtou čteme nebo vyprávíme vánoční příběh o narození Ježíše. Děti to mají rády. Samozřejmě, že dokud jsou malé, náš vysněný krásný večer trvá zhruba 6 minut, ale zlepšuje se to. Je to hezká tradice.

Nezávisle na sobě v rodině mé i mého muže vznikla tradice, že děti u vánočního stromečku pořádají pro rodiče koncert. My samozřejmě v této tradici hodláme pokračovat, takže nutíme naše děti rovněž vystupovat. Naštěstí jim k tomu postačí materiál, který se naučili ve školce, škole nebo hudebce, nicméně pokud takovou možnost nemáte, nacvičte s dětmi jednu, dvě koledy a buď si je zazpívejte a zahrajte u stromečku doma nebo přichystejte milé překvapení prarodičům.

Nádherný, altruistický nápad. Já vím, že zvlášť před Vánoci, které chceme našim blízkým udělat krásné a bohaté, často trpíme lakomým mýtem „sám mám málo“, ale zrovna krabice od bot je skvělá příležitost, jak své děti naučit nemyslet jen na sebe. Mrkněte na tento projekt, kdy může vaše rodina obdarovat děti, které neměly tolik štěstí jako ty vaše.

Když počasí přeje, je na řadě sáňkování, bobování, bruslení a kdo ví, co ještě. Když počasí nepřeje, tak jednoznačně plavání. Chození na bazén v zimě má tu nejlepší atmosféru. A aspoň se děti konečně přestanou bát vody nebo tobogánu. A naučí se plavat.

Klasická městská zima nemá zrovna velký potenciál vylákat nás ven. Nechat děti čachtat se v břečce a otestovat tak údajné goretex schopnosti jejich bot? Nebo počítat, kolik vajglů na nás vykukuje zpod roztátého sněhu? Nic extra vábného. Ale pozor. I před Vánoci se dá celá rodina vyhnat ven. Můžete uspořádat tour de christmas trees. Navštívit co nejvíce veřejných vánočních stromů a u každého z nich se samozřejmě vyfotit. Schválně, na jaké číslo se dostanete. PS: Tohle je asi ideální příležitost pro velkoměsto, nevím, kolik vánočních stromků najdete na maloměstě nebo vesnici.

My nejsme trhovci. Nejsme. Jenže na vánočních trzích je ruské kolo, jehož návštěva je naší každoroční tradicí. Takže na trhy vyrážíme. Zásadně ve všední den k večeru, abychom nemuseli stát ve frontě hodinu. Někteří lidé tvrdí, že vánoční trhy jsou pěkné, užívají si atmosféru a svařák, ale já ne. Vánoční trhy s malými dětmi mi přijdou jako ukázková forma masochismu. Na mnohačetná „Mami, mně je zima“ a „tati, já se nudím“, rodiče reagují snaživým „jé, podívej se na stromeček“ a „jé, podívej se na oslíka“, nicméně stejně nic z toho nefunguje, všude je hafo lidí a děti brzy začnou pochtívat předražené upomínkové předměty. Na to mě fakt neužije. Ale jelikož vím, kolik lidí si atmošku vánočních trhů užívá, na trhy se prostě vypravit musíte. Já se tam zdržím déle než na jednu rundu na ruském kole, až si se mnou mé děti budou moci přiťuknout svařákem.