Článek
Jak se do lesa volá, je jedno. Vždy se ozve milý vstřícný hlas respektujícího rodiče, který nikdy neztratí nervy.
Kdo seje vítr, sklidí slunečno. Nebo aspoň laskavého rodiče připraveného přijmout jakoukoliv dětskou emoci.
Bez práce jsou koláče. Nebo hračky, pohádky, výhody, rozzářená tvář vždy spokojeného rodiče, protože láska je nade vše.
Na hrubý pytel hedvábná záplata. Chová se dítě jako rozmazlený spratek? Nevadí. Hedvábí na něj! Hlavně nezpůsobit dítěti trauma. Ani traumátko.
Kdo chce s dětmi žíti, musí s nimi výti. Dítě si život ve vaší rodině nevybralo, takže by na vaše výstřelky nemělo doplácet. Proto raději všechno rodinné dění podřiďte dítěti. Vyjte s ním.
Lehko na cvičišti, lehko na bojišti. My měli šílené dětství a mládí, samý dril, samé tresty, poslušnost, tohle pro naše děti nechceme. Jen ať mají umetenou cestičku vždy a všadě. A že by to znamenalo menší odolnost v dospělosti? To je blbost.
Koho chleba jíš, tomu rady dávej. Dítě by nemělo automaticky přijmout pokyny „shora“ (dá-li se to tak vůbec dneska říci). Každá autorita by měla být zpytujícím okem dítěte řádně prověřena. A když něco dělá učitel, rodič nebo trenér špatně, dítě ho rádo poučí.
Co tě nezabije, to tě zabije. Přesně. Špatné známky? Ty dítě určitě zabijí. Zrušíme je. Domácí povinnosti? Ty taky zrušíme. Poslušnost? Zrušíme. Nepohodlí? Zrušíme!
Líná huba - potlačené emoce z dětství. Takže bacha na to. Hlavně, aby dítě dovedlo asertivně komunikovat, co chce. Takže žádný negativní hodnotící komentáře na jeho emoce. Protože s tou línou hubou ho čeká jednak holé neštěstí, ale dost možná i budoucí psychologická péče, protože někde tam bude zakopané trauma.
Kdo se bojí, nesmí se to stydět ukázat. Tak za prvé žijeme ve svobodné zemi, takže do lesa může každý. Za druhé strach je emoce, kterou je třeba vynést na to nejzářivější světlo, pojmenovat, rozpitvat. A pak se uvidí.
S chutí do toho, celé hotovo. Protože tě ceníme za snahu. Nebo aspoň cokoliv, co snahu vzdáleně připomíná. A vlastně, i když se nesnažíš. V pohodě.
Starého psa novým kouskům naučíš. Dnes je sice děcko rozmazlený fakan, ale za pět let to bude úplně jiný člověk. Protože všechno to bezbřehé přijetí vypůsobí bezbřeze dokonalého člověka.
Za blbost se neplatí. Nebo aspoň ty neplatíš. Nejsi blbý, jen máš vlastní názor, vlastní cesty, vlastní postupy. Buď sám sebou.
Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se voda nabere. Pokud dítě bude žadonit dostatečně dlouho, dosáhne svého. I kdyby bylo rodičem pětkrát odmítnuto (můžu telefon, můžu pohádky, můžu bonbon), voda musí býti nabrána a rodič povolit.
Co se doma upeče, před celým národem na sociálních sítích se sní. Pro ty lajky.
Čas (a psychoterapie) všechny rány rozjitří. Třeba, jak vás rodič nutil sníst tu drožďovou pomazánku a vy teď proto nedokážete vytvářet kvalitní vztahy. Hanba!
Otázka na vás. Jaké přísloví by ještě mělo projít korekturou tzv. gentle parentingu?
