Článek
Sedm let na rodičáku udělalo své. I když jsem se snažila místo vyblitých tepláků nosit nevyblité legíny (které byly ve vteřině stejně kýmsi poblité), moje kojící podprsenky skoro připomínaly ty normální, vlasy jsem si myla častěji než jednou za měsíc a tu a tam jsem si dokonce i řasy namalovala, furt jsem byla doma. Doma. Připravená pečovat o děti, o naše hnízdo a taky o žaludky všech členů domácnosti. To všechno je samozřejmě záslužné a krásné, ale většině obyčejných chlapů to zevšední. Zvlášť když každý večer musí poslouchat „fascinující“ novinky z Mama Doma.
Zázrak!
A tak se žena přestane cítit jistá v kramflecích (i když kramfleky jsou mimo mísu už vlastně úplně). A čím dál častěji vznáší otravné dotazy a la „Miláčku, máš mě ještě rád?“ jen aby se nabažila toho vyjádření lásky. Ale já vám prozradím tajemství. Co jsem z manžela za dobu mé přítomnosti doma tahala heverem, to mi je schopný sám od sebe dobrovolně napsat v smsce, když jsem někde pryč. (Na dobu delší než tři hodiny.) A to je co říct, protože normálně si po smskách vyměňujeme místo srdíček a ohníčků (jako to možná někteří z vás děláte) tak maximálně položky nákupního seznamu a když jako hodně přitvrdíme, tak pošlu i dávkování léků pro děti.
Chce to občas vylétnout z hnízda
Netvrdím, že se matky malých dětí mají stát kariéristkami, ale někdy není na škodu opustit na pár hodin či dní rodnou hroudu a dát muži příležitost si na vás vzpomenout dřív, než se mu připomenete sama. Tím prosím vás žádnou matku nenabádám, aby hodila děcka na krk chlapovi a jela na tři měsíce na Bali. Jen to ne. Chci pouze dát naději do budoucna těm dámám, které ztrácí naději, že kdy opět vzplane jiskra. Stačí se vrátit do práce, odjet na nějaké to školení a dřív nebo později se partnerovi začne stýskat. Teda…Pokud nejste megera. Tam je to marný. Ale to už je zas na jiný článek.