Článek
Intro
Máme tři děti do 6 let, dvoupatrový dům, ovšem s tím zádrhelem, že nahoře, kde spíme, není záchod ani koupelna. Ač to tak z následujícího popisu nemusí vypadat, mám manžela, leč nemocné děti dělají jako by vůbec neexistoval a vyhledávají pouze a jedině mne. To by stačilo pro uvedení do děje naší pondělní noci.
Scénář
- Nejstarší dcera, která má horečku, usne dole v obýváku na gauči.
- Přenesu nejstarší dceru nahoru do pokoje. Začne trochu zvracet.
- Snesu nejstarší dceru opět raději dolů do obýváku, je to blíž ke zdroji vody a dál od dalších dětí.
- Usínám s kašlající, horečkující a těžko říct, zda další zvracení plánující nejstarší dcerou dole v obýváku na gauči.
- Z chůvičky slyším kňučení nejmladší dcery a jdu nahoru. Vypadá, že kňučí ze spaní, odcházím tedy dolů.
- Z chůvičky slyším kňučení nejmladší dcery a jdu nahoru. Vypadá, že kňučí ze spaní, odcházím tedy dolů. (Ne, nejde o chybu, stejná situace se s odstupem tří minut opakovala).
- Usínám.
- Nejstarší dcera mi napůl ze spaní vynadá, že zase někam určitě půjdu a že chce dole tátu. Děkuji, děkuji.
- Z chůvičky zvoní budík. V 1:30 ráno. Byl nastavený na odpolední spánek, skvělé, letím nahoru. Zaklapnu budík, syn se napůl probudí, ale zdá se, že hned usne. Muž ve vedlejším pokoji se pro změnu neprobudí vůbec. Jdu dolů.
- Ležím 5 minut a slyším syna v chůvičce brečet. Jdu nahoru a dozvím se, že je mu zima. Sáhnu na něj, má horečku. Sundám peřinu, zjistím, že celá postel je pročuraná. Beru dolů jeho, vracím se a beru dolů peřiny. Převlékám jeho, sebe (ano, jsem rovněž označkovaná), peřiny hodím do vany a budu řešit ráno. Syna ukládám společně se mnou a nejstarší dcerou dole na gauči v obýváku a nějaká karanténa je mi jedno, stejně už je to evidentně fuk a já nahoru už nejdu ani za zlatý prase. (Kecám, za zlatý prase bych šla.)
- Čas od času v chůvičce pro radost a zkázu mého potenciálního spánku zakňučí nejmladší dcera. Fabuluji nad tím, jestli by se s námi vlezla na gauč, protože opakovaný výběh do schodů mě v nočních hodinách nenaplňuje endorfiny tak, jak jsem očekávala.
Outro
Zbytek noci nebo spíš rána za moc nestál. Cítila jsem se jako párek v hotdogu až na to, že ty moje housky hřály víc, než bylo nutné, a navíc kašlaly a vrtěly se.
PS: ráda bych upozornila na četnost výskytu zvýrazněných příslovcí „dolů“ a „nahoru“ a dovolila bych si navrhnout nový hubnoucí program „Přestěhujte se do dvoupatrového domu bez sociálního zařízení v druhém patře.“
PS2: Muži jsem ráno vyprávěla, co se v noci dělo. Neměl o ničem ani nejmenší tušení.
