Článek
PS: článek je primárně pro dámy, ale muži se jistě také rádi poučí. Jen se nelekněte všech těch ženských věcí.
Máte ovulaci? A mohla bych ji vidět? Ovulace ve dvaceti.
Ve dvaceti nevíš, kdy ovuluješ, proč ovuluješ a jak ovuluješ. Pokud jsi ještě tradiční a chceš před třicítkou otěhotnět, musíš si kupovat ovulační testy, protože zatím celá dvoje reprodukční soustava nebije na poplach, že chce mimino. Zkoumáš se, snažíš se porozumět svému tělu a rozpoznat ovulační hlen, prohmatáváš si prsa, možná se dokonce vyzbrojíš teploměrem a měříš bazální teplotu. A? Nic. Ovulace ve dvaceti je tichá, něžná, jemná, decentní a taktní. Přichází a odchází nikým a ničím nepozorována. Často dokonce ani ovulačními testy. Když jsem toužila otěhotnět s druhým dítětem, zakoupila jsem jich pakl a stejně jsem si ovulací nebyla jistá. Tak nenápadná byla.
Ovuluji, tedy jsem. Ovulace ve třiceti.
Po třicítce? Ovulace zdatně konkuruje menstruaci. Tvoje tělo cítí, že ti ujíždí vlak a zapne všechny kontrolky, jen aby tě upozornilo, že právě teď je ta správná a dost možná poslední chvíle stát se matkou (co na tom, že už jsi tři děti povila). Ovulace něžně neklepe na dveře tvého menstruačního cyklu, naopak, vyrazí dveře i s pantama a hrne se dovnitř. Ovulační testy nepotřebuješ. Na co. Zcela bezpečně odhadneš den, hodinu a dost možná i minutu, kdy je třeba tělu dodat, co si žádá. Prsa bolí, sotva se na ně podíváš, o „vaječném bílku“ absolutně není pochyb. Břicho cítíš takovým způsobem, že si musíš v appce zkontrolovat, jestli se náhodou už neblíží červená vlna. A vypouklé je tak, že netušíš, jestli jsi náhodou před 4 měsíci omylem neotěhotněla. Biologické hodiny netikají, ale přímo agresivně odbíjejí jak zvony v Notre Dame. A tvůj chlap? Nejlepší na světě. (To se za týden změní.)
Nu. Po třicítce je žena zkrátka zralejší a procesů probíhajícím v jejím těle znalejší.
A co vy? Měly jste to stejně, nebo jste byly se svým tělem jeden vaječník už ve dvacítce?
