Článek
My sice manželskou krizí neprocházíme, nebo možná ano, ale jsme tak šťastní, že o ní nevíme, přesto jsme teď jako jezinky opět zneužili prarodiče a jeli si na dva dny zcela sobecky odpočinout od utírání pokakaných zadečků, spravování zaseklých zipů bund a celodenního chystání svačinek.
Dva dny bez dětí z vás udělají úplně jiné lidi… tak určitě
V internetových a dost možná i některých psychologických poradnách se romantické víkendy pro partnery prezentují jako prakticky stoprocentní řešení unylého, stereotypního vztahu. Protože u dobrého jídla, které nemusel připravit ani jeden ze zúčastněných, se opět společně ponoříte do hlubokých hovorů o minulosti, budoucnosti, o snech, vizích i nikdy nevyřčených pseudokřivdách. On se oholí a ona si na sebe vezme nové prádlo (samozřejmě spodní), společně pak vzkřísí také svůj sexuální život a domů se vrátí dva úplně jiní lidé. Lidé, kteří neklejí, když šlápnou na lego, lidé, kteří se od sebe nemohou odtrhnout, zatímco chystají večeři pro nevděčné hladové krky, a lidé typu „miláčku, dnes s ním udělám úkoly já, ty si odpočiň, máš toho moc“.
Jak si romantici wellness pobyt bez dětí představují?
Sotva vlezou do pokoje, stvrdí nejméně třikrát svou lásku. Pak si objednávají ta nejdražší jídla z jídelních lístků, šampaňské teče proudem. Celý den se válí v hotelových županech na posteli poseté okvětními plátky růží, drží se za ruce a šeptají si vyznání lásky. Navštíví saunu, ve které ze sebe nemohou spustit oči, bazén, partnerskou masáž a pak si ruku v ruce romanticky vykračují městem či lesem. Oukej, to bychom měli, děkujeme Hollywoodu a Hallmarku, teď tu o Karkulce, prosím.
Jak wellness pobyt bez dětí vypadá v reálu?
Sotva vlezou do pokoje, zaradují se, jaký je tu pořádek a klid, padnou na postel a na několik hodin usnou. Jakmile jim začne kručet v břiše, zajdou si na jídlo, které si vybírají podle pravého sloupečku a toho, které dítě a kdy jede na pobyt do zahraničí nebo slaví narozeniny. U jídla si prohlížejí fotky svých miláčků a diskutují o výběru vánočních dárků pro děti, výchovných strategiích, renovaci koupelny a rozvržení uspávání. V sauně probírají, jak je jim horko, koho co bolí, kam se pojede na dovolenou nebo kde se oslaví Silvestr. Večer na pokoji skutečně dojede k spojení dvou těl, pravděpodobně však jen jednou a bez zbytečných průtahů. Na každé procházce místo romantických vyznání lásky vkrade se vzpomínka na děti „Jéé, to by se jim líbilo. Zlato, hele, pejsek. Jo aha, ona tu není. Tady je to super, příště je musíme vzít s sebou.“ Romanticko-vášnivý pobyt je pak zakončen odpočatě (aby ne, když se spalo celou noc) a vesele, nikdo nesmutní, neb se oba rodiče těší na děti, které by však o pár hodin později nejraději poslali do internátu.
Hlavně se vyspat, najíst a tak
Takže tak to přátelé je. My si to skutečně užili. Hodně jsme jedli, hodně jsme spali, hodně jsme chodili, i tu saunu jsme si dali. Mentálně i fyzicky jsme zregenerovali, a to si, myslím, je vlastně záměr. Protože jak Maslowova pyramida praví, potřeba lásky je až na třetím stupínku, zatímco fyziologické potřeby (jídlo, spánek a spol.) jsou na tom prvním. A přiznejme si, rodiče někdy krutě strádají už na prvním schodečku. Takže my považujeme náš dvoudenní pobyt za úspěšný.
