Článek
Vlastní pokoj je super. Já víc než souhlasím s tím, aby každé mé dítě mělo vlastní pokoj. Zřetelně by ubylo hádek a problémů s uspáváním a také budoucích stížností na nedostatek soukromí. Přesto si nemyslím, že vlastní pokoj by, byť v dnešní blahobytné době, nutně musel být samozřejmostí.
Má to i plusy
Pojďme se na to podívat pozitivně. Nic vás na realitu života a případné nepříjemné sociální střety a interakce nepřipraví tak jako pokoj sdílený se sourozencem. Klasické hádky o to, kdy se zhasne a taky kdo zhasne, kdo má lepší postel, kam si pozvat kamarády, jaká hudba se bude poslouchat, jaké plakáty a jaká výzdoba bude pokoj zdobit nebo spíš hyzdit… Věřím, že kdyby všichni, kteří vstupují do manželství sdíleli v dětství a dospívání svůj pokoj se sourozencem, nebyla by tak vysoká rozvodovost. Prostě se stanete mistrem kompromisu. Nebo manipulace. Nebo se prostě smíříte s tím, jak to je, a brzy se postavíte na vlastní nohy. Ale přiznejte si, nebylo to všechno jen černé. Sourozenci občas mají také světlé dny, takže si do noci povídají a společně můžou probírat své problémy nebo třeba pomlouvat rodiče.
Když si sourozenci nerozumí
Je rozdíl mezi klasickým sourozeneckým škorpením a něčím horším. Pokud spolu děti těžce nevycházejí (a věřím, že v komentářích se najdou lidé, kteří si skutečně zažili svoje), ať už kvůli rozdílnému věku, pohlaví nebo povaze, asi bych je prostě rozdělila, aspoň nějak. My zatím máme jeden dětský pokoj obývaný dvěma dětmi a „Benjamínu“ si ještě stále sušíme v ložnici, nicméně do půl roku plánujeme násilný odsun. Ať si spolu robátka užijí své doupě. Do budoucna budou k dispozici dětské pokoje dva, takže dělení sice bude nutné, každopádně věřím, že nějak ta škatulata vymyslíme a děti budou alespoň trochu spokojené.
Život není fér
Dokud je v naší rodině láska, pohoda (aspoň relativní, jak to jen při třech ukňouraných dětech, vyčerpaném otci a cholerické matce jde, berete to s nadsázkou, že), sranda a dostatek, nebudu si dělat výčitky, že nebydlíme v 5+1. Možná na to dojde, proč ne, já bych se nezlobila. Ale kdo se dočetl až sem a chtěl znát odpověď na otázku proč jsme si dělali tři děti, když nemáme pro každého vlastní pokoj, tak tady je.
Proč máme přebytek dětí a nedostatek pokojů?
Nejspíš proto, že od určitého věku začíná být jednodušší si pořídit větší bydlení než zplodit děti. Proto jsme raději začali těmi dětmi, protože je z našeho pohledu lepší vyřešit rozmístění dětí v pokojíčcích, než plakat ve velkém prázdném domě nad dalším nevydařeným pokusem otěhotnět.