Článek
Pokud jste chlap, který svou ženu za volant pustit nechce, tak snad tento článek ani nečtěte, jelikož vaše jednání je šovinistické, zpátečnické a pěkně hnusné, protože pokud stále ještě platí, že ženy jsou horší řidičky než muži, je to zřejmě proto, že mají mnohem vzácnější přístup k rodinnému vozu. Taaak, dnešní dávka agrese a kritiky vyčerpána, teď už budu hodná, takže jdeme dál.
Tento článek píši hlavně pro ženy, kterým je třeba otevřít oči a povzbudit je, a pak taky pro chápavé, empatické muže, aby získali vhled do psychicky ženy, co se obsluhy vozidla, a HLAVNĚ jeho umístění mezi dvě vozidla další, odehrává.
Žena se prostě parkování bojí. Těžko říct proč, ono, když si (nebo i někomu) auto párkrát odřete, zjistíte, že až o tolik nejde (dělám si srandu, majitelé ukázkových Mercedesů a možná ještě lépe Tesel, hezky ty kudly v kapse zase zavřete).
Cesta ženy k motoristické svobodě
No a taková žena projde několika fázemi, než se k sebevědomé a bezstresové jízdě autem prokouše. Stádia jsou následující:
- Nebere si auto nikdy. Nee, nebudu brát auto, pojedu tramvají, stejně tam budu dřív, a ještě se projdu. Ha ha ha. Ne, nebudeš tam dřív (kromě Prahy). A i kdyby, i kdyby nakonec ano, tak přiznej, že si auto nebereš, protože se bojíš, že nenajdeš parkovací místo. A i kdybys ho našla, tak se bojíš, že na něho nezajedeš. Je třeba si to přiznat.
- Bere si auto, když stoprocentně ví, že zaparkuje. To znamená, že najde alespoň dvě volná místa vedle sebe. Už jsme na dobré cestě. Pokud bydlíte v Horní Dolní. Protože ve velkoměstě je pramalá šance na stoprocentní jistotu parkování. Takže žena raději zvesela stále zachraňuje planetu, dělá radost Grétě a volí MHD.
- Bere si auto, když tuší, že zaparkuje. Jede v dobré víře a dává parkování šanci, na druhou stranu to nehrotí, není třeba parkovat přímo před objektem, pokud místo není 5 metrů široké a jede za ní nějaké další auto. Pak raději zaparkuje u obchodního centra, odkud půjde patnáct minut pěšky nebo se sveze 5 minut autobusem.
- Bere si auto. Bez ohledu na to, zda má šanci obstojně zaparkovat, věří svému štěstí a osudu. Pokud už je joo otrkaná, tak se snaží zaparkovat auto i za cenu toho, že na chvíli pozastaví dopravu nebo dokonce, světe div se, PODÉLNĚ!
Podélné parkování - mamma mia
To je oříšek. Přiznejme si, když nemusíme, tak podélně neparkujeme. Ženy jsou v tom nejspíš horší, ale viděla jsem i spoustu mužů, kteří podélně parkují na pětkrát. Vtip je v tom, že trénink dělá mistra, že. Nikdo suverénně podélně parkující z autoškoly nevypadl, takže trénujte, trénujte. V noci nebo v místech s nižším provozem. Já už to tak na 50 % zvládám.
Nejlepší motivace začít jezdit autem?
Kdo mě naučil brát si auto prakticky vždy bez ohledu na pesimistické prognózy co se parkování týče? Děti, ano děti. Protože dvě, tři děti, je vždycky jednodušší naložit do auta než se s nimi táhnout na zastávku, pak je bavit v autobuse a pak se s nimi táhnout ještě ze zastávky. A to už vůbec nehovoříme o tom, když už je třeba tramvaj kočárů plná a vy čekáte na další. Pěkně děkuji, nechci.
Chce to klid
Parkování je ze začátku nepříjemné, fakt že jo. Zvlášť pokud vedle vás sedí někdo, kdo by zaparkoval i poslepu a rád by vaše parkování naprogramoval milimetr po milimetru. Proto je nejlepší mít na to klid a parkovat si sama. Ráda bych řekla s hudbou, ale tu většinou při parkování vypínám, abych lépe „slyšela“. Ať už máte starý křáp bez senzorů, střední třídu s pípáním nebo super vymakané auto s kamerkou, půjde to. Zvládly to ostatní, zvládnete to taky. ♥
Když je nejhůř, nechte si pomoct
Muži jsou celkem ochotní, takže pokud jste se s autem ocitla ve svízelné situaci (a já bych teda mohla vyprávět), nejspíš kousek od vás stojí nějaký udatný hrdina, který je protočením volantu a sešlápnutím spojky schopný vás vysvobodit. Jen teda pozor, aby vám s autem neujel. Tímto děkuji všem gentlemanům, kteří kdy ženu v podobné situaci zachránili.
Z placených parkovišť ještě jeden nezchudl
Každý den by to nešlo, ale pokud jednou týdně potřebujete zaparkovat na dvě hodiny za stovku na placeném parkovišti, neskončíte na mizině. Proto vymažte ze své hlavy hlas našich tatínků a někdy i partnerů, pro které by byla známka největší potupy vysolit celých 30 korun! za parkování. V pohodě, za kafe nejspíš utratíte víc. Já po jedné takové těhotenské zkušenosti, kdy jsem se na velký ultrazvuk táhla v horku x set metrů, rozhodla, že never more, never more.
PS: pokud jste žena, která nikdy s parkováním nezápasila, skvělý, jste úžasná, schopná a převzácná.
