Článek
Určitě znáte Den učitelů, Den Země, možná i Den bez tabáku. Ale Mezinárodní den seniorů, který připadá na 1. října? Ten se obvykle slaví potichu, bez balonků a bez instagramových stories.
OSN ho vyhlásila v roce 1990 s cílem upozornit na výzvy spojené se stárnutím populace a ocenit přínos, znalosti a zkušenosti starší generace. Zní to jako úřednická formulka. Za ní se ale skrývá docela jednoduchá myšlenka: stárnutí se týká nás všech. A způsob, jakým se společnost dívá na starší lidi, něco vypovídá i o tom, jak bude jednou vypadat náš vlastní život.
Co všechno se může vejít mezi dvě generace
Když se řekne „zkušenosti starší generace“, často nás napadne vaření podle receptu od babičky, pěstování rajčat nebo schopnost opravit věc, kterou by dnes většina z nás rovnou vyhodila.
A pak jsou tu zkušenosti, které se do žádného návodu nevejdou. Třeba vědomí, že ne všechno musí být vyřešené hned. Že některé starosti, které dnes vypadají obrovsky, budou za pár let jen historkou, u které se možná ještě zasmějeme. Nebo že život už několikrát změnil pravidla hry – a člověk se přesto naučil hrát dál.
Stejně cenná je ale obyčejná zvědavost. Ta totiž rozhodně nemá věkový limit.
Někdo může mít za sebou osmdesát let života a přitom se právě učit používat umělou inteligenci. Jiný může být o půl století mladší a poprvé v životě zjistit, jak se opravdu plete vánočka, proč se některé věci opravují místo vyhazování nebo jak vypadala jeho země před třiceti lety.
V tu chvíli nejde o to, kdo koho něco učí. Jde o to, že se mají dvě generace o čem bavit.
Co si můžeme navzájem předat
Mezigenerační kontakt funguje nejlépe, když není jednostranný.
Mladší generace mohou té starší ukázat, jak funguje nová aplikace, poradit s mobilem a fungováním jednotlivých aplikací, prostě přiblížit svět, který se mění neuvěřitelně rychle. Starší zase mohou nabídnout zkušenost s tím, že technologie nejsou všechno, že některé věci potřebují čas. A taky prožitou skutečnost, že ne každá životní katastrofa je skutečně katastrofou.
Ale možná si můžeme předávat ještě něco důležitějšího. Zájem o svět toho druhého.
Co dnes baví děti? Co zajímá jejich rodiče? Co si pamatuje dědeček? Co se chce naučit babička? Jak se změnila práce, cestování, bydlení, vztahy nebo třeba způsob, jakým hledáme informace?
Tohle všechno jsou malé dveře do světa někoho jiného. Stačí je otevřít.
Nemusí jít o žádné velké aktivity a projekty. Může to být společná procházka, desková hra, výlet, vaření, rozhovor u kávy nebo třeba deset minut nad mobilem, kdy někdo trpělivě vysvětluje, kde se vlastně ten „QR kód“ zapíná.
Právě v takových obyčejných chvílích vzniká něco, co žádná generace nemá sama od sebe: pocit, že si máme co říct.
Jak s tím začít
Pokud vás to inspirovalo, nemusíte čekat na příští rok. Právě probíhá iniciativa AKTIVNĚ SPOLU, kterou k letošnímu Mezinárodnímu dni seniorů připravila nezisková organizace Právě teď! o.p.s. spolu se ZŠ Magic Hill.
Cílem je jednoduchý. Propojit generace alespoň jedním společným setkáním. Není třeba ale nic složitě organizovat. Zavolejte babičce. Zajděte za sousedem, kterého jste dlouho neviděli. Ukažte dětem, jak vypadaly vaše první fotografie z dovolené. Nebo se naopak nechte naučit něco, co umí mladší generace lépe než vy.
Protože nejlepší dárek k Mezinárodnímu dni seniorů možná není ten, který koupíte. Je to chvíle, kterou si navzájem věnujete. A ta se do žádné dárkové tašky stejně nevejde.
***
Autorka: Hana Čepová je spoluzakladatelka organizace Právě teď! o.p.s., která pomáhá zlepšovat kvalitu života stárnoucí populace zejména v Praze, pomocí moderně pojatých aktivizačních programů (pohyb, vzdělávání, budování přátelské podporující komunity).
