Článek
Představte si paní Marii, kterou už nikdo nemusí učit, co je počítačová myš. Telefon používá každý den, platby v bance vyřizuje z gauče a vnoučatům posílá fotky. A přesto stačí jediný e-mail s věrohodným logem a ona klikne tam, kde by neměla.
Není to proto, že by byla nešikovná. Chybí jí něco jiného než technická zručnost.
Posun, který je vidět
Ještě před několika lety bylo potřeba na seniorských kurzech účastníkům vysvětlovat, jak se zachází s počítačovou myší. Dnes už to nikdo nepotřebuje. Lidé, kteří přicházejí do důchodu, jsou digitálně mnohem zdatnější než generace před nimi. Chytrý telefon, e-mail, nebo internetové bankovnictví jsou pro ně běžná věc.
Právě proto se ale ukazuje jiný problém. Senioři technologie ovládají, často však nerozumějí tomu, jak fungují. A to je rozdíl, který se v praxi hodně projeví.
Doména jako velká neznámá
Pojem internetové adresy, tedy domény, je pro řadu lidí dost abstraktní. Zkuste se sami zeptat, jakou adresu mají vaše banka, váš operátor nebo některé ministerstvo. Mnoho lidí by váhalo, a to nejen mezi seniory.
Přitom právě adresa v horním (adresním) řádku prohlížeče často prozradí, že falešné bankovnictví, které na první pohled vypadá jako to pravé, je podvod. Rada „zkontrolujte si adresu“ ale nefunguje, pokud člověk neví, co přesně má kontrolovat ani proč.
Stejné je to s hesly. Když se senior musí zaregistrovat na nové stránce pomocí svého e-mailu, často má pocit, že má použít i stejné heslo jaké používá k e-mailu. Pro zkušeného uživatele je jasné, že to je špatně. Pro jiného to samozřejmé není, protože mu nikdy nikdo nevysvětlil, jak registrace do webových stránek a e-shopů fungují.
Proč samotný návod nestačí
Návod říká: klikni sem, potom tam. Funguje do chvíle, než se obrazovka změní. Pokud člověk pochopí princip, je schopen si poradit i v nové situaci.
Platí to i u novějších věcí. U umělé inteligence nestačí ukázat, kam psát dotaz. Je dobré vysvětlit, že nejde o bytost, která si něco sama vymyslí, ale o nástroj, který nabízí statisticky nejpravděpodobnější odpověď. Stejně tak pomáhá pochopit, proč se nám na sociálních sítích zobrazují právě jen určité typy příspěvků podporujících a zesilujících náš názor. A u cookies je důležité odbourat pocit, že každé kliknutí je velké a nevratné rozhodnutí. Cookies mohou pomáhat tomu, aby stránka fungovala rychleji, ale zároveň sbírají data, a právě tento základní princip stačí znát.
Teprve když člověk rozumí základům, může začít být opatrný. Po někom, kdo nechápe, jak věci fungují, nelze chtít, aby správně poznal, čemu věřit.
Že je o takové vysvětlení zájem, ukazuje i nový pořad „Nebojte se AI se Saskií“, který spustil Blesk. Osmdesátiletá televizní hlasatelka Saskia Burešová v něm nevystupuje jako odbornice, ale jako člověk, který se učí a ptá se nahlas na to, na co se ostatní stydí. Na instagramovém profilu Saskie se nebojí přidává minutové rady a varuje třeba před podvodníky, kteří umějí napodobit hlas blízkého člověka. Je to skvělý začátek. Dobře ukazuje, že největší překážkou bývá strach, ne schopnosti. Systematický výklad a prostor na dotazy ale nabídne až osobní setkání s lektorem.
Rodina to nemusí zvládnout
Často zazní, že by to seniorům měly vysvětlit děti nebo vnoučata. Dobrá myšlenka, jenže v praxi to bývá složité. Mezi rodiči a dětmi jsou emoce, staré vzorce i únava. Když rodiči něco opakovaně vysvětlujeme a on to stále nechápe, často nám dojde trpělivost.
Člověk zvenčí je v lepší pozici. Ten, kdo se vzděláváním seniorů zabývá odborně, ví, jak reagovat na jejich argumenty a že některé věci je potřeba zopakovat i pětkrát. Mluví pomalu a nahlas a nespěchá. Je to řemeslo, které se dá naučit, a ne každý ho umí jen proto, že je vnuk.
Proto by i toto spíše zájmové vzdělávání seniorů mělo vést někdo, kdo se mu věnuje profesionálně. Nejde o školu ani o zkoušky. Jde o to, aby člověk odcházel s jistotou a ne s pocitem, že je pomalý.
Nejde jen o seniory
Podvodníci se nezaměřují jen na starší lidi. Podle policejních statistik jim podléhají všechny věkové skupiny. Zasáhnou ve chvíli, kdy jsme ve stresu nebo spěcháme a rychle něco odklikneme. Stává se to i těm, kdo o bezpečnosti učí.
Podobně je to s úřady, které lze obsluhovat z pohodlí svého domova. Datová schránka nebo Portál občana jsou ve skutečnosti jednoduché a právě „datovka“ funguje podobně jako e-mail. Přesto z nich má řada lidí obavy, a to nejen senioři. Ve vysvětlování, jak tyto věci fungují, stát zatím výrazně zaostává.
Kde se to dá naučit
Digitálnímu vzdělávání seniorů se nejen v Praze dlouhodobě věnuje například obecně prospěšná společnost Právě teď. Kromě kurzů digitálních dovedností pořádá např. i kurzy trénování paměti, zdravotní přednášky nebo pohybové aktivity a mnoho dalšího. Možná nejdůležitější je ale komunita, která mezi lidmi vznikne.
Vzdělávací programy si mohou objednat i organizace, kluby nebo obce, které chtějí své seniory podpořit.
Hlavní myšlenka je ale jednoduchá. Seniorům nestačí říct, kam kliknout. Potřebují slyšet, proč. A pak už se nenechají tak snadno zmást.
***
Autorka: Hana Čepová je spoluzakladatelka organizace Právě teď! o.p.s., která pomáhá zlepšovat kvalitu života stárnoucí populace zejména v Praze, pomocí moderně pojatých aktivizačních programů (pohyb, vzdělávání, budování přátelské podporující komunity).
Ilustrační obrázek k článku ChatGPT AI (prompt: Vytvoř mi realistický obrázek starší ženy v seniorském věku, která se jde podívat do svého bankovnictví v telefonu a zjistí, že jí účet někdo vykradl).
