Článek
Také jste četli, že Litva letos zaznamenala rekordní počet nových technologických podniků? A že se za posledních pět let hodnota jejich startupového sektoru zvýšila o neuvěřitelných 680 procent? V zemi, která má třikrát méně obyvatel než Česko, je to dvakrát víc než u nás. Litva míří mezi evropské startupové velmoci. A Česko?
Česko pořád stojí na křižovatce. Sní o německých platech a lídrovství v oblasti AI, ale zatím spíše přešlapuje na místě. Vědecké kapacity jako Tomáš Mikolov, světově uznávaný expert na umělou inteligenci, odcházejí z českého akademického prostředí — ne kvůli nízkému platu, ale kvůli nefunkčnímu systému, který jim dlouhodobě znemožňuje realizovat jejich potenciál. (Viz článek na CzechCrunch).
Co s tím?
Na příkladu Litvy můžeme vidět, že umět využít svůj potenciál dobře zvolenou strategií, může přinést velké změny i v poměrné krátkém časovém horizontu. Například jednoho volebního období. Pojďme se proto namísto předhánění se na dálnicích začít předhánět ve vizích, jak nastartovat českou ekonomiku. Rozhýbat český startupový a technologický potenciál můžeme postupně. Začít můžeme od jednodušších a lehce prosaditelných změn, jakými jsou například podmínky pro zaměstnanecké akcie.
Funkční zaměstnanecké akcie
Startupy se mohou stát tahounem české ekonomiky. K tomu ale potřebují přitáhnout špičkové lidi a jedním ze způsobů, jak to můžou udělat, jsou zaměstnanecké akcie známé jako ESOP – Employee Stock Option Plan. Ministerstvo financí a Poslanecká sněmovna mají v rukou legislativní úpravu, která může českým startupům zjednodušit nastavení těchto zaměstnaneckých programů. Ale z nějakého neznámého důvodu ji ne a ne prosadit tak, aby byla skutečně funkční. Přitom by stačilo začít k zaměstnanci v rámci ESOP přistupovat jako investorovi a podle toho ho danit – v tzv. režimu no tax before cash, tedy až v okamžiku, kdy by zaměstnanec své zaměstnanecké akcie prodával.
Právě legislativní a daňové nastavení určuje konkurenceschopnost českých startupů v mezinárodním srovnání.
Méně byrokracie, více byznysu
Další brzdou v českém systému je přebujelá byrokracie, kam se podíváte. Chceme-li podpořit české podnikatele a český kapitál, musíme začít odbourávat bariéry našeho zkostnatělého systému. Jeden z klíčových prvků litevského úspěchu je, že veškeré služby jsou digitální. Pojďme se v tomto inspirovat! Zrušme živnostenské úřady, sjednoťme kontrolní mechanismy a vytvořme jednotné inkasní místo. Jen si to představte – stát bude počítat daně za občany i firmy. Data k tomu přece má, stačí s nimi jen začít pracovat a ulehčit podnikatelům i zaměstnancům od desítek různých formulářů.
Byrokracie brzdí i náš vědeckovýzkumný potenciál, proto by si revizi a zjednodušení zasloužil i akademický sektor v oblasti výzkumných grantů. Věda musí být financována předvídatelně, transparentně a s důrazem na kvalitu. Chceme-li být ve výzkumu konkurenceschopní, musíme mu k tomu vytvořit správné podmínky.
Podnikání v obcích a regionech
A systémové změny na podporu podnikání s přidanou hodnotou můžeme dovést až do vaší obce. Nevěříte? V zahraničí je běžnou praxí, že obce dostávají peníze z toho, když tam přijde nějaký investor s podnikatelským záměrem. Například v Polsku tvoří daně z takové ekonomické aktivity až 30 % příjmu obcí. V Česku jsou to pouhá 2 % (viz například článek Druhé ekonomické transformace). Není se tak čemu divit, že české obce a města nemají skoro žádnou motivaci podnikání s přidanou hodnotou na svém území podporovat.
Taková změna už by vyžadovala velký zásah do českého systému rozpočtového určení daní, ale budu se opakovat – pokud je jasně stanovená vize a strategické cíle, dá se toho dosáhnout za jedno volební období. A vyděláme na tom všichni. Takové podnikání vytváří lépe placená pracovní místa, silnější ekonomiku a ve svém důsledku přinese i vyšší důchody.
Proto nestačí stát na křižovatce
Svět se mění rychle a čeká na odvážné. Pokud má Česko uspět, musí si stanovit jasný cíl, vizi a mít ambici k zásadním změnám. Máme šikovné lidi, výborné nápady i příklady dobré praxe ze zahraničí. Teď potřebujeme politickou vůli a systém, který nebude brzdit, ale šlápne na plyn.
Takovou vizi představí už brzy Česká pirátská strana.
Je čas, aby pro podnikatele na české křižovatce padla konečně zelená.
Autorka je místopředsedkyní Pirátské strany a dlouhodobě se věnuje tématům ekonomického rozvoje, technologických inovací a podpory podnikání v regionech.
