Článek
Myslela jsem si, že pozdrav, tedy jeden ze znaků kultivované společnosti, by měl být v dnešní době samozřejmostí. Aspoň mě to tak učili doma.
Já pozdravím pokaždé, když vejdu do obchodu, restaurace nebo kavárny. Pozdravím i lidi, se kterými sdílím dům, přestože ani nevím, jak se někteří jmenují. Zdravím dokonce i důchodce, které každý den potkávám v naší ulici, když venčí psy. A samozřejmě zdravím při příchodu do práce.
Nebo při příchodu do školy mých dětí.
A tady jsem si všimla jevu, který mě tím víc rozčiluje, čím víc jsem na něj zaměřená. Znáte to: Dokud jste o problému nevěděli, nechává vás chladným. Ale když se na něj zaměříte, pak už to nejde vzít zpět a dělat, že problém neexistuje. Naopak ho začnete zkoumat.
Zaměřila jsem se takto bohužel na to, že otcové v naší škole zásadně nezdraví. A už vůbec ne jako první, jak bych od slušně vychovaného člověka - muže čekala.
Třeba jeden vypadá na první pohled sympaticky. Má tři děti, takže má asi hektická rána a můj obdiv, protože je vodí každý den. Vede své tři, já jdu s mými dětmi a oba víme, že se takto „srazíme“ u vchodu téměř každý den. Přesto tento konkrétní muž zásadně neotevře ústa. Protože je mi to blbé a jsem slušně vychovaná, řeknu vždycky „dobrý den“. Otec se pokaždé zatváří, jako bych na něj promluvila čínsky a hlesne „dobrý“.
Druhý pravidelný vodič dítka do školy, který zásadně nezdraví, je otec kamaráda mého syna. Chvíli mi to trvalo, ale jednou, když jsme se už párkrát docela přátelsky bavili, jsem se odhodlala a zeptala se, jestli ho neučili rodiče, že by muž měl ženu pozdravit první. Napůl s humorem, napůl vážně.
Dočkala jsem se napůl ironické a napůl vážně míněné reakce, že přece v dnešní době už tahle pravidla neplatí, protože žijeme v jiném světě!
„Když muž otevře dveře ženě, může se dneska dočkat žaloby kvůli sexuálnímu obtěžování! Za chvíli to bude platit i pro pozdrav!“ Prohlásil jinak docela fajn chlap.
Na tuhle argumentaci ze čtvrté cenové opravdu nemám nervy, takže jsem se do debaty nepustila. Ale opustila jsem v tu chvíli myšlenku, že bychom se kvůli dětem skamarádili víc, než jen na „small talk“ před školou při čekání na naše ratolesti.
Moje děti učím, aby zdravily, kamkoliv přijdou.
Co se na příkladů otců, kteří nezdraví, učí jejich děti, je myslím jasné.
A nezdravícím chlapům vzkazuju - není to sexy! A je to dokonce neslušné.
Vypadáte jako burani.
