Článek
Fascinuje mě, co všechno některým Čechům vadí. Teď momentálně na sociálních sítích rezonuje kritika sbírky, kterou vyhlásily kamarádky a kolegyně učitelky Hany Ptáčkové.
Ženy, které se před pár dny nečekaně zabil manžel a otec jejích tří dětí. Známý profesor, psycholog, terapeut a médii milovaný expert na lidskou duši Radek Ptáček. Jeho dobrovolný odchod ze světa zasáhl řadu celebrit, lékařů, novinářů a hlavně stovky jeho pacientů, kterým osmačtyřicetiletý Ptáček stihl pomoct nebo je inspirovat. Mimo jiné bojoval za to, aby rodiče nebili svoje děti. Mimochodem, každé jeho mediální vystoupení bylo skvělé.
Představte si, že ze dne na den přijdete o živitele rodiny a hlavně milovaného manžela. A to za svitu reflektorů a přenášené prakticky online. A pak taky to, co muselo následovat - doma máte tři děti, nejmladšímu je sedm let, kterým musíte vysvětlit, že jejich táta si dobrovolně a cíleně sáhl na život. Že vás tady prostě nechal.
„To je opravdu paradoxní, že se psycholog zabil!“
Umíte si to představit? Já tedy ne. „Někdy je možná bolest na duši větší, než jsme my sami schopni unést,“ píše se mimo jiné v textu sbírky, kterou zaštiťuje platforma Donio. A v tom je tak nějak všechno. Nikdo podle mě nemá právo soudit jiné, jejich trable, starosti, těžkosti duše a případně i rozhodnutí dobrovolně odejít ze života.
V první vlně mediální smršti po Ptáčkově smrti mě udivilo, kolik lidí si myslí, že psycholog nemůže trpět. Že třeba nemůže trpět nějakou psychickou chorobou. Nebo že toho je na něj prostě v jednu chvíli moc a neví, jak jinak to vyřešit. „To je opravdu paradoxní, že se zrovna psycholog zabil,“ zněl jeden z mnoha různě modifikovaných názorů Čechů pod článkem o Ptáčkově smrti. Ne, není to paradoxní. Depresemi může trpět úplně kdokoliv. Navíc mudrující Češi neví, jestli to třeba Radek Ptáček dlouhodobě neřešil s kolegy odborníky.
O vnitřním světě Radka Ptáčka nevíme nic
Teď, po vyhlášení sbírky pro Hanu Ptáčkovou a její tři děti, jsou komentáře ještě horší. Platforma Donio dokonce kvůli tomu smazala komentáře pod sbírkou a zakázala přidávat další. Někteří Češti si totiž myslí, že rodina si pomoc nezaslouží, když jejich otec odešel ze světa dobrovolně.
No považte! Ptáček byl přece známý, oblíbený, vytížený, úspěšný, tudíž musel být určitě bohatý! Navíc se svým odchodem ze světa prakticky vykašlal na rodinu! A tak dále, a tak dále. Nechci tady ty komentáře přepisovat víc, některé další byly až nechutné a bylo mi stydno. Stačí se podívat pod skoro každý článek, který na sbírku upozorňuje.
Takže vážení. O vnitřním světě Radka Ptáčka nevíme nic. O důvodech jeho posledního kroku taky ne. Nikomu nepřísluší to soudit. Ale víme, že jeho děti jsou nezletilé a manželce kromě péče o děti zůstala na krku hypotéka. Radek Ptáček za svého života pomohl řadě lidí.
A naštěstí může každý přispět, kam chce a kolik chce. Bez ohledu na některé Čechy, kteří budou mudrovat i na něčím hrobě.
Přispěla jsem, stejně jako na jiné sbírky, které mě chytí za srdce.
Rodině přeju upřímnou soustrast.
