Článek
Princ se musí oženit, ale nemůže si vybrat tu pravou princeznu. Tak začíná pěkná řada českých pohádek. Pak princ většinou najde skvělou nevěstu, ale není to princezna. Případně najde fajn princeznu, ale ta dělá, že princezna není. Nebo najde někde nějakou jinou ženu, každopádně se šťastně ožení a žijí spokojeně až do smrti.
Jenže princ z pohádky Princ & Princ si místo ženy najde - prince. Respektive hledá v zástupu princezen tu pravou, až si k sobě na trůn vybere pánský doprovod jedné z nich.
Queer pohádka je na světě.
A skandál v tradiční české kotlině taky.
Rozmanitost vztahů…
„Klasické pohádky často pracují jen s jedním typem vztahového vzorce. Mnohdy se v nich setkáváme s genderovými a vztahovými stereotypy, které vytvářejí v podvědomí dětí dojem jasně daných norem a ideálů, do kterých by se měly vměstnat. Inscenace Princ & Princ si klade za cíl pozitivně reprezentovat rozmanitost podob vztahů a rodin, podporuje debatu o respektu a rovných podmínkách pro všechny,“ píše Divadlo Polárka v oficiálním popisu divadelní hry.
Ta je historicky první queer pohádkou pro děti od 5 let.
Inscenace vychází z předlohy knih autorské dvojice Linda de Haan & Stern Nijland s názvy „Princ & Princ“ a „Král & Král & rodina“. Do češtiny je přeložila komička Adéla Elbel.
Chudáci děcka!!!
Reakce tradičních českých diskutérů na sociálních sítích na sebe nenechala čekat. Jak se dá čekat, větší část z nich je negativní.
„Děláte z dětí potencionální pacienty psychiatrie. Úch…ny, LGBT, potlačení normální klasické rodiny. Mám pocit, že podle současných norem je rodina máma, táta a dítě něco sprostého. Nejsem žádný puritán, ale co je moc, je fakt moc. Chudáci děcka!!!“ Napsala například na Facebooku jedna paní. Jména raději zveřejňovat nebudu. Jednak se nechci dostat na tenký led ochrany osobních údajů. A taky by se dotyčná paní mohla najít a urazit, že jsem po ní přepsala asi třiadvacet gramatických chyb v jednom odstavci.
Jiný pán zase divadelníky označil za „úch…ky, kteří dávají buz.....y za vzor“. Dále Aleš přeje Divadlu Polárka, aby brzo zavřelo.
Ani další ženy z diskuze nemá z queer inscenace radost a zřejmě vystudovala historii: „Stejně, jak zanikly staré civilizace na zhýralost a zvrácenost, zanikne i naše společnost. Takhle nevymývali dětem hlavičky ani komunisti době nejtvrdší normalizace!“
Jiná píše: „To je něco tak odporného, cpát malým dětem tohle do hlavy i v divadle!!! Vždyť toho je kolem nás všeho dost a naše společnost je velmi tolerantní. Tohle není potřeba a dětem to škodí. Nevím, jak je Divadlo Polárka financováno, ale dá se čekat, že z našich daní a to mi teda vadí,“ rozohnila se paní Eva.
Jasně, každý má právo na názor. A každý si může psát, co chce. Ale ráda bych se těchto diskutérů zeptala na dvě věcí:
Kdy jste, prosím vás, byli naposledy v divadle?
Kolik LGBT+ osob znají vaše děti? Ano, ty děti, které na tohle představení určitě nikdy nevezmete, protože by byli chudáci a měly vymyté hlavičky…
Za mě nejlépe situaci vystihla jistá Anna. A tak si s dovolením (a tímto jí děkuji) půjčím pointu od ní: „Zde přítomné komentáře nejlépe ukazují, jak jsou takové projekty ve společnosti potřeba.“
Ať se pohádce Princ & Princ daří!
(Pro mě škoda, že je vyprodaná, hned bych jela!)
