Článek
Show Výměna manželek asi netřeba dlouze představovat: Dvě ženy si většinou vymění manžela, děti dům nebo byt, práci a s tím vším i sociální status. Samozřejmě, že by byla nuda, kdyby se vyměnily dvě stejně staré, stejně bohaté a stejně milé ženy, navzájem se o druhou domácnost staraly jako o svou vlastní, oba manželé byli nápomocní a ochotní a děti vychované a se všemi hygienickými návyky.
Jenže to by na reality show nikdo nekoukal.
Proto se produkce snaží dát dohromady ty nejvíc rozdílné páry. Ty, které by se v reálném životě zřejmě nikdy ani neměly šanci potkat, natož se kamarádit. Z opačných konců republiky, někdy i světa, z opačných sociálních skupin.
Jsi vysazená na čistotu? Dostaneš rodinu, kde se budeš štítit osprchovat.
Máš domeček za Prahou? Budeš bydlet ve 2+KK s dalšími pěti lidmi na sídlišti v Teplicích.
Pomáhá ti tvůj manžel doma a skoro nepije alkohol? Připrav se na alkoholika, který nezvedne zadek z gauče a ještě tě bude peskovat.
Taková je dramaturgie pořadu, která evidentně funguje. Ve vyměněných rodinách to jiskří, často dojde na řev, občas dokonce hrozí násilí. Častým jevem jsou zmínění alkoholici, nezaměstnaní, cholerici. Častým znakem jsou chybějící zuby, špatná hygiena a nedostatek peněz, přestože oba rodiče kouří a pijí jako duhy.
Až sem by bylo všechno v pořádku. Někdo se divá rád do cizích životů. Jiný se rád přihlásí, protože se chce zviditelnit. Anebo pro odměnu 100 tisíc korun. Ta je pro mnohé rodiny lákavá, protože představuje třeba pětinásobek jejich měsíčního příjmu. Za deset dní „práce“ slušná odměna. Tedy pokud vás zrovna náhradní manžel netyranizuje.
Problém v mých očích nastává, když se na scénu dostanou děti. Pochybuji, že ty mají v každé rodině právo veta. Že by rodiče respektovali jejich prosbu, aby do reality show nešli, protože pak třeba budou čelit šikaně ve škole? Těžko. A tak se nedobrovolně stávají rukojmími svých rodičů.
Přístup k dětem je v téhle show mnohdy těžce za hranou. Je mi občas úplně fyzicky nevolno, když vidím, jak rodiče své dětí bijí a ani se nestydí, že je u toho uvidí půlka národa. Chlastají do němoty před dětmi i kamerami. Děti jsou od malička evidentně psychicky deptané. Případně se o ně nestarají vůbec.
Rodiče ukazují celému národu svoji vizitku: Sotva dvouleté dítě má napůl černé a napůl vypadané zuby. Předškolák skoro neumí mluvit. Školák neví, že si má čistit zuby dvakrát denně a osprchovat se. Puberťák úplně kašle na školu a kouří jednu od druhé.
Občas děti žijí v opravdu otřesných podmínkách.
Zábavná reality show, na kterou koukáme, abychom vypnuli hlavu, se rázem mění na tlak zvedající zážitek, při které, se normálně smýšlející člověk ptá:
Kde jsou všechny sociální pracovnice?
Proč hned druhý den nezasáhnou?
A co z těch dětí, které za rodiče nemůžou, proboha vyroste?
