Článek
Na úvod - abychom byli korektní - je potřeba uvést, že analytik Vladimír Pikora, manžel Markéty Šichtařové, obvinění své ženy z tyranie odmítl s tím, že jde o její předvolební kampaň. Šichtařová totiž kandiduje na podzim do Senátu.
Jenže…
Dříve hojně citovaná ekonomka a autorka mnoha knih uvedla v otevřeném a šokujícím rozhovoru pro časopis Ona DNES tolik nechutných detailů a historek ze společného života, že si lze jen těžko představit, že si příběh o týrání manžela včetně všech detailů vymyslela. Promluvila otevřeně o výhrůžkách, bití, záchvatech vzteku, rozbíjení nádobí, bití pěstmi. Manžel Vladimír Pikora podle ní ubližoval i dětem. Ty dostávaly na zadek stylem, který „připomínal porouchaný stroj, co se nemůže zastavit“. Děti prý škrtil nebo pořezal hozenou sklenicí. Doma museli prý všichni provádět šílené očistné rituály - svléknout se a nazí po jedné noze skákat do koupelny. A Šichtařová uvedla i další historky, které si normální člověk prostě nevymyslí. Takže já bych jí věřila.
Její verzi zároveň potvrdila jejich nejstarší dcera Barbora, která napsala na sociální síť Instagram: Nejvíc milující otec byl, když mě nutil před ním nahou koupat kocoura, zatímco si u toho tahal ptáka. A co teprve ten fakt, že jsem přes půl roku ve 14 nebyla střízlivá ani jeden den, protože jsem doma nemohla vydržet a bála jsem se domů přijít střízlivá? Že jsem s ním nebyla schopná být v jedné místnosti, protože mi z něj bylo fyzicky zle, ale nemohla jíst jinde než v kuchyni, tudíž jsem zhubla natolik, že jsem ztratila menstruaci?
Konec nechutných detailů. Na rozhovoru Markéty Šichtařové byly šokující i další věci, které se přímo netýkají manžela a násilí. Ale celé společnosti a jejího nastavení.
Že se domácí násilí může přihodit jen slabé ženě?
Ekonomka Markéta Šichtařová totiž zpověď uvedla větami, které mě hned zvedly ze židle. Doslova řekla hned na úvod rozhovoru toto: Nikdy bych nevěřila, že se mi něco takového může stát. Myslela jsem si, že domácí násilí se může přihodit jen slabé ženě, která si o to i tak trochu koleduje a neumí se tomu vzepřít. Kdybych to sama neprožila, nikdy bych si neuměla představit, jak sofistikovanou podobu to může mít a jak těžké je z toho uniknout. Takže…
Domácí násilí se může přihodit jen slabé ženě?
Která si o to i tak trochu koleduje?
A neumí se tomu vzepřít?
Jak si toto proboha mohla vzdělaná žena v 21. století myslet? Zajímalo by mě, jak se v očích Markéty Šichtařové pozná slabá žena. Jak to asi podle Markéty Šichtařové doma vypadá, když si žena koleduje o týrání a bití? Provokuje manžela tím, že mu nepřipraví večeři? Nebo moc prudí manžela u pití piva? Nebo si dovolí jít ven s kamarádkami v příliš krátké sukni?
Proč si část společnosti myslí, že si za to může oběť sama?
Podle statistik v Česku zažila nějakou formu domácího násilí nebo týrání každá třetí žena. Tedy třetina žen. „Zkušenost s nějakou formou násilí má každá třetí žena v Česku. V prostředí domácího násilí vyrůstají a mnohdy jsou i přímo jeho oběťmi také děti. Zkušenost s násilím v rodině má každé desáté dítě,“ popsala v dubnu letošního roku vedoucí poradenského centra ROSA Branislava Marvánová Vargová.
Problém je, že jen malá část domácích strkanic, facek a bití se dostane až na policii. Ženy totiž násilí většinou nehlásí. Jednak proto, že týrané ženy často nemají kam od násilníka uteéct, navíc ještě s dětmi. A druhý důvod, proč ženy trpí domácí násilí, jsou stereotypy a mýty o domácím násilí ve společnosti. Bojí se totiž přesně toho, co popsala Šichtařová - že si okolí řekne, jak je slabá, že si za to určitě může sama a koledovala si.
A mají částečně pravdu.
Protože podobně jako Markéta Šichtařová si celá čtvrtina Čechů myslí, že oběť si za domácí násilí může sama. A víc než polovina lidí si myslí, že ubližování oběť sama vyprovokuje. Ukázal to výzkum agentury Kantar pro IKEA ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Koalicí NeNa.
Opravdu by mě zajímalo, kde se tyhle mýty berou. Odpověď bohužel neznám, ale tipla bych, že jde o dlouhodobý a pomalý vývoj společnosti. Kdy patriarchát v hlavách části mužů stále funguje a žena je v jejich očích něco míň, než pán tvorstva. Ale to je jen moje domněnka.
Markéta Šichtařová po osobní a bolestné zkušenosti prozřela a zřejmě pochopila, že nemusí být slabá a koledovat si, aby zažila domácí násilí a tyranii na vlastní kůži. Přeju jí, aby to už nikdy nezažila a psychicky se dala brzo dohromady.
A vy se zkuste zamyslet, jestli náhodou taky nežijete v podobně nesmyslných stereotypech a mýtech - že si žena za násilí může sama.
Protože oběť vinna není. Násilník je vinen. Vždycky.
