Článek
Původ a výcvik
Myšlenka psů coby záchranářů na bojišti pravděpodobně vznikla již dříve, ale poprvé ji ve větší šíři realizoval v 90. letech 19. století německý malíř Jean Bungartz. Ten založil Německou asociaci pro lékařské psy. Další státy následovaly – již v roce 1908 existovala výcviková centra v Itálii, Rakousku a Francii. Velká Británie založila vlastní školu až těsně před vypuknutím první světové války. Psi záchranáři převážně sloužili pod záštitou Červeného kříže.
Pes milosrdenství sloužící pod Červeným křížem
Záhy se ukázalo, že budou mít psi více práce, než se předpokládalo. Jejich hlavní nasazení probíhalo na západní frontě během první světové války a nejednalo se o malá čísla – celkem se jednalo o přes 50 000 zvířat.
Úlohy na bojišti
Práce psů nebyla jednoduchá, plnili hned několik klíčových úloh. Při všech pochopitelně riskovali vlastní život.
Vyhledávání raněných: Jejich prvním a „nejjednodušším“ úkolem bylo po konci bojů tiše prohledávat území nikoho. Díky vynikajícímu čichu, sluchu a zraku ve tmě neslyšně procházeli krajinou zničenou střelami a výbuchy, aby našli přeživší. Byli speciálně vycvičeni neštěkat, aby na sebe neupozornili nepřítele.
„Mercy dog“ se znakem Červeného kříže
První pomoc a navigace: Pokud pes nalezl vojáka, který se o sebe dokázal postarat, nesl pro něj první pomoc. Na zádech měl sedlové brašny s vodou, alkoholem a základními potřebami. Pokud byl voják příliš těžce raněn, pes se vrátil s kusem jeho uniformy a doprovodil zdravotníka zpět na místo, kde zraněný ležel.
Kresba psa nesoucího helmu raněného vojáka, aby dovedl zpět pomoc
Morální podpora: Posledním úkolem bylo rozpoznat stav vojáka. Pokud už mu nebylo pomoci, psi neodcházeli, naopak zůstali u něj, aby nebyl v posledních chvílích sám. Byli také oporou pro přeživší a jejich přítomnost zvyšovala morálku vojáků.
Propagační plakát se psem milosrdenství v hlavní roli
Náročné podmínky a odkaz
Prostředí první světové války nebylo místem, kde by se zvířata mohla pohybovat bez tréninku. Psi byli cvičeni za zvuků střelby a vybuchujících granátů, učili se navigovat v obtížných podmínkách plných bláta, kráterů i jedovatého plynu. Proto byli také vybaveni plynovými maskami.
Dle doložených záznamů pomohli psi milosrdenství zachránit tisíce životů. Byly zaznamenány i případy, kdy zdravotníci považovali vojáky za mrtvé, ale psi je upozornili, že ve skutečnosti ještě žijí. Sami však přinesli nemalé oběti, během první světové války padlo přibližně 7 000 zvířat. Mezi nejslavnější psy patřili například Captain, který našel 30 vojáků během jediného dne, nebo Prusco, který našel 100 mužů během jediné bitvy.
Díky jejich obětavé práci se následně rozšířily první organizované programy výcviku v záchranářství, které jsou základem pro dnešní záchranářské týmy. Psi milosrdenství tak nejenže přímo přispěli k záchraně životů, ale také navždy prokázali, čeho je tento zvířecí druh schopen a jak jedinečné je pouto mezi člověkem a psem.
Moderní záchranářský pes
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Mercy_dog
https://www.historynet.com/mercy-dogs-meet-the-heroes-who-delivered-aid-and-comforted-the-dying-on-the-battlefields-of-world-war-i/
https://jillschilp.com/2024/05/25/mercy-dogs-canine-heroes-on-the-battlefield/
