Holandské manželky: Obliba umělých společnic stoupá. Zda nahradí reálné ženy, ukáže budoucnost

Pokud se domníváte, že vynález umělé panny jako erotické pomůcky je novodobou záležitostí, tak jste na velkém omylu. Historie používání této sexuální hračky pro dospělé sahá až do středověku. Již tenkrát nahrazovaly „Holandské manželky“, jak je jim od těch dob přezdíváno, osamělým mužům fyzický kontakt se skutečnou ženou. Sexuální dovádění s umělou pannou se jeví řadě lidí jako bizarní a někteří ho považují za jistou sexuální úchylku. Tyto sexy panenky pro dospělé ale mají poměrně dlouhou historickou tradici a jejich obliba stále stoupá. Využívají je nejen muži, ale někdy i ženy nebo páry.

Figurínu nebo chcete-li pannu, která měla mužům nahrazovat něžnou ženskou náruč, si s sebou na dlouhé plavby po širých mořích brali již v 16. století námořníci. V té době šlo o panny vytvořené z kusů starého šatstva a kůže. Říkalo se jim francouzsky „dame de voyage“ nebo španělsky „dama de viaje“. K dokonalosti výrobu těchto hadrových společnic dovedli Holanďané, kteří v 17. století podnikali četné obchodní výpravy mimo jiné také do Japonska. Holandští obchodníci byli v období Rangaku jedinými Evropany, kterým bylo umožněno vstupovat do jinak izolovaného Japonska ovládaného mocnými šóguny. S příchodem Holanďanů se k Japoncům dostaly nejen evropské vědomosti, ale také některé zvyky nebo předměty. Byli to právě japonští muži, kteří si panny z látky a kůže oblíbili natolik, že jim začali říkat „Holandské manželky“. Mimochodem toto familiárně znějící pojmenování erotickým figurínám zůstalo dodnes.

V minulosti si někteří evropští umělci nechali vytvořit umělé panny na zakázku. Patřil k nim kupříkladu rakouský malíř a spisovatel Oskar Kokoschka, který byl v roce 1918 natolik zdrcený z rozchodu se svou životní láskou Almou Mahlerovou, že si nechal ušít její kopii. Figurína Almy se bohužel nedochovala. Rozervaný umělec ji na jednom z divokých večírků sám spálil. Zda ho k tomuto činu dovedla nespokojenost s náhradnicí Almy, nebo chtěl pouze udělat teatrální definitivní tečku za jejich rozchodem, se již nedozvíme. Kokoschka prý ale Almu miloval celý život a nikdy na ni nedokázal zapomenout.

Ve 30. letech 20.století pro změnu německý fotograf Hans Bellmer vyrobil tři velmi propracované panenky ze sádry a lepidla, připomínající mladé dívky. Údajně ho k tomu inspirovalo setkání s jeho půvabnou mladou sestřenicí.

První skutečnou reálnou pannou v podobě jaké je známe dnes se stala v roce 1996 Leah, kterou stvořil americký herec a tvůrce kostýmů pro filmový průmysl Matt McMullen. Byla stvořena pro natáčení zábavného snímku s názvem Lars a jeho vážná známost, který vypráví příběh o muži, který se zamiluje do figuríny. Komedie měla úspěch a vzbudila zájem o umělé společnice.

Také německá říše se prý chtěla co nejlépe postarat o sexuální zdraví a pohodu svých vojáků, kteří pokud měli možnost, trávili intimní chvilky s pařížskými prostitutkami. Kněžky lásky však roznášely pohlavní choroby včetně nebezpečné syfilidy. Německé vojsko bylo údajně decimováno syfilidou natolik, že byl velitel SS Heinrich Himmler nucen upozornit na tento choulostivý problém samotného vůdce Adolfa Hitlera. Důvody, které vedly ke stvoření gumových figurín s blond vlasy a modrýma očima pojmenovaných Borghild byly tedy ryze praktické. Cílem tajného projektu Borghild bylo, aby si muži ve zbrani užili a zároveň si zachovali zdraví. O tom, zda tento projekt skutečně existoval však neexistují žádné přímé důkazy. Při bombardování Drážďan měla být údajně zničena továrna na figuríny a rovněž písemnosti dokládající existenci výroby panenek. Dnes se má spíše za to, že jde o smyšlenou historku.

V současné době zájem o tyto dokonalé společnice značně roste. Silikonové panny jsou dnes velmi sofistikované a nemají téměř nic společného s více či méně nepodařenými umělohmotnými imitacemi reálných žen, které byly nabízeny v minulosti. Jsou vyráběny za pomoci nejmodernějších technologií při nichž se používají kvalitní materiály. Současná silikonová erotická společnice je fyzicky velmi přitažlivá, má hebkou pleť, která je na dotek k nerozeznání od té lidské, udržuje si teplotu lidského těla, dokáže ohýbat prsty a celkově působí přirozeným dojmem. Zákazník si může nechat dokonce zhotovit model na míru. V tomto případě si sám zvolí veškeré parametry, barvou vlasů počínaje a například velikostí poprsí konče. Hodnota takové silikonové sexy společnice se pohybuje v řádu desítek tisíc korun a u těch nejpropracovanějších figurín se částka blíží až k 200 tisícům.

A jaké umělé krasavice jsou nyní v kurzu? Zákazníci preferují mladé ženy s dlouhými vlasy, dětským obličejem s velkýma očima, malým nosem a plnějšími rty. Nejvíce si klienti prý objednávají figuríny s velkými ňadry, útlým pasem a větším pozadím, což je prý současný ideál ženské krásy prezentovaný zejména na sociálních sítích. Je potřeba v této souvislosti zmínit fakt, že takové tělesné proporce má dáno od přírody jen velmi malé procento reálných žen, z nichž se pak některé za pomoci plastických operací a dalších úprav zevnějšku snaží o napodobování tohoto trendu.

„Umělé panny“ původně zastupovaly skutečné ženy, pokud ony nemohly být mužům nablízku. Jejich využití k sexuálnímu uspokojení se v tomto případě jeví jako smysluplné, ač se to někomu může zdát zvláštní. Jistě se najdou také jedinci, kterým sexuální akt s figurínou přináší uspokojení jejich tajných erotických představ a jde jim o jakési zpestření. Určitou skupinu pravděpodobně tvoří i muži, pro něž je tento způsob provozování sexu zkrátka a jednoduše pohodlnější. Nesmíme zapomenout ani na osamělé, nemocné nebo postižené lidi, jimž mohou umělé náhradnice zpříjemnit těžké chvíle. Bylo by tedy příliš zjednodušené vysmát se těm, kteří si tuto erotickou pomůcku oblíbili. Ostatně, téměř každý člověk má nějaké alespoň malé sexuální tajemství a možná bychom se divili co vše se v tomto směru děje za zavřenými dveřmi ložnic jinak počestných spoluobčanů.

Je potřeba si přiznat, že umělá žena je dokonalá, vždy v dobré náladě, krásná, upravená, ještě k tomu ani nestárne a je naprosto diskrétní. Benefitů by se našlo jistě mnohem více. Přesto jí ale chybí jedna podstatná věc, která pravé muže na skutečných ženách přitahuje. Silikonová superžena nemusí být dobývána, je to v podstatě snadná „kořist“, které si muž „lovec“ nakonec stejně neváží. Na závěr lze s trochou nadsázky podotknout, že je tu ještě jedna podstatná věc: Silikonová panna neumí vařit! Teda alespoň prozatím.

Bude jistě zajímavé sledovat jakým směrem se v budoucnosti vydá lidská sexualita. Zvítězí umělá inteligence a dokonalá krása, robotizace, pohodlí, nebo nakonec vyhraje nad moderními technologiemi základní instinkt, sexuální pud, který od pradávna svádí muže a ženy k sobě, nejen pro uspokojení jejich tělesných potřeb, ale především proto, aby lidská rasa nevyhynula?

Zdroje: Wikipedia, gq.com, en.everybodywiki.com

Sex dolls k vašim službám. Playboy. 2022, (06), 96–98.