Kontroverze kolem celoročního přikrmování ptáků: Neshodnou se na něm ani odborníci

Dlouhé roky převládal názor, že přikrmování ptáků je vhodné pouze v zimních měsících. V současnosti naopak stále více zaznívají hlasy podporující celoroční přikrmování ptactva. Dlouholeté vědecké výzkumy přitom poukazují zejména na neblahý vliv lidské činnosti. Dochází při ní především k ničení jejich přirozeného prostředí, omezení možností obživy a hnízdění, což má za následek obrovský úbytek volně žijících druhů ptáků.

K zastáncům celoročního přikrmování patří například uznávaný německý profesor a přední světový ornitolog Dr. Peter Berthold, který toto považuje doslova za naši lidskou povinnost, nezbytnou pro jejich přežití. Své názory opírá především o své vlastní zkušenosti z projektů ochrany přírody, dlouholeté zkoumání a pozorování ptactva, kterému se intenzivně věnuje desítky let spolu se svou ženou Gabriele Mohrovou. Společně se snaží šířit osvětu a vyvracet některá lživá tvrzení, která jsou bohužel obecně rozšířena. Dr. Peter Berthold byl za své výzkumy mnohokrát oceněn a vyznamenán, pomoci ptákům zasvětil doslova celý svůj život. Za velice nebezpečné považuje obzvláště názory, které od přikrmování ptáků odrazují nebo jej označují za zbytečné či dokonce škodlivé, tím spíše, že je občas šíří i samotní ornitologové. Celoroční krmení ptáků je přitom naprosto běžné po celém světě. Ve své knize Krmíme ptáky - ale správně, zdůrazňuje ornitolog Dr. Peter Berthold také nutnost podávání nutričně kvalitního krmiva a přiměřeného krmení ptáků.

Příznivci přikrmování opeřenců pouze v chladnějším období roku tvoří doposud početnou skupinu. Jejich náhled na věc se opírá především o domněnku, že na jaře a v létě mají ptáci potravy dostatek a mohou si ji obstarat přirozeným způsobem. Toto tvrzení je ovšem silně v rozporu s nejnovějšími zjištěními některých odborníků.

Vlivem působení člověka došlo během let k výraznému úbytku ptačí populace a vymírání některých druhů. Za masivním snižováním počtu ptáků i jejich druhové rozmanitosti stojí především vymírání hmyzu, fatální snížení počtu včel, úbytek semen volně rostoucích rostlin, neuvážené používání chemie v zemědělství a rovněž nedostatek přirozených možností pro hnízdění. Je dobré také zmínit fakt, že v jarním a letním období ptáci přivádějí na svět mláďata. Potřebují tedy daleko více energie, aby uživili sebe i potomstvo. V návaznosti na tyto poznatky se jeví přikrmování ptáků po celý rok jako smysluplné a důležité.

Na internetu ale najdeme i řadu článků, které doporučují krmení pouze v zimním období. Zajímavý článek věnovaný obecně kladům a záporům přikrmování ptactva přináší například Česká společnost ornitologická na svých stránkách Birdlife. Britští vědci se pro změnu věnovali skladbě potravy, která je podávána v zimě. V únoru 2013 pak publikovali studii, z níž dle jejich pozorování vyšlo najevo, že přikrmování tukem negativně ovlivňuje počet vajec u sýkorek modřinek v následném období hnízdění.

Kdy přesně bylo zhotoveno první krmítko pro ptáky v podobě, jak ho známe dnes, nevíme. První zmínky o házení zbytků jídla do zahrad najdeme v 16. století v Británii, v ostatních evropských zemích to bylo obdobné. Spolu s drůbeží se přikrmovali vrabci, strnadi a další druhy žijící v okolí lidských sídel. Teprve na počátku 20. století se objevují spolky na ochranu ptáků a začíná se s jejich cíleným přikrmováním. V této době probíhala řada studií, výzkumů zaměřených na biologii, ekologii a hygienu. Některé trvaly desítky let a přinesly spoustu užitečných informací o životě ptáků, spotřebě krmiva, nemocech nebo druzích na krmných stanovištích.

V současné době jsou ptáci celoročně přikrmováni napříč kontinenty. Na trhu jsou dostupná nejrůznější krmítka. Při jejich výběru je dobré zvážit i jejich velikost a možnost čištění.

Jak pozornému čtenáři jistě neuniklo, názory jsou různé a ani odborníci nejsou v této otázce jednotní. Věda a výzkum přinášejí stále nové informace. Některé z nich mohou být různě interpretovány nebo ještě neuběhla dostatečně dlouhá doba na to, abychom s jistotou mohli říci, že zveřejněné závěry jsou definitivní a pravdivé. Jsou ovšem body, na kterých se vědci shodují. Přikrmovat ptáky je nejen důležité, ale i zábavné. Pozorování ptáčků u krmítka přináší radost a poučení. Každý, kdo je krmí, přispívá k jejich lepšímu životu a navýšení ptačí populace. Je důležité dbát na správné množství krmiva, které by mělo být nutričně vyvážené a vhodné pro volně žijící ptáky. Další možností jak pomáhat, je vyvěšovat budky pro hnízdění, vysazovat vhodné stromy a keře, ponechávat v zahradě materiál pro stavění hnízd, snažit se tvořit zahrady blízké přírodě. V neposlední řadě pomáhá i šíření informací a osvěty. Může se zdát, že jde jen o malé kroky, které nikam nepovedou. Opak je ale pravdou.

Zdroje: Wikipedia, Birdlife

BERTHOLD, Peter a Gabriele MOHR. Krmíme ptáky, ale správně: krmení, ochrana a bezpečí pro ptáky po celý rok. Přeložil David KRÁSENSKÝ. Brno: Kazda, 2018. ISBN 978-80-907420-1-7.

STRAUSS, Daniela. Ptáci našich zahrad: v životní velikosti. Přeložil Miroslav HARTL. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5600-4.