Hlavní obsah
Lidé a společnost

Lolita s padákem. Seskoky prováděla oblečená v krajkách. Pomáhala i americké armádě

Foto: Smithsonian National Air and Space Museum

Životní příběh odvážné dívky, která v pouhých patnácti letech jako první žena v USA uskutečnila seskok padákem z letadla, čímž se nesmazatelně zapsala do historie parašutismu.

Článek

Georgia Ann Thompson, kterou celý svět zná pod jejím uměleckým jménem Georgia „Tiny“ Broadwick, se narodila 8. dubna 1893 v Oxfordu v Severní Karolíně. Proslavila se jako průkopnice parašutismu. Stala se první ženou Ameriky, která uskutečnila seskok z letadla a hydroplánu.

Příliš krátké dětství

Rodiče dali dívence přezdívku „Tiny“, protože byla od narození velmi drobná. V rodině vyrůstala spolu se šesti staršími sestrami. V dospělosti měřila přibližně 150 cm a vážila okolo 36 kg. Bylo jí teprve dvanáct let, když se poprvé vdala a ve svých třinácti letech porodila holčičku, která se jmenovala Verla Jacobs. Manželství nemělo dlouhého trvání a skončilo tragédií. Její manžel zahynul při nehodě. Drobná dívenka zůstala na výchovu dcerky sama. Tvrdě pracovala čtrnáct hodin denně v továrně na zpracování bavlny, aby ji byla schopná uživit.

V patnácti letech jí při jedné exhibici doslova učaroval vzdušný cirkus Charlese Broadwicka natolik, že ho poprosila, zda by se mohla k jeho skupině připojit a vystupovat jako parašutistka. Umělci vždy vystoupali s balónem do určité výšky a potom z něj seskakovali s padáky. Tiny požádala rodiče o svolení odejít z domova. Její matka souhlasila pod podmínkou, že Tiny svou dceru nechá na vychování rodičům a bude rodině pravidelně zasílat peníze. Vdovec Charles Broadwick poté Tiny v roce 1908 adoptoval, aby nebyl úřady popotahován za to, že ho na cestách doprovází tak mladá dívka. Ve skutečnosti prý spolu měli milostný poměr.

Vzdušný cirkus s balóny

Psal se 28. prosinec 1908, když Tiny seskočila poprvé z horkovzdušného balónu na výstavě v Severní Karolíně. A nebyl to seskok ledajaký. Charles Broadwick si byl dobře vědom faktu, že drobná krásná dívenka vzbudí u diváků obdivné reakce. Napadlo ho, že z Tiny udělá rozkošnou holčičku. Oblékl jí do romantických šatů s krajkami a volány, které zdobily mašle. Na hlavě měla čepec, kolem půvabného obličeje jí vlály rozpuštěné vlnité dlouhé vlasy. Vypadala jako živá panenka, která se snáší z oblohy. Tak se zrodila nová hvězda vzdušné podívané, přezdívaná „Doll Girl“. Tiny svým číslem okouzlila publikum a později vystupovala na mnoha různých slavnostech, trzích nebo karnevalech po celých Spojených státech. Někdy pro větší efekt používala při vystoupení i zapálené pochodně nebo světlice. Status hvězdy si užívala, ale roli křehké panenky nesnášela.

První seskok z letadla

Slavný den v životě odvážné mladé ženy nastal 21. června 1913, kdy Tiny seskočila z letadla nad Los Angeles. Charlese Broadwick přichystal pro Tiny na tento slavnostní okamžik v její kariéře originální dárek v podobě padáku vyrobeného ze sto metrů hedvábí, který měla složený v batohu na zádech. Tento hedvábný padák dostalo 5. května 1964  od Tiny darem National Air and Space Museum.

Tiny byla první ženou, která v roce 1913 uskutečnila výskok z letadla v Americe, nebyla však jedinou ženou na světě. Francouzka Lucienne Blaise známá pod uměleckým jménem „Madame Cayat de Castella“, tak učinila v témže roce také. Tato dáma později tragicky zahynula, když se jí 26. července 1914 při seskoku neotevřel padák, který vyrobil její manžel.

Tiny byla velice akční. S nadšením zdolávala další výzvy. V roce 1914 se znovu zapsala do historie letectví a parašutismu. Tentokrát seskokem z hydroplánu do jezera Michigan.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Seskok z letadla

Vynálezkyně Tiny

V roce 1914 Tiny kontaktovala americká armáda a nabídla jí možnost spolupráce. V té době probíhala v Evropě 1. světová válka, kde zbytečně zahynulo mnoho elitních pilotů, protože neměli možnost dostat se bezpečně z letadla na zem. Americká armáda se zdráhala používat padáky, chtěla se ujistit, že to bude pro letce bezpečné a přínosné. Tiny na žádost armády předvedla celkem čtyři seskoky z vojenského letadla. Cílem bylo najít co nejlepší využití padáků pro armádní účely. Při posledním seskoku se jí zamotalo lano do ocasní části letounu, navíc jí silný vítr bránil vrátit se zpět do letadla. Při příštím seskoku se Tiny z této situace poučila. Měla navíc bohaté zkušenosti z praxe, a tak zkrátila šňůru od padáku a nepřipevnila ji k letadlu. Při seskoku za ni ručně zatáhla. Tím v podstatě navrhla používání lanka pro otevírání padáku při kontrolovaném volném pádu.

Za svou kariéru Tiny provedla přibližně 1100 seskoků. Nevyhnuly se jí ani nepříjemné pády a nehody. Jednou se zamotala do elektrického vedení, jindy přistála na kabině vlaku, také se zamotala do lopatek větrného mlýna. S tím vším souvisely i bolestivá pohmoždění a zlomeniny. Nic z toho ji však nikdy neodradilo a dál předváděla své neohrožené kousky. Kariéru parašutistky ukončila v roce 1922. Důvodem byly chronické zdravotní potíže s kotníky. Tehdy bylo Tiny 29 let.

Foto: State Archives of North Carolina, No restrictions, via Wikimedia Commons

Osobní život

Tiny Broadwick se provdala ještě dvakrát. V roce 1912 za Andrewa Olsena, se kterým se brzy rozvedla. Jejím třetím manželem se stal v roce 1916 Harry Brown. Ani toto manželství nedopadlo šťastně a skončilo rozvodem. Tiny přerušila rovněž veškeré vztahy s  Charlesem Broadwickem, který se roku 1918 podruhé oženil. O dva roky později se však stal znovu vdovcem. Jeho o mnoho let mladší žena Ethel zahynula jako zkušební parašutistka, když se jí zamotaly šňůry u padáku.

Po ukončení kariéry pracovala na montážní lince v továrně na pneumatiky. Později pomáhala starším lidem jako pečovatelka. V období 2. světové války navštěvovala americké vojenské základny, kde besedovala s piloty. Do konce svého života se již znovu nevdala. Měla šest vnoučat a patnáct pravnoučat, se kterými se vídala.

Tiny Broadwick zemřela v roce 1978 ve věku 85 let. Je pochována v Hendersonu v Severní Karolíně. Její dcera Verla Jacobs se na věčnost odebrala o sedm let později. Tak skončil příběh o malé dívce, co měla velký sen.

Zdroje: Wikipedia

BOUTINEAU, Maryla. Ženy v historii parašutismu. Flying Revue. 2021, (4).

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz