Článek
V hlubokých šumavských hvozdech obklopena loukami, leží poblíž osady Bradné u Čachrova opuštěná samota s poetickým názvem Pohádka, jež původně nesla německé jméno Christlhof. Ve skutečnosti na tomto místě nic pohádkového není. Naopak, při pohledu na zchátralou budovu se ponuré myšlenky vkrádají do mysli návštěvníků. Možná jde pouze o autosugesci, jelikož strašidelný příběh prokleté samoty je všeobecně známý. Zastánci paranormálních jevů se naopak domnívají, že místo ovládají temné síly. Z událostí, které se prý na statku Pohádka odehrály, tuhne krev v žilách.
Historie
V 16. století zde stávala tři stavení, která patřila německým majitelům. Po staletí tady v klidu žila a hospodařila rodina Pangerlových. Pak přišel den, který vše podle pověsti předávané z generace na generaci změnil. Psal se 12. květen 1828, když v sousedním městečku Strážov vypukl obrovský požár, který pohltil velkou část domů i městskou radnici. Místní obyvatelé hledali viníka a brzy si obětního beránka našli. Stala se jím stará ošklivá žena žijící v chatrné chalupě nedaleko statku Christlhof. Podezírali ji z čarodějnictví, protože sbírala byliny, z nichž připravovala nápoje, vyráběla magické amulety a prováděla tajemné obřady. Hněv lidí byl takový, že nebohou ženu v afektu umlátili kameny a klacky. Zbrocená krví, těžce zraněná se ještě doplazila pod strom. Předtím než zemřela, vyřkla kletbu, která přináší obyvatelům statku neštěstí.
Od těch dob se začaly na statku vršit nešťastné události. Ke konci 2. světové války tu byl zastřelen jeden ze synů Pangerlových. Rodina byla ze samoty odsunuta v roce 1947 na základě Benešových dekretů. V této době došlo k přejmenování usedlosti, dostala krásné české jméno Pohádka. Na statek přicházeli noví nájemníci, ale trápily je tu noční běsy, údajně slýchávali hlasy, klapání, dřeváků, bolestné sténání a nejrůznější jiné děsivé zvuky. Žádnému z nich se zde nelíbilo a dlouho v prokletém stavení nevydržel. Vypráví se také o další tragédii, která se zde údajně odehrála. Na statku žila mladá rodina. Žena zešílela a spolu s dětmi utekla do okolních lesů. Její muž se v zoufalství nad ztrátou rodiny oběsil. Statek během let postupně chátral, nakonec z něj zbyla pouze jedna budova.
Sériový vrah Ivan Roubal
Nejtemnější období pro Pohádku nastalo v roce 1991, kdy se na ni přistěhoval nový nájemník. Nebyl jím nikdo jiný než budoucí sériový vrah, okultista a náboženský fanatik Ivan Roubal. Byla to možná právě temná minulost usedlosti, která dávala prostor jeho zvrácené fantazii a zlákala ho k pobytu na tomto Bohem zapomenutém místě. Každopádně právě tady se probudila jeho temná stránka osobnosti a začal vraždit.
Původně zde chtěl mít oboru s jeleny, ale nedostal povolení, a tak se nakonec spokojil s chovem drůbeže a prasat. Zvířata trápil a byl k nim hrubý. Svou budoucnost viděl v růžových barvách, představoval si, jak na statku bude žít se svou ruskou přítelkyní Natašou. Ta však na ruině bez elektřiny nespatřovala nic romantického. Roubala opustila a našla si novou lásku, Roubalova známého, podnikatele Františka Heppnera. Po krátkém čase se ale po nich slehla zem. Jak vyšlo později najevo, Roubal zpeněžil jejich věci a přivlastnil si také jejich automobil, což vzbuzovalo podezření, že má cosi společného s jejich zmizením. Tvrdil, že odjeli do Německa a nemá o nich další informace. Údajně jednou ve slabé chvilce prozradil svému synovi, že svou bývalou milenku i jejího nového partnera sprovodil ze světa a dal je sežrat prasatům. Jeho syn toto tvrzení později striktně u soudu popřel. Těla se v tomto případě nikdy nenašla, a tak jsou Nataša s Františkem považováni za nezvěstné.
Roubal se ve vraždění doslova našel, přivlastňoval si majetek obětí a nebýt náhody, bylo by mrtvých možná ještě více. Podařilo se mu prokázat celkem pět vražd, ale kriminalisté ho podezírali ještě z dalších hrůzných činů. Past sklapla 30. března 1994, kdy byl jeden z nejodpornějších sériových vrahů v novodobých dějinách zatčen na základě udání jedné z napadených obětí, které se podařilo se štěstím uniknout ze smrtelné pasti. Usedlost Pohádka po uvěznění Roubala zůstala v úplné izolaci. Zvířata, která zde choval, zůstala zavřená ve chlévech a postupně umírala hladem. V okolí byl cítit nesnesitelný hnilobný zápach. Nikdo se k samotě neodvažoval dlouho ani přiblížit. Ivan Roubal se u soudu ke svým činům nikdy nedoznal. Za bestiální vraždy byl odsouzen na doživotí. Zemřel 29. června 2015 ve věznici Karviná, dožil se 64 let.
Turistická atrakce
Dnes je statek Pohádka vyhledávaným cílem turistů, milovníků hororů, strašidelných historek a paranormálních jevů. Pokud vás láká navštívit toto tajemné místo, vydejte se na dobrodružný výlet malebnou přírodou. Lesními cestami a loukami přijdete až k rozpadlé samotě, která je v současnosti v havarijním stavu. Přímo až k ní nevede žádná značená turistická stezka.
Skrývá usedlost Pohádka ještě další děsivá tajemství a podaří se jednou rozluštit, zda v ní skutečně straší? Kletba si prý najde každého, kdo se tu rozhodne natrvalo usadit.
RUBÍNKOVÁ, Veronika. Samota Christlhof. Brno: MOBA, 2021. ISBN 978-80-243-9425-1.