Článek
Dojemný příběh se odehrál před 100 lety až v dalekém Japonsku. Tehdy tam na psí farmě u malého města Odate přišel 10.listopadu 1923 na svět pejsek plemene akita inu, kterého pojmenovali Hachikō, což v japonštině znamená: Hachi - osmý, kō - princ.
Jen co trochu povyrostl a mohl opustit svou psí rodinu, putoval do nového domova, kterým se stala tokijská čtvrť Shibuya. Jeho pán Hidesaburō Ueno pracoval jako profesor Katedry zemědělství na Tokijské císařské univerzitě. Každé ráno dojížděl do práce vlakem a při cestě ho až na stanici vyprovázel čtyřnohý kamarád Hachikō. Před 15. hodinou se pes vždy vracel na nádraží znovu a netrpělivě čekal na svého pána, až se vrátí z práce a půjdou spolu na procházku.
Náhlá smrt profesora
Vše se změnilo 21. května 1925, kdy Hachikō profesora vyhlížel marně. Onoho květnového dne měl profesor při schůzce na univerzitě mozkovou příhodu a náhle zemřel. Smutný pes se tedy vrátil domů, ale hned druhý den ráno se vydal opět na nádraží. Dny ubíhaly a věrný Hachikō se nevzdával. Mezitím se partnerka profesora Hidesaburō Ueno musela z domu odstěhovat, jelikož nebyli manželé, a dle tehdejších pravidel neměla právo se dále zdržovat na společné adrese. Opuštěný Hachikō zůstal v péči blízkých příbuzných a později se o něj staral zahradník, který si ho oblíbil, když byl ještě štěnětem.
Život na nádraží
Ani pak ale návštěvy na vlakovém nádraží neustaly, naopak Hachikō seděl na peróně dlouhé hodiny a oddaně čekal. Utíkal z domova a většinu času trávil čekáním na přijíždějící vlaky. Kolemjdoucí se k němu zpočátku nechovali hezky, protože se domnívali, že jde o toulavého psa. Odháněli ho od stánků s občerstvením, polévali vodou, křičeli na něj. Zaměstnanci nádraží udiveni jeho věrností a vytrvalostí se mu však nakonec ze soucitu rozhodli pomoci a postavili mu přístřeší, krmili ho a starali se o něj. Čas plynul jako voda. Z dnů se staly měsíce a z měsíců roky marného čekání.
Článek v novinách
Jednoho dne se o smutném osudu Hachikō dozvěděl profesorův bývalý student Hirokichi Saito, shodou okolností odborník na plemeno akita inu, které v té době bylo na pokraji vyhynutí. V celém Japonsku žilo pouhých 30 jedinců tohoto plemene. Vydal se tedy vlakem, aby se na vlastní oči přesvědčil, zda je příběh pravdivý. Bylo mu zoufalého zvířete líto a začal o něm psát příspěvky. Zlom nastal v roce 1932, kdy publikoval o Hachikō poutavý článek v národních novinách, a tak se o něm dozvěděly tisíce lidí v celém Japonsku, které jeho příběh upřímně dojal. Na místo se začali sjíždět lidé, vozili mu jídlo, děti se s ním mazlily a Hachikō se postupně stával miláčkem národa.
Bronzová socha
Na nádraží Shibuya, kde prožil skoro celý život, má dodnes velikou sochu odlitou z bronzu. Původně tam ale stála jiná bronzová socha, kterou tam slavnostně postavili roku 1934 za účasti profesorova vnuka i samotného Hachikō. Na slavnost se tenkrát přišly podívat davy lidí. Během 2. světové války roku 1944 byla tato socha použita na válečný materiál, po válce ji v roce 1948 nahradila socha stávající. Zajímavostí je, že ji zhotovil syn sochaře, který udělal původní sochu. Před univerzitou v Tokiu, kde profesor roky působil, stojí sousoší věrného Hachikō a jeho pána.
Bronzová socha psa Hachikō
Smutek v Japonsku
Milovaný Hachikō odešel do psího nebe 8. března 1935, kdy byl nalezen na nádraží mrtvý. Zármutek nad jeho smrtí zachvátil tehdy celé Japonsko. Pro svůj národ se stal symbolem věrnosti a loajality. Na svého pána vydržel trpělivě čekat téměř 10 let. Po smrti byl odborně vypreparován a je vystaven v Národním vědeckém muzeu v Tokiu. Jeho kosti jsou pohřbeny u hrobu profesora Hidesaburō Ueno.
Inspirace pro filmaře
Příběh plný loajality a marnosti inspiroval i filmové tvůrce. V roce 1987 byl o něm natočen japonský film s názvem Hachiko Monogatari, dále pak v roce 2009 vznikl úspěšný remake tohoto filmu Hachikō - příběh psa, kde se v hlavní roli představil slavný herec Richard Gere. Děj filmu je v tomto případě zasazen do současnosti. V Japonsku, ale i v jiných zemích, se poté zvedla obrovská vlna zájmu o plemeno akita inu.
Závěrem
Od narození Hachikō uplyne v listopadu 2023 celé století, ale příběh o jeho věrnosti nepřestává lidi na celém světě dojímat dodnes.
