Článek
Zapomeňte na přímočarou pohádku, skutečná anatomie tohoto mistrovského díla připomíná spíše postapokalyptickou Hru o trůny. Na začátku totiž bylo bratrstvo kříže, které přišlo s prostým, jednoduchým a hrubým nápadem: plošný zákaz mobilů ve školách. I krásnou královnu krásy mezi sebou měli. Hnutí ANO se na to zprvu podívalo s despektem a řeklo rezolutně: NE. Zákazy přece nikoho nebaví. My jsme ti, co změní vše silou vůle a přesvědčení.
Jenže pak se hlava pomazaná, vrchní PR mág, nebo Guru sám, nebo to byl Silver, vážně nevím; na chvíli zamysleli. V marketingovém mozku blikla LED žárovka. „Počkat… lidi to budou milovat! Zoufalí rodiče, naštvaní učitelé. Zákaz mobilů je zlatá žíla populismu. Budou nás milovat!“ A tak ANO provedlo elegantní salto mortale, ani Aleš Valenta by tohle na olympiádě nezvládl. Nápad s plošným zákazem byl bleskově přijat a začalo s ním mávat jako s vlastní vlajkou za záchranu české mládeže.
V tu chvíli ale na scénu nastupuje opoziční impérium. V centrále zavládlo zděšení. Opozice jim krade téma a sbírá body! Co teď? Souhlasit by znamenalo politickou slabost a toho bohdá nebude, aby Kupka z boje utíkal. Přijmout ten návrh by zavánělo opoziční smlouvou a tu jsme jednou provždy zavrhli. Víc naštvat voliče by se nemuselo vyplatit. A tak opozice vrací úder zbraní nejvyššího kalibru. Místo toho, aby s těmi ztroskotanci soutěžili v zákazech, udělali maličký úkrok v politickém judu: „Vy chcete jen sprostě zakazovat? My budeme ROZDÁVAT!“
Každému žákovi školní tablet plně spravovaný školou, s nekompromisně zablokovaným TikTokem, přístupem k rozvrhu a bezpečnému chatu s rodiči. Osobní mobil může klidně zůstat vypnutý ve skříňce. Z dítěte se rázem stane aktivní tvůrce digitální budoucnosti, nikoliv pasivní konzument. Krásné, moderní, v souladu s nejmodernější evropskou studií, kterou už jsem citoval nejméně desetkrát.
A teď, když je ten návrh venku, jsou černokabátníci najednou ticho. Jako by se jim zasekla klávesnice. Žádný řev, žádné nálepkování. Prostě kluci drží partu. Přestože jim ten jejich vlastní zákazový narativ elegantně ale sprostě ukradli. A teď ho vlastně přebrandovali i kolegáčkové na „moderní systémové řešení“ a ještě k tomu přidali masivní státní nákupy.
Realita všedního dne:
Zatímco v tiskové zprávě zní projekt bezchybně, v reálném českém školství narazí na několik drobných, naprosto pomíjivých detailů:
- Kybernetická válka v 5. B: Očekávat, že státní IT oddělení přechytračí průměrného dvanáctiletého uživatele, je čistá utopie. Děti obejdou školní firewall a nainstalují si VPN dřív, než paní ředitelka vůbec stihne podepsat předávací protokol k zařízením. Z tabletu pro výuku matematiky se do 48 hodin stane herní konzole pro Star Wars. Pokud to nebudou hry modernější a nebezpečnější.
- Infrastruktura z doby křídové: Školy budou potřebovat armádu IT specialistů, které samozřejmě nemají a nezaplatí. Tuto funkci tak pravděpodobně získá pan školník (nově Chief IT Officer), případně učitelka tělocviku, která umí zapojit HDMI kabel. A protože posilujeme i prevenci, bude tam těch zkratek najednou o hezkých pár víc. Nejenom DPO.
- Tendr s dinosaury: Než stát vypíše výběrové řízení, vyhodnotí ho, vyřeší odvolání k ÚOHS a nakoupí statisíce tabletů, bude zakoupený hardware zhruba tři technologické generace pozadu.
- Bateriová apokalypsa: „Pepo, proč nepíšeš diktát?“ – „Paní učitelko, mně se aktualizuje systém a vy jste ho včera nestrčila do nabíjecího doku.“
- Rozpočtová magie: Kde na to vzít? Jako strana rozpočtové odpovědnosti peníze impérium určitě někde sežene. Z evropských fondů, státního rozpočtu, od sponzorů… hlavně že to teď vypadá dobře v tisku. A až dotace dojdou, tablety tiše umřou na chybějící aktualizace.
Dokonalé zacyklení české politiky
Celé to není o dětech. Je to o politickém pozičním boji. Bratrstvo chtělo zákaz, ANO nejdřív ohrnulo nos, pak zjistilo, že z toho kape politický kapitál, a vzalo to za své. A opozičníci, aby nezůstali pozadu, zareagovali tím, že konzervativní vládní pravice navrhla ve svém důsledku centralizovaný miliardový projekt z pera levicových snů. To už jsme tu také měli. Vzpomínáte?
Výsledek pro českého žáka? Školství možná dostane další velkolepý projekt, který nakonec stejně nevyřeší jádro problému: že děti neumí žít bez obrazovky. Ve skříňce bude mít dítě zamčený svůj osobní mobil a na lavici mu bude ležet erární vybitý státní tablet od Impéria. Což ovšem nevyřeší ani ten mobil na lavici.
Ale aspoň budeme mít všichni hezký talking point odteď až do voleb. A školní tablet. Bez TikToku. Teoreticky.
