Článek
Vynechám největší zajímavosti města a pokusím se vám přiblížit, jak vypadá a probíhá největší párty na světě pod širým nebem. A to, světoznámý karneval v Riu, který se každoročně koná většinou na přelomu února a března a termíny jsou pohyblivé. Naší dovolenou do Brazílie jsem záměrně naplánovala právě na tuto dobu, protože takovou událost jsem musela vidět na vlastní oči. Hlavní a největší oslavy trvají 5 dní v kuse a město doslova praská ve švech pod náporem místních i turistů. Oficiální a okázalá část karnevalu se odehrává na Sambadromu (několik set metrů dlouhá ulice s tribunami pro diváky), kde se prezentují nejlepší taneční školy samby a tuto podívanou známe všichni z televizních spotů. Vyzdobené a nasvícené alegorické vozy a polonahé tanečnice v nádherných kostýmech jsou samozřejmě velký zážitek, který jsme si nemohli nechat ujít, ale také za něj patřičně zaplatili, protože levná záležitost to úplně není.

Rio de Janeiro, Sambadrom
Ale karneval v ulicích Ria, což byla ta druhá a pro mě rozhodně zajímavější část, je úplně jiná káva a hlavně je zdarma. Před naší cestou jsem neměla vůbec tušení, že nějaké pouliční oslavy existují a neměla ani sebemenší představy o tom, jak vypadají. Místní je nazývají bandas nebo bloco a konají se v každé čtvrti Ria celý den až do pozdních nočních hodin. Ideální místo, jak si jako návštěvník karneval užít, je samozřejmě centrum Ria a také pláže Copacabana a Ipanema.
Rio de Janeiro, karneval
Nevázané průvody hudebníků a tanečníků v pestrobarevných kostýmech, kde se všichni baví bez rozdílu věku i orientace, tančí v rytmu samby a popíjí caipirinhu (místní míchaný drink) vás chtě, nechtě vtáhnou do této neskutečné atmosféry. A vítáni jsou úplně všichni, takže se můžete tohoto bujarého veselí klidně zúčastnit, nebo ho jen jako divák pozorovat. A že se bylo na co dívat. Už při našem příjezdu z letiště mi bylo jasné, že tahle návštěva Ria bude nevšední zážitek. Měla jsem pocit, že my oblečení v „civilu“ jsme se naprosto vymykali „normálu“ a mezi síťovanými punčochami, korzety, chlupatými oušky a pány v minisukních jsme s našimi obyčejnými kraťasy a tričkem trochu vyčnívali z davu. Všude v ulicích a i v městské dopravě se to jen hemžilo těmito bizardními kostýmy, do kterých se v době karnevalu převlékne celé město.

Rio de Janeiro, kareval
I já jsem nakonec podlehla a z pláže Copacabana jela metrem jen v plavkách a do davu místních dokonale zapadla. Dovedete si takovou situaci představit v české hromadné dopravě? Na těchto pár dní je Rio naprosto ochromené a kromě základních služeb, jako je doprava (metro jezdí v době karnevalu 24 hod.) nebo zdravotnické péče nefunguje téměř nic. Ten, kdo vyloženě do práce nemusí, nepracuje, téměř vše je zavřené, výlohy zatlučené dřevěnými deskami a najít fungující obchod s potravinami nebo restauraci byl téměř nadlidský úkon. Ale všude byly stánky s rychlým občerstvením a alkoholem, takže jsme rozhodně netrpěli a nezchudla ani naše peněženka, protože vše bylo celkem levné. Vůbec nechápu, jak mohou místní tento několikadenní maraton vydržet, jen pár hodin spánku a další den nanovo. Celkem by mě zajímalo, jak by se na takovou párty tvářili čeští zaměstnavatelé a česká ekonomika :)

Rio de Janeiro, karneval
Každý den ráno jsme vyráželi na prohlídku zajímavostí Ria a viděli tu spoušť, kterou po sobě účastníci pouličního veselí zanechali. Všude hory odpadků a město zavánělo jako veřejné záchodky. Ale za dvě hodiny bylo město čisté, ulice spláchnuté dezinfekčním postřikem a Rio připravené na další den bandas. Po 5 dnech tohoto slavícího šílenství, když karneval v noci skončil, jsme se ráno přesouvali na další místo v Brazílii. Jeli na autobusové nádraží městskou dopravou a na vlastní oči zažili „filmový střih“.
Po karnevalu ani památky, žádné síťované punčošky, plyšová ouška a páni v dámských šatech. Město uklizené, všichni spořádaně cestovali do práce v normálním oděvu, v ruce mobil a tvářili se, jako by žádný karneval ani nebyl a neměli za sebou několik prohýřených dní a nocí. Kdybych nezažila na vlastní kůži, jak se dokážou Brazilci odvázat a bavit, vůbec bych tomu nevěřila. Jo, jo, holt jiný kraj, jiný mrav.