Článek
Ve chvíli, kdy máte pocit, že něco není v pořádku a nejste žádný schizofrenik, rozhodně dejte na svou intuici a neposlouchejte mozek, který vám podsouvá všelijaké výmluvy, abyste situaci nemuseli řešit.
Jestli jste stavitel, jste ten co neustále spravuje, komunikuje a snaží se, aby vše fungovalo, všechno přece jde spravit, když se snažíte.
Věci možná, ale lidé takto nefungují.
Pokud ve vztahu dlouhodobě mluvíte jen vy a nikdy nedostáváte odpovědi nebo vysvětlení je na druhé straně něco, co se vám osobně nikdy spravit nepodaří. Pokud to už trvá několik let, pak je na druhé straně člověk, jehož mozek je z nějakého důvodu zablokovaný a používá vždy, když má o něčem komunikovat naučené vzorce. To může být například, že komunikace znamená nebezpečí a trest.
Navíc si pravděpodobně za tu dobu již zvykl, že si nakonec odpovědi domyslíte sama a všechny situace dořešíte, tak, aby rodina fungovala a byla v pořádku.
Jenže po nějaké době se objeví problémy, týkající se vás jako dvojice. A tam jednostranná komunikace končí.
Také vás mrzí, že se vlastně nikdy nedozvíte nad čím přemýšlí, co si myslí nebo většinou co ho trápí. Pokud nekomunikuje nemůžete konstruktivně řešit problémy.
Co dělat?
Za prvé přestat si sám odpovídat a uvědomit si, že to, že partner nekomunikuje není normální a pro funkční vztah nepoužitelné.
Za druhé začněte nutit partnera používat mozek pro odpovědi. Ptejte se a neodpovídejte za něj. Když neodpovídá, zeptejte se ho, proč odpovědi nedostáváte? Na některé otázky není těžké odpovědět a on stejně, pokud jde o nějakou zásadní oblast nebo řešení problémů neodpovídá.
Je dost možné, že ani sám neví, co blokuje jeho reakce. Vy to možná, pokud ho dlouhodobě znáte, tušíte. Víte třeba, že jako dítě doma nemohl vyjádřit svůj názor, a když to udělal přišly tvrdé fyzické tresty. Komunikovat tedy neumí, protože to nikdy doma nepoužíval, možná ani nesměl cokoliv říct. Případně to nikoho nezajímalo a byl okřiknutý ať si názory nechá pro sebe, že teď mluví dospělí. Nebo to schytal hned jak se ozval.
Jestli si říkáte, že jinak je ve společnosti komunikativní a v pohodě, tak to se nevylučuje. Pokud totiž o nic nejde, nemá s komunikací problémy. Ty přijdou, když se cítí v úzkých nebo v problémech. Pak se jeho mozek zablokuje a je konec komunikaci.
Můžete ho pochopit, ale to nikdy nevyřeší váš komunikační problém. Je potřeba, navést ho, aby pochopil, že má problém s komunikací, a že je to překážka ke spokojenému funkčnímu vztahu. No a pak nejenom pochopit, ale jít za odborníkem, který zjistí proč tomu tak je. Na jakých principech jeho mozek funguje a proč se v případě komunikace blokuje. Uvědomění si proč se to děje a odstranění tohoto strachu pak může vést k tomu, že strach z komunikace zmizí a on začne konečně vyjadřovat své potřeby a obavy.
A vy už si nebudete muset domýšlet odpovědi, které ani nemusí být pravda, protože se vám nedostávalo odpovědí.
