Článek
Problém mnoha rodin. Rodiče se snaží uživit rodinu, jak to jen jde. Příjmy jsou proti současným nákladům neúměrné. Ze všech stran se na nás z obrazovek hrne, nebude žádný důchod, šetřete…
Ale jak?! Z příjmů, ze kterých sotva žijete od měsíce k měsíci a vlastně vám ani nezbývá na rezervu, kterou byste podle všeho měl mít.
A to vše pro měsíc společné dovolené u moře. Což je u pětičlenné rodiny částka kolem 100.000 Kč se vším všudy - dopravit se tam, ubytování, stravování a nějaké to poznávání místních zajímavostí. Částka pro mnoho českých rodin zcela nepředstavitelná. Vše je přemrštěné, předražené a jde to stále výš a výš.
Když jsem se na ně dívala, uvědomila jsem si, za jakou cenu to je. Otec dělá v Německu a máma má dvě práce, aby na to ušetřili. Samozřejmě, že pak taková rodina těžko funguje.
Vyděláváte na dovolenou a hypotéku na domov, ve kterém vlastně ani nejste, protože máte prostě víc prací, abyste si něco takového vůbec mohli dovolit, a to protože prostě chcete taky žít. Nechcete jen chodit do práce a z práce a vlastně nežít. Cena je však příliš vysoká.
Jste v práci, nejste s rodinou. Děti nemají potřebnou výchovu, protože rodič je celý den dlouho do večera v práci. Druhý partner je sám a je unavený z práce. Takže výchova dětí začne pokulhávat. Ničí se i váš vztah, nejste spolu a jste tak unavení, že nemáte ani čas, ani sílu řešit případné partnerské spory a problémy. Vlastně už se skoro nevidíte, v podstatě spolu nemluvíte vůbec. Nedá se ani říct, že žijete vedle sebe.
O sexuálním životě už se nedá mluvit vůbec, jste rádi, že jdete brzy spát, protože ráno budete brzy vstávat do práce.
Kvůli jednomu společnému měsíci na dovolené, přicházíte o téměř 11 měsíců společného života s partnerem a dětmi.
Když už někdy máte čas spolu mluvit, chrlíte na sebe všechny ty problémy, ke kterým nemáte možnost se normálně ani dostat, takže se víc hádáte než komunikujete. Jeden přes druhého chrlíte, co vám vadí, a ani se neposloucháte, jen si oba stěžujete.
A pak má být vaše rodina spokojená a fungující.
Přemýšlejte nad tím, jakou cenu platíte za svá rozhodnutí mít to či ono. A zda to nejde udělat i jinak. Važte si svého času, kterého není až tolik, jak se vám zdá. Je to jen pár desítek jar a zim. Vlastně víceméně nikdo z nás neví, zda tu ještě zítra bude.
Važte si i svého času, který trávíte v práci. Uvědomte si, jakou cenu má vaše práce. Nepracujte pro zaměstnavatele, pro kterého má cena vaší práce minimální hodnotu. Hledejte lepšího zaměstnavatele, který vás lépe ocení, lepší práci, lepší peníze, lepší pocit.
Uvědomujte a plňte si své sny, protože život není o otročině a chození do práce, která vás nebaví, a nezapomínejte, že ten, kdo nepracuje na svém snu, pracuje na snech jiných, těch, pro které pracuje a kterým je mnohdy ukradený.
Ale hlavně určete si své priority. Má pro vás větší hodnotu měsíc s rodinou, která nemůže dobře fungovat, nebo 12 měsíců s rodinou, které se věnujete? Čas strávený nebo nestrávený s dětmi se vám může vrátit ve stáří. A to přijde dřív, než si to stihnete uvědomit. Každé vaše rozhodnutí má vliv na váš život, spokojenost a budoucí život.
Jsou peníze to nejdůležitější ve vašem životě, nebo je to kvalitně strávený čas s vašimi blízkými?
