Článek
Říká se, že lepší vztah ukončit, než aby dítě bylo ve vztahu, kde se rodiče hádají.
Já s tím úplně nesouhlasím. Hádky jsou výměnou názorů, sice zřejmě nic nevyřeší, ale dojde Vám, že je někde nějaký problém. Je rozumné dořešit ho minimálně po té hádce. Ale řešíte je, nedusíte je v sobě, vyříkáte si je, dokud už jich není hromada, kterou už nerozpletete. A děti to vidí… Žádný vztah není dokonalý a děti nebudou v budoucnu bořit vztahy při prvním problému…
Jak bude připraveno na život dítě, kolem kterého se chodí po špičkách? Co se stane, až se dostane do hádky s partnerem? Pokud doma vidělo, že hádka nebyla konec světa, a že i potom lze vše vyřešit, bude takovou situaci také řešit. Pokud ne, bude mít permanentně, po každé hádce, pocit, že jeho vztah není v pořádku. Rodiče se přeci nikdy nehádali. A bude ze vztahů odcházet, pokaždé když se objeví problémy a hádky.
Navíc, pokud opravdu dojde k rozchodu, dítě absolutně není schopné pochopit proč, když doma bylo vše v pořádku a do života si ponese zkušenost a strach, že vztah se může rozpadnout kdykoliv bezdůvodně.
Další problém je, pokud máte italskou povahu a hádání máte prostě v krvi, pak byste měli krotit sebe, snažit se svou povahu řešit s odborníkem a ne ukončovat vztahy, že nefungují, kvůli hádkám a stresovat jimi denně děti.
Samozřejmě vztahy, kde někdo hádkou někoho předělává, manipuluje, zpracovává nejsou v pořádku a obvykle jsou nekonečné a pokud partner nevidí problém a nezmění se, pravidelné denní hádky a dusno dětem prospívat nebudou. Domácnost by měla být převážně pohodová.
Přesto, i když se rozejdete nemusí být vše vyřešeno. V horším případě, máte partnera, který proti Vám bude děti poštvávat.
Pokud má k dětem vztah, bude si je chtít brát, může nastat další komplikovaná situace. Nový partner nebude mít Vaše děti rád, případně bude mít pravděpodobně vlastní, které bude samozřejmě upřednostňovat.
Každopádně je potřeba s dětmi otevřeně neustále mluvit, i před rozchodem i po rozchodu. Zdůraznit jim, že v rozchodu nehrají žádnou roli, že je má druhý rodič i Vy stále rádi, jen druhý rodič přestal milovat Vás a chce být s někým jiným, a že se to tak někdy v životě stává.
Pokud, ale opouštíte rodinu, uvědomte si, že už to nikdy nevezmete zpět. Přestože jsem děti proti manželovi neštvala, když odešel. Děti se setkávají se širší rodinou, která samozřejmě Váš odchod před dětmi komentuje, a to ne úplně lichotivě.
Také v tu chvíli děti zjišťují, že jediný kdo s nimi zůstane a na koho se plně můžou spolehnout je ten rodič, u kterého zůstanou. U našich dětí manžel ztratil důvěru i respekt, a i když se vrátil, prostě už to v nich natrvalo je. Hlavním rodičem jsem se pro ně stala já, táta tu může být, ale za rok taky nemusí… Může zas odejít k jiné rodině.
Můžete namítnout, že je tu střídavá péče, která pokud spolu vycházíte, může dětem připadat v pohodě… Ale nejde tu jen o děti, jste tu také Vy. A pravidelně přicházíte o čas strávený se svými dětmi, stejně tak o něj přichází Váš bývalý partner, když jsou zase s Vámi, což by se nedělo, pokud by rodina zůstala pohromadě. Pokud jsou děti velké, asi to takový problém není. Ale pokud máte malé děti, nechcete přicházet o čas strávený s nimi.
A tak zkuste nejdřív Vaše problémy řešit, hned jak se objeví hádky. Případně zajít za odborníkem, když se Vám to nedaří. Nejen kvůli dětem, ale i kvůli sobě…
