Článek
Jsem hrdá na svou dceru a vlastně i na svou výchovu, protože díky pravidelné komunikaci s dětmi a pozorováním, co vlastně průběžně dělají na telefonu se nám podařilo včas odhalit predátora na síti, a to aniž by se s ním moje dcera pokusila setkat. Máme totiž domluvené zásady ohledně komunikace s lidmi, které nikdy neviděli. A jak tomu co nejlépe zabránit?
V první řadě je důležitý zájem rodiče o to co dítě na sítích dělá, a to nejen tak, že nainstalují aplikaci, aby věděli, co dítě instaluje nebo jak dlouho na které aplikaci je. Tím to totiž nekončí.
Nedávno dcera přišla s tím, že jí na jedné ze sociálních sítí kontaktoval o rok starší kluk, prý se jmenuje Sebastian a je z Karlových Varů. Vše vypadalo z počátku zcela neškodně. Psal jí, že si všiml její fotky, že je moc hezká a jestli by si spolu mohli psát.
Protože spolu pravidelně komunikujeme, o tom co dcera dělá, svěřila se mi s tím. Varovala jsem jí, že na síti si může kdokoliv stáhnout jakoukoliv fotku a přetvařovat se. Přitom to vůbec nemusí být člověk, za kterého se vydává a může mít i jiný věk, přičemž těchto lidí, zaměřujících se na děti je na sítích mnoho. Důkazem je dokument „V síti“.
Ve chvíli, kdy dítě pouštíte do jakékoliv sociální sítě, kde ho může neomezeně kdokoliv kontaktovat, podívejte se nejdříve na tento dokument.
Dítě jsem tedy upozornila ať z počátku nevěří tomu, co je mu předkládáno, dokud toho člověka skutečně nezná, že nic z toho nemusí být pravda. Bohužel to se následně i stalo…
Po týdnu písemné komunikace měl různé výmluvy, proč s ní nemůže osobně mluvit a proč nemůže mít videohovor. To v nás vyvolalo podezření. Požádala jsem dceru zda by jí nevadilo, abych se na jejich komunikaci podívala. Z té vyplynulo, že se jednoznačně nejedná o dítě stejného věku jako je má dcera. Domluvili jsme se proto, že ho přesvědčí k videohovoru nebo alespoň hlasovému hovoru. Podařilo se jí přemluvit ho, alespoň k hlasovému hovoru, a opravdu, hlas v telefonu nepatřil dítěti, byl to hlas asi tak třiceti až čtyřicetiletého muže. Opravdu mi z jeho hlasu bylo špatně.
Po chvíli nových zpráv s výmluvami, proč nemůže mít videohovor, dcera přišla, že mu napsala, že nevěří, že je ten kdo píše, a že si ho zablokovala. Byla jsem na ni hrdá, jak statečně nesla ztrátu iluze, že má konečně kluka a jak se tomu dokázala postavit.
Ptala jsem se jí, jestli po ní nechtěl nějaké fotky a ona říkala, že jo. Ale, že mu je odmítla poslat, a že on hned řekl, že to tak nemyslel, a už je nechtěl. Přesto si myslím, že kdyby získal její důvěru zkusil by to znovu.
Každopádně vždy trvejte na tom, aby dítě nevěřilo někomu, s kým nemluvilo a nevidělo ho na telefonu. Také mu řekněte, že není možné, aby se s tím člověkem někde samo setkalo, i když by ho přesvědčoval. Trvejte na tom, abyste na prvních schůzkách byli s dítětem a nebo aby nový neznámý navštívil dítě nejdříve u vás doma a vy ho poznali. Samozřejmě podvodník se bude vymlouvat a na návštěvu k vám nepůjde.
Bohužel důvěru dětí, jejichž rodiče se jim nevěnují si takoví lidé získají snadno, už jen tím, že s dítětem komunikují a naslouchají mu a tvrdí mu, že ho mají rádi. Je to smutné a zároveň mrazivě strašlivé.
Někdy máme pocit, že už jsou děti samostatné a velké, ale pak se stane věc, která ukazuje jak zranitelné naše děti bez nás jsou. Jediné co mě děsí, že tento muž, vyhledá další dítě, tak pozor ať to není vaše dcera nebo možná i syn…
