Článek
Děti samozřejmě vnímají, když se dennodenně hádáte a házíte na sebe špínu. Nejenže to vytváří nepříjemné dusno v domácnosti během hádky, dusno samozřejmě zůstává i po hádce.
Děti vidí u rodičů, že když jsou vzteklí mají na lidi okolo sebe křičet. Už samozřejmě nevidí, že to nic neřeší. Naopak problémy se kupí a kupí až do úplného konce, kdy už se v tom nikomu z dospělých nechce žít.
Spolužačka mých dětí si takovým koncem a domácností plnou hádek prošla.
Bylo mi jí líto. Rozchod jí rodiče oznámili před vánoci. Samozřejmě jí jen vysvětlili, že se nemají rádi a odchází od sebe, a že se budou od tatínka i s maminkou stěhovat, ale, že tatínka bude vídat.
Nedivím se, že tolik mladých šáhne k rozchodu, když vidí problém, místo toho, aby se snažili o kompromisy.
Obvykle se před dítětem problémy skrývají a tak jako slepé k houslím přijde zničehonic k rozchodu a ještě vlastně ani neví co se stalo. Dospělý si myslí, že je to jejich věc, a tak ani dětem nevysvětlují jak to je. Hlavně neřeknou často tu nejdůležitější věc. Ve vás to není, vy s ním nemáte nic společného, vás máme pořád stejně rádi.
Malá tedy měla zkažené celé vánoce a rodiče se přitom od sebe stěhovali až na jaře. Klidně jí to mohli říct až po vánocích.
Má máma říká, děti nejsou hloupé, oni jsou jen malé. I oni si zaslouží respekt a citlivý přístup.
Další věc, která se stala, že během hádek přišla o víru v ježíška. Jak se to stalo? Pohádali se o to, kdo z nich nechá dárky na balkóně.
Máte pocit, že se tak moc nestalo? Malá byla opravdu celé vánoce a začátek jara velmi smutná a trápila se. Se smutnýma očima mi před mými dětmi řekla, co se stalo, a že už nevěří na Ježíška kvůli rodičům.
Tyhle věci se její rodiče nikdy nedozví. Nikdy jim to neřekne. Ale kdyby nebyly zahledění jen do sebe a svých hádek, všímali by si, co to s jejich dětmi dělá a mluvili by s nimi o tom, případně by se jich třeba i zeptali co je trápí.
Horko těžko jsem zachraňovala alespoň sen a dětství svých dětí tím, že jsem jim řekla, že dětem, které nevěří na Ježíška nosí dárek rodiče, ale těm, kteří ano nosí dárky Ježíšek. Jejich spolužačka mě přitom pozorovala smutnýma vševědoucíma očima dítěte, které už o svůj sen o Ježíškovi přišlo, příliš brzy, dřív než mělo. Má malá na to odpověděla: „Teda to už stačí, že neexistuje zoubková víla, kdyby ještě neexistoval Ježíšek, to bych už opravdu brečela.“
Dospělí by při hádkách měli brát ohled na děti a nebrat jim při tom ve vzteku jejich dětství a sny a hlavně úsměv z tváře. Nemyslete jenom na sebe a hlavně o svátcích, které jsou pro děti něčím výjimečným na ně berte ohledy.
Když už se stejně rozejdete, snažte se to udělat v klidu a co nejméně s asistencí dětí. Myslím tím hádky. Jinak s dítětem komunikujte a mluvte s ním o jeho pocitech, zajímejte se o dopad toho všeho na dítě a snažte se mu to co nejvíce ulehčit. Vaše dítě za rozpad vašeho vztahu nemůže, a přesto v tom musí žít. A už kvůli dětem se spolu snažte normálně vycházet. Děti to vidí a přenášejí si zkušenosti z toho všeho do svého dospělého života. Při rozchodech nemyslete jenom na sebe, i když je to pro vás velmi těžké období, uvědomte si, že ani pro vaše děti to není jednoduché.
