Článek
EU už dávno nevidí všichni jen jako kladný cíl a vzor.
Neustále se někdo zamýšlí nad tím, kdo to tam vlastně ve skutečnosti řídí a vede a zda nejsme jen opomíjený ocásek Evropské unie, který neustále nestíhá plnit nějaká nařízení EU, ke kterým se tam naši politici vesele zavazují.
Můžete namítnout, že nám dávají dotace. Ale žili jsme před těmito dotacemi a žili bychom bez nich i dál. Nemluvě o tom, že do Evropské unie odvádíme nemalé částky a další nemalé částky vynakládáme na to, co Evropská Unie vymýšlí a nařizuje.
Navíc je to tolik rozdílných států, že není možné, že by se brali v potaz odlišné potřeby těchto států. Samozřejmě v ideálním případě byste se všemi státy, které máte poblíž nebo s nimi ekonomicky spolupracujete měli komunikovat a vycházet. Ale to by šlo i bez Evropské Unie.
Neustále nám vláda podstrkuje jak už nejsou finance na to či ono a jak šílený je náš dluh. On je však mnohem šílenější. Musíme si uvědomit, že si nepůjčují jen jednotlivé státy, ale i Evropská Unie jako celek a v tomto dluhu 16.080.000.000.000 Kč (zdroj Wikipedie) jsme zainteresovaní také. Tento dluh se však narozdíl od našeho dluhu momentálně zmenšuje, náš stále roste.
A pak nám tu díky Evropské Unii vznikají další dluhy a to díky neplnění závazků, ke kterým se naši politici v EU zavázali. V podstatě už žijí tam, mimo naši realitu, takže to se to zavazuje, k dalším a dalším termínům, které tady absolutně nestíháme, za které nás honí EU k Evropskému soudu, vesele pokutuje a ještě nám naúčtuje úroky z prodlení.
Pokud se všichni děsíme našeho dluhu, tak jaký pocit máme mít z dalších dluhů, které se nám EU snaží naúčtovat a vzhledem k neschopnosti naší vlády ještě naúčtuje?!
Stojí za zamyšlení v jakém vztahu k EU vlastně jsme? A jestli je to pro nás stále ještě přínosem?
Vystoupit by vzhledem k dotačním chapadlům unie, do kterých jsme se už chytili a nakapsovali se na nich, ti co v tom uměli chodit a zadlužení, do kterého se teď dostáváme duplicitně i v rámci EU by bylo velkým problémem.
My co nemáme EU moc v lásce můžeme jen doufat, že se to prostě rozpadne samo. Vždyť spokojení nejsou ani lidé ve vedoucích státech jako jsou Německo nebo Francie. Anglie se již prozřetelně distancoval a všimněte si, že také žije…
