Článek
Člověk není celý svůj život veselý. Je v pořádku, že prožívá i své negativní emoce, smutek, vztek a případně pláče, což odplavuje stres z jeho těla.
Pokud je to ale dlouhodobější záležitost, něco není asi v pořádku.
Když vyřadíme případy, kdy by už bylo potřeba navštívit psychiatra a je potřeba medikace. Například, když přestáváte komunikovat s ostatními lidmi, máte myšlenky na sebevraždu nebo si ubližujete, zůstává tu stav, kdy máte pocit, že kolem vás není nikdo, kdo by vyplnil samotu uvnitř vás samotných.
Především ženy doufají, že potkají partnera, který vyžene samotu z jejich života. Přijde nový vztah, vše vypadá skvěle, cítíte se šťastní a plní energie. Ale po čase opojení vyprchá, každý si začne znovu žít svůj život, muži si plní svoje sny častěji než ženy, které musí svůj čas z velké části věnovat rodině, a tak prostě nejsou doma, ať už proto, že se schází s přáteli nebo mají nějaký svůj pravidelný koníček, obvykle sport. A samota je zpět. Rozejdete se, hledáte nový vztah a vše se znovu opakuje.
Máte dvě možnosti. Buď si vybíráte stále stejný typ partnera, který vám ale nevyhovuje. Pokud chcete partnera, který s vámi bude sedět doma, asi si nemůžete hledat sportovce nebo takového, co chodí denně do hospody. Zaručeně to fungovat nebude a nemůžete čekat, že partnera zatlačíte do kouta a změníte ho.
Neberte taky prvního chlapa, kterého potkáte. Klidně se zeptat známých, jestli neví o někom, kdo by vám vyhovoval. Chce si ale nejdřív ujasnit, co od budoucího partnera vlastně potřebujete.
Druhá možnost je, že prostě nejste spokojená sama se sebou. Necítíte se šťastná a spokojená uvnitř sebe a to žádný partner neopraví. S tím si musíte poradit vy sama. Pak je lepší zůstat delší dobu sám a pracovat na sobě, a to do té doby, dokud nezjistíte, že jste spokojená, šťastná a sebevědomá, i když jste sama. Plňte si sny, najděte koníčky, které vás budou naplňovat. Pak vám ten pocit vnitřně zůstane a nebudete už od partnera očekávat nemožné.
Při pozitivním myšlení se lépe řeší problémy a lépe se cítíte i vy sami. A to i ve vztahu, který není úplně ideální.
Přesto mě těší, že většina žen kolem mě, pokud se rozchází v pozdějším věku, už nad výběrem partnera přemýšlí a rozhodně jim to pak líp i funguje. Najdou si totiž takového člověka, který se k nim hodí a nedochází pak k hádkám, že by partner měl být úplně jiný než jaký je. To se samozřejmě stává i ze stran mužů.
Potkáte partnera, kterého na začátku neznáte a domyslíte si už vaší společnou budoucnost, aniž byste znali realitu, která bohužel růžové brýle nemívá.
Vztah je o kompromisech, ale ne o předělávání lidí kolem nás a o nemožných očekáváních, že se ten druhý úplně změní. Vždyť jak se pak má ten druhý partner cítit.
A u dlouhodobých vztahů, kde vztah ubila práce, všednost a péče o rodinu? Zkuste se přestat jen litovat a zeptejte se i svého partnera, jak se cítí. Možná, že zjistíte, že vedle vás sedí člověk, který cítí stejnou osamělost jako vy a pokusíte se společně najít řešení, jak váš vztah a chování mezi vámi zase oživit.
A když to nezvládnete? Pokud je tu chuť a vůle, stále existují různé poradny a párový terapeuti. A investovat námahu, čas a peníze do vztahu, který již několik let fungoval, za to přece stojí.....
