Článek
THINK TANK ANDREJE BABIŠE JE PLNÝ BLAFŮ A MALÝCH MYŠLENEK
Tak jsem si shrnul další Babišův vstup tentokráte do česko-slovenské politiky, aby se očistil od můry, která ho straší svou minulostí a spoluprací s komunistickou Státní bezpečností. Měl ji konečně dostat také z veřejného povědomí a vlastního svědomí. To se snažil po celé, pravda dlouhé roky uchlácholit nálepkou pronásledovaného politika. A dnes po smíru uzavřeném se slovenským ministerstvem vnitra ověnčit div ne mučednickou aureolou.
To se mu zcela nepodařilo, jak vidíme s odstupem času, kdy ho v Praze městský soud v lednu 2023 v kauze Čapí hnízdo osvobodil, byť nepravomocně. Stalo se tak před prezidentskými volbami, v nichž také kandidoval a mimochodem získal ve druhém kole 2,4 mil. hlasů (27. - 28. 1. 2023). Tentokrát se poučil a se smírem přišel rok před volbami do Poslanecké sněmovny, aby to tak netahalo za uši a oči jako při posledních prezidentských volbách.
Naivita, s jakou předpokládá pan Babiš, že ho tento „smír“ zbaví nedůvěryhodnosti a pochybností, které jeho „burešování“ vyvolaly v jeho politické kariéře u veřejnosti, hraničí s hloupostí. Tou, jak je Babišovým nechvalným zvykem, častuje všechny, kdo mu tuto pohádku nikdy nevěřili a nevěří dosud.
Nejde jen o to, že on své „burešování“ považuje za běžnou činnost, které byli podle něho podrobeni všichni, kteří se pohybovali v zahraničí služebně. Nebyli. Mnozí podávali pouze svá hlášení o cestách do zahraničí svým nadřízeným. Stejně jako všichni ostatní zaměstnanci doma v komunisticko-socialistickém Československu dokládali své služební cesty a vyúčtování z nich. Státní bezpečnosti museli podávat vysvětlení všichni občané, pokud se octli v jejím hledáčku. To ale ještě neznamenalo spolupráci s ní, ale také ji ani případně nevylučovalo.
Mrazí mě, že Babišova spolupráce s komunistickou StB, kterou zlehčuje, je některými jeho oponenty považována sice za odsouzeníhodnou, zároveň ji ale považují za účelovou a dostatečně neprokázanou záležitost v takzvané kampani Antibabiš.
Výrok premiéra Petra Fialy, který tento smír označil za politický handl, je namístě. Trochu zarážející je ovšem skutečnost, že pan premiér se tímto výrokem jakoby vyčerpal a označil stávající vzájemné vztahy mezi oběma republikami za fungující. Pan premiér zcela stranou nechal naprosto neadekvátní politické jednání předsedy nejsilnější parlamentní politické strany ANO poslance Andreje Babiše. Ten jako přítel slovenského premiéra Fica a zároveň pod pokrytím slovenského ministra vnitra Matúše Šutaje Eštoka neváhal nabídnout odstoupení od svých stížností na Ministerstvo vnitra u soudu za uzavření smíru ohledně evidence v archivních dokumentech někdejší StB jako agenta.
A to vše zabaleno do dárkového balení dvou nezávislých expertních analýz a předpokladu, že by Andrej Babiš mohl dodatečně uplatňovat vysoké finanční nároky na náhradu škody. Slovenské ministerstvo vnitra je v prohlášení označí za neakceptovatelné riziko v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi.
První, co člověka napadne, zdali oním rizikem, navíc bezpečnostním, není právě Andrej Babiš, který, jak uvedl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, mu sám uzavření smíru navrhl. Avšak ze žaloby podané na ministerstvo nevyplývá, že by Andrej Babiš kromě náhrady nákladů na řízení uplatňoval i nemajetkovou újmu. Že by nepřímo vydíral? Ne, to určitě ne. Nebo že by Slovenská republika byla na tom tak finančně a neudržitelně špatně a obávala se, aby na ni pan předseda Babiš náhodou nezaklekl?
Ve vzduchu tedy zůstává to bezpečnostní riziko, které na důstojnosti a suverenitě Slovenska, ale i Česka moc nepřidá. Zvláště když zvážím, že Andrejův přítel Robert Fico říká, „Pokud skončí válka během mandátu této vlády, udělám všechno pro obnovení hospodářských a standardních vztahů s Ruskou federací. Evropská unie potřebuje Ruskou federaci, Ruská federace potřebuje Evropskou unii.“ Ta Ruská federace, pro kterou je Česká republika po Spojených státech druhým největším nepřítelem. „Bude nám velmi záležet na přátelských vztazích s Ukrajinou s tím, že konflikt na Ukrajině nemá řešení,“ dodává Fico a odvolává se přitom na obdobný výrok prezidenta Pavla.
V této smutné politické česko-slovenské „komedii“, kde si mnozí politici hrají na něco, čím nejsou a čím tedy asi nikdy nebudou, mě vyvádí z míry, čeho všeho se ještě dočkáme? A máme šanci bránit se proti lidem jako je Andrej Babiš, který do slušné lidské společnosti asi nepatří, ale do Parlamentu byl zvolen. A bohužel, není sám, kdo v něm volá po tlusté čáře za předlistopadovou komunistickou dobou: To, co bylo, tak už bylo. A hotovo!, říká jeho další oblíbenec poslanec Karel Havlíček.
A přitom doba, za kterou chce udělat tlustou čáru, se vlamuje do otevřených dveří, aby je po čase zase zabouchla všem před očima a hlídala je před světem a demokracií. Nikdo samozřejmě pana Babiše ze společnosti lidí nevylučuje. V politice vedle mravních principů by měla ale platit i pravidla slušné společnosti. V české politice by možná stačilo, aby Fialova čtyřkoalice, a věřím, že v tomto případě s Piráty konečně projednají návrh novely zákona o předpokladech pro výkon funkcí. Leží ve Sněmovně již dva roky od 2. 11. 2022 a jeho zmíněná novela se měla dostat na pořad 115. schůze, která běží od 22. 10. 2024.
Novela nedošla ještě ani do prvního čtení a vládě se nemusí podařit ji přes očekávané obstrukce opozice prosadit. Pro výkon funkcí na všech úrovních se do návrhu zákona doplňují funkce členů vlády a náměstků členů vlády. Na funkci člena vlády se již v minulosti lustrační zákon vztahoval, ale v souvislosti s přijetím zákona o státní službě byla tato funkce z působnosti lustračního zákona vypuštěna. Navrhované rozšíření působnosti lustračního zákona na funkci člena vlády a na funkci náměstka člena vlády povede zpět k naplnění původního záměru tohoto právního předpisu
Cílem tohoto principu navrhované právní úpravy je zabezpečení výkonu výše uvedených funkcí osobami, které se nepodílely na potlačování lidských a občanských práv, a současně vychází z programového prohlášení vlády, jímž se vláda zavázala k navrácení působnosti lustračního zákona i na členy vlády. Tolik z návrhu novely zákona, který, doufejme společně, nezůstane jen na papíře.
PS: Součástí tohoto mého úhlu pohledu na pana Babiše je v následujícím příspěvku pohled na Donalda Trumpa, respektive na jeho zázemí, ze kterého vychází jeho zahraniční politika. Tu přiblížil v zajímavém rozhovoru Českého rozhlasu Jan Bumba s Maxem Primoracem z Heritage Foudation.
Donalda Trumpa znám z České televize spíše jako showmana z předvolebního prezidentského cirkusu. Rozhovor o jeho politice z úst renomovaného experta Maxe Primorace jsem se zájmem nejen vyslechl, ale byl jsem překvapen, jak zkreslující dojem jsem si o jeho politice vytvořil. Pravda, o tento pohled na něj se ke své škodě Donald Trump sám přičinil svými často nabubřelými a vulgárními projevy. Co považuji ale za důležitější, je ukázat jaký thing tank stojí za prezidentem Trumpem. Na rozdíl od něho je thing tank Hnutí ANO a jeho předsedy Babiše plný blafů a malých myšlenek.
