Článek
Pane Liško, jste bezpochyby výborný herec. Děkuji proto, že jste při nadsázce o panu Turkovi nehajloval. Pochopil jste, že to, co je možné na jevišti, se ve veřejném prostoru stává nebezpečnou politikou, protože odkazuje do nedávné rudé a hnědé minulosti, která po sobě zanechala desítky miliónů mrtvých lidí.
Pro veřejnou osobu, kterou je zvolený politik Filip Turek, je tato nedávná minulost svázaná
a poznamenaná jeho minulostí v souvislosti takzvaným „černým humorem“. Tento humor však překročil privátní hranice, a jak se ukazuje, poté co pan Turek vstoupil do politiky, poznamenal ho a poznamenává těžko smazatelným polibkem politické smrti. V tom má možná čtyřicetiletý pan Turek smůlu, abychom ho neházeli do jednoho pytle s komunisty
a nacisty. Vzhledem k mému nelichotivému stáří, jsem skoro o tolik let starší, než kolik je dnes let Filipovi Turkovi. Připouštím ale, ač se značnou nelibostí, že to podle pana Lišky mohla být jedna z mnoha kravin Turkova, ale i mého mládí. To když jsme si hráli
po II. světové válce v našich klukovských bitkách na partyzány a němčoury, a každý chtěl být partyzánem a nikdo němčourem.
Tato jakoby dávná, ve skutečnosti ale nedávná minulost zdaleka ještě historicky nevyhasla. Znovu se tu objevuje, ať již v diktátorských vraždách a válečných zločinech prezidenta Putina nebo narcisticky zabarvených projevech, připomínající spíše duceho než prezidenta Trumpa. Desítky tisíc voličů volilo pana Turka, aniž by je napadlo, některé dokonce ani ne ve snu, aby ho s touto nechvalně pověstnou a zlověstnou minulostí, stále ještě ožívající, spojovali. Nevěděli o ní, neznali ji, a mnozí z nich ani dnes neznají její tragický kontext, pro který je právě pro to v politickém životě tato nacistická minulost stejně jako ta komunistická nepřijatelná.
Přitom odezva široké voličské veřejnosti, která pana Turka a Motoristy sobě nevolila, není zmanipulovaná. Cítí se být podvedena a s každým dalším nepřesvědčivým vystoupením pana Turka spíše šokována, jakou část veřejnosti bude v Poslanecké sněmovně České republiky prezentovat - a nedej bože - reprezentovat v zahraničí jako tomu dosud bylo v případě jeho mandátu v Evropském parlamentu.
Kdo jsou noví partyzáni a němčouři a kdo je agresor a kdo oběť?
Bitky partyzánů s Němčoury už nám nehrozí, zato Putin v Budapešti, to je další pokus, zatím jen ideologický, který by legitimizoval pobyt válečného zločince Putina a jeho propagandu přímo ve Střední Evropě a připomněl jí nedávnou hnědou a rudou minulost. Evropská unie by se měla vzmužit a dát jasně najevo Trumpovi, že nechce skončit v tomto kole v provazech, aby jednal v Budapešti opakovaně s Putinem o Ukrajině bez Ukrajiny a lídrů Evropské unie. Znamenalo by to také poslat k čertu mezinárodně trestní tribunál v Haagu a připustit, aby v centru Evropy zazněly balisticky motivované, vychytralé ambice prezidenta Putina.
Jakoby těch vysílaných z Kremlu, co čtvrtým rokem zabíjejí lidské životy a okupují Ukrajinu, nebylo dostatečně dost výmluvných pro prezidenta Trumpa, aby pochopil, kdo je agresor a kdo oběť.
