Článek
Všechno bude v pořádku!
Šest hodin před vypuknutím krajských voleb a volbami do Senátu si Andrej Babiš předseda Hnutí ANO nenechal ujít, aby voliče znovu přesvědčoval, že není nad politiku Hnutí ANO, která vám vrátí všechno, co vám Fialova vláda vzala.
A je to, bohužel, zase nepřeberný koš populistických, prázdných slibů a demagogie typu: „…Potřebujeme Senát, který bude skutečně hlídat vládu a ne jen schvalovat její nesmysly a dát zemi do pořádku a nezadlužit naši zemi víc než kdokoli předtím, Hnutí Ano to chce změnit.“
Jak ovšem změnit a kde na tu změnu vzít Andrej Babiš neříká. Aniž zmiňuje důsledky ruské agrese na Ukrajině, přenáší všechny sliby „zvýšit platy ve školství, sociálních službách, zlepšit poskytování zdravotní péče, zavést slevy na jízdném, pomoci financování sportovních kroužků, letních táborů, škol v přírodě, lyžařských kurzů a dalších aktivit na nástroje krajských úřadů“, které jako perpetuum mobile mají tuto změnu zajistit. Úřadů, které se ještě nevzpamatovaly z katastrofických rozměrů letošních, teprve opadajících povodní, jejichž ještě nespočítané škody se již odhadují na stovky miliard, ne-li více.
Tolik bezostyšné drzosti má v sobě Andrej Babiš, aby těmito nepodloženými sliby vyzýval k volbě čísla 39. Ne nadarmo, mně s tímto zlověstně symbolickým číslem vytanula na mysli druhá republika, která v polovině března 1939 byla koncem Československa a její demokratické vize T. G. Masaryka. Tedy zásadně se rozcházející s babišovskou vizí, ze které se stát dosud neprobral, řídit stát jako svou rodinnou firmu. Spoléhá přitom na ultraextrémní politickou spolupráci s Patrioty v Evropské unii a podporu proputinovské politiky Viktora Orbána a obojetné politiky předsedy vlády Slovenské republiky, Roberta Fica.
Andrej Babiš zapomíná totiž říci to B, které se za jeho populismem skrývá. Defétismus – poraženectví, s nímž ustoupíme bez boje v další spravedlivé podpoře Ukrajiny, bránící se před agresivní válkou a okupací jejich země zločineckou imperiální politikou Ruské Federace a jejího prezidenta Vladimira Putina. Cena za populismus nás, ale i další země Evropské unie, může i dnes znovu stát desítky let ztracené svobody a základních lidských práv.
