Článek
Ve Španělsku se korida koná v několika městech. My jsme se zúčastnili té v historické aréně v Seville. Slavnostní zahájení bývá v dubnu a ukončení v říjnu. Korida se nekoná každý den a o prázdninách jen výjimečně.
Určitě to není podívaná pro slabší povahy. Lidé, kteří už viděli lecjakou domácí zabíjačku asi nebudou mít problém. Ovšem lidé, kteří si kupují balené maso v obchoďáku a netuší, na kterém stromě to vyrostlo, by určitě měli návštěvu tohoto představení zvážit.
Vstupenky možná koupíte po internetu nebo se vám je podaří koupit v místní aréně. Cena vstupenky je odvislá nejen na řadě, ve které sedíte. Mnohem větší rozdíly v ceně se vztahují k slunečné nebo stinné straně arény. Stinná strana je vždy o 100 % dražší, protože téměř všechny akce v aréně se konají ve stínu. Toreadoři určitě nechtějí být oslněni sluncem. Mohlo by to pro ně mít fatální následky. Pokud seženete vstupenky jen na slunce, vezměte si sebou klobouk, brýle proti slunci, vějíř a lahev vody.
Představení začíná slavnostním nástupem toreadorů, pikadorů, matadorů, banderilleros a dalších pomocníků za doprovodu hudby. V Seville se hraje Pochod toreadorů z opery Carmen.
Potom je do arény vpuštěn býk. Během představení jich přijde šest. Každý býk má jinou náladu. Některý vběhne do arény svižně s myšlenkou- tak s čím si tady dneska budeme hrát. Jiný vejde klidně, ale když vidí veliký prostor arény před sebou, chtěl by se ještě vrátit. Obzvlášť když zahlédne ještě otevřená vrata za sebou. Jiný vejde docela líně a netečně. Jako by věděl, co ho čeká, a chce to mít rychle za sebou. A jiný vejde a říká si - ach jo, co zase bude…
Do arény vstoupí 6 toreadorů. Mají žluto- růžové mulety. Jejich úkolem je býka uhonit a unavit. Rozestoupí se po obvodu arény do protilehlých stran. Snaží se voláním a máváním muletou přimět býka, aby se rozeběhl k nim. Když je býk už blízko, schovají se za bariéru a býka se snaží přivolat ti na opačné straně. V této chvíli jsou síly v aréně vyrovnané. Býk má sil na rozdávání. Někdy se postaví doprostřed arény a říká si - na honičku se vám dneska vybodnu. Když je býk lehce unaven, zkouší toreador vedení za muletou. Drží muletu hodně nízko a býk se k barevné vlnící látce skloní až skoro k zemi. Toreador ho vedením mulety nutí změnit směr a tak býk ztrácí rovnováhu. Za tento manévr může toreador sklidit uznání publika zvoláním oléé.
V druhé části nastupují do arény dva pikadoři na koních. Koně mají pečlivě chráněné celé tělo až dolů ke kopytům. Pikadoři se přiblíží k býkovi a snaží se mu zabodnout kopí do hrbu za krkem. Tímto okamžikem končí klidné představení. Býka to chudáka musí bolet a dost ho to rozzuří. Odvetou se snaží rohy napadnout koně a často se mu to daří. Buď ho natlačí na bariéru a nebo ho povalí na zem i s pikadorem v sedle. Kůň sám nedokáže vstát a tak nastoupí toreadoři a snaží se býka odlákat na opačnou stranu arény, dokud není kůň vysvobozen. Býka opravdu hodně moc lituju, zranění na hřbetě ho určitě bolí. Nenápadně zamačkávám slzy v očích, Španěl vedle mě by se mi určitě smál.
Ve třetí části nastoupí do arény banderilleros. Úkol tohoto muže je dost těžký a nebezpečný. Má v rukou krátké ozdobené šípy a musí je píchnout býkovi do hrbu za krkem. Voláním se snaží přilákat býka přímo k sobě. Když býk přiběhne přímo před něj, musí vyskočit, aby na hřbet býka dosáhl. Jak se dokáže vyhnout rohům běžícího zvířete a uskočit stranou, aby do něj býk nenarazil, je mi záhadou. Rozeběhnutý býk se zastaví až o několik metrů dál a hledá muže, který ho vydráždil. Ten ale musí velmi rychle utíkat za ohradu. Někdy to stíhá na poslední chvíli. Práce těchto mužů je trochu nevděčná a nebezpečná. Mají unavit a připravit zvíře pro matadora. Jen občas některý z nich slyší z publika olééé.
Nakonec nastupuje do arény matador. Býk už bývá unavený neustálým běháním po aréně a je ochromený bolestí v hrbu za krkem. Má pomalý krok a těžce dýchá, má toho dost. Jen mechanicky chodí za tím rudým hadrem, co mu matador vystavuje před oči. Někdy se zastaví a ani ten hadr ho nezajímá. Matador má připravené vystoupení pro publikum. Pohybuje se velmi blízko u těla býka. Muletu drží před očima zvířete velmi nízko a býk se ji snaží nabrat na rohy. V poslední chvíli zvedne muletu výš a býk za muletou zvedne hlavu, někdy se i postaví na zadní nohy. Přitom býk prochází těsně kolem matadora. Pokud se matadorovi podaří tento manévr poprvé, slyší z publika jen vlažné oléé. Podruhé je oléé o něco hlasitější a při čtvrtém úspěšném pokusu, obzvlášť když se býk postaví jen na zadní nohy, zazní velmi hlasité oléé a i silný potlesk.
Bohužel úkolem matadora je býka zabít. I když se toto představení zdá velmi kruté, Španělé si velmi cení oběti života zvířete. Před poslední ranou se arénou ozývá pssst, pssst. Je tu posvátné ticho před smrtí a myslím, že silně věřící Španělé se v tuto chvíli modlí za ukončený život. Matador musí zvíře bodnout kordem do srdce nebo do plic. Pokud se matadorovi tento akt podaří hned napoprvé, je oslavován. Lidé vstávají a vzdávají hold položenému životu zvířete máváním bílým kapesníkem. Zatímco pomocníci odvážejí tělo chudáka zvířete na saních pryč, toreador obchází arénu a sklízí triumf. Lidé mu házejí květiny, klobouky, vějíře a šátky. Všechny tyto věci hází lidem zase zpět.
Ale ne vždy akt dopadne dobře. Byli jsme svědkem, že se matadorovi podařilo zabít býka až osmou nebo devátou ranou. V aréně se strhla bouře. Lidé pískali, dupali, nadávali, hrozili. Tak silný pískot jsme nikdy neslyšeli a určitě by jsme nechtěli být matadorem. Ještě druhý den ráno, hned po probuzení, mi zněl v uších ten strašný pískot, až mi šel mráz po zádech. Španělsky neumíme ani slovo, a tak jsme si nepřečetli v novinách, že po včerejším nevydařeném vystoupení koridy byl matador Enrique Sánchez převezen k uklidňujícímu ozdravnému pobytu do sanatoria v tichém místě hor Sierra Nevada.
