Článek
Je míněn jako určitý hold těm, kteří i v těch nelehkých dobách a bez ohledu na režim, který zde panoval, odvedli kus poctivé práce a vybudovali spoustu pozitivních věcí, z nichž těžíme dodnes a které mají mnohdy doslova světové parametry.
Pojďme se dnes na pár z nich podívat.
Pražské metro
Tohle je komunistický majstrštyk. Ve srovnání s řadou metropolí bylo sice vybudováno velmi pozdě (zprovoznění prvních stanic v roce 1974), ale paradoxně právě díky tomu je relativně moderní, čisté a spolehlivé.
Výborně to ukazuje např. nedávné video Daniela Kotuly (Praha vs. New York: Které metro je lepší?), kde pražskou podzemní dráhu porovnává s metrem v New Yorku.
Newyorské metro je sice mnohem rozsáhlejší a má 472 stanic (Praha jich má 61) ale pouhých 25 procent z nich je přístupné pro handicapované osoby, vozíčkáře a kočárky.
V tomto ohledu je Praha světelné roky napřed: bezbariérových je 48 stanic z 61, tedy skoro 80 procent. U nově budovaných stanic je navíc bezbariérovost povinná.
Nedávno jsem v pražském metru potkal vozíčkářku, která si stěžovala, že pokud se chce na stanici Vyšehrad dostat na koncert do Kongresového centra (bývalý Palác kultury) nebo do parku u zmíněného Vyšehradu, musí přejet na stanici I. P. Pavlova a pak se vrátit zpět.
Kdyby navštívila zmíněný New York nebo třeba Paříž, možná by utrpěla malý šok a začala by si „rodné hroudy“ více vážit.
Jednou z nejskvělejších výhod pražského metra je totiž skutečnost, že skoro všechny stanice mají pouze jediné, uprostřed umístěné nástupiště. Jednou z mála výjimek je právě zmíněný Vyšehrad nebo třeba Hlavní nádraží.
Jak se uvádí i ve výše zmíněném videu z americké metropole, další skvělou věcí na pražském metru je i jeho relativní čistota. V New Yorku je vše mnohem zanedbanější a špinavější a ve vagonech někdy dokonce běhají i krysy!
Ke světové nebo minimálně evropské špičce se parametry pražského metra řadí i pokud jde o hloubku některých stanic – stanice Náměstí míru na trase A, která je 53 m pod povrchem, je vůbec nejhlubší stanicí metra v celé Evropské unii a tamní eskalátor o délce 87 m je nejdelší v celé EU (Náměstí Míru (stanice metra) – Wikipedie).
Vodní tunel Želivka
Pokud bydlíte v Praze a otočíte kohoutkem, začne téct pitná voda, která k vám ve většině případů přitekla jedním z nejdelších vodních tunelů světa. Byl vybudován „za totáče“ na území dnešního Středočeského kraje a Prahy (Tunel Želivka – Wikipedie).
Dnes je sice „až“ šestý nejdelší, ale v době uvedení do provozu v roce 1972 šlo o druhý nejdelší vodní tunel na celé planetě po Delawarském akvaduktu v americkém státě New York (List of longest tunnels - Wikipedia).
Tunel je dlouhý bezmála 52 kilometrů a vede z vodní nádrže Švihov u obce Nesměřice do vodojemu v Jesenici u Prahy, kde je voda klasickým potrubím dále rozváděna do hlavního města.
Jde o tzv. gravitační tunel, tudíž voda teče samospádem díky výškovému rozdílu mezi začátkem a koncem tunelu.
Než se ale voda dostane do tunelu, zpracuje se v úpravně vody Želivka hned vedle zmíněné vodní nádrže Švihov. V době výstavby to byla největší úpravna vody v Československu a v Evropě (Úpravna vody Želivka – Wikipedie).
Je tedy evidentní, že vodní tunel Želivka představuje zcela unikátní počin světových parametrů, přičemž dodnes patří mezi 20 nejdelších tunelů planety, tj. bez ohledu na to, zda jde o tunely vodní, železniční či silniční (List of longest tunnels - Wikipedia).
Jižní město v Praze a další „králíkárny“ po celé zemi
V lednu 1990 dorazila na sídliště Jižní Město na jihovýchodním okraji Prahy mimořádně významná návštěva: byl to čerstvě zvolený prezident Václav Havel.
Havel tehdy označil panelová sídliště, jako je Jižní Město, za „králíkárny“ a kritizoval jejich neosobní architekturu, nedostatek občanské vybavenosti a celkovou kvalitu života v nich (Panelové dědictví - Václav Havel na Jižním městě v Praze - ČST 1990).
Bylo to plně v souladu s tehdejší atmosférou odvržení a zatracení všeho, co bylo spojené s právě padlým komunistickým režimem.
Z hlediska objemu a rychlosti výstavby šlo ve skutečnosti spolu s bratislavskou Petržalkou o jeden z nejvýznamnějších urbanistických počinů 70. a 80. let 20. století v rámci tehdejšího Československa i východního bloku a svůj domov zde má dnes 80 000 lidí (‚Lidské králíkárny‘ jsou v Praze už 50 let. Sídliště Jižní Město zanechalo odkaz i v kultuře | iROZHLAS - spolehlivé zprávy).
I když to samozřejmě není žádná světoborná architektura, v komunisty postavených a po revoluci renovovaných panelácích dnes bydlí skoro třetina populace (3 miliony lidí) a jejich životnost někteří odhadují i na 200 let (Životnost paneláků záleží jen na jejich majitelích. Vydrží i 200 let - iDNES.cz).
Kvalita nebyla ideální, ale impozantní bylo tempo výstavby díky prefabrikovaným panelovým dílům: v letech 1970–1989 se stavělo 50 000 až 80 000 bytů ročně. Loni, tj. v roce 2025 to bylo pouhých 33 557 (Výstavba budov | Statistika). Není divu, že ceny bytů dlouhodobě stále stoupají.
Dálnice D1
Zatímco nový „nekomunistický režim“ nedokázal za skoro 40 let od Sametové revoluce postavit vysokorychlostní železniční trať mezi dvěma nejdůležitějšími městy a regiony v zemi (tj. Praha–Brno, případně Ostrava, resp. Čechy–Morava, případně Slezsko), komunisté dvě největší města alespoň propojili souvislou dálnicí, a to za 13 let od „kopnutí do země“ – výstavba trvala od roku 1967 do roku 1980, přičemž se využily již rozestavěné starší úseky z let 1939–50 (Dálnice D1 – Wikipedie).
Dokončení D1 mezi Prahou a Brnem mělo v době svého vzniku obrovský celostátní význam, protože poprvé v historii vytvořilo rychlé, kapacitní a celoročně spolehlivé spojení dvou největších českých měst.
Případná vysokorychlostní železnice (VRT) Praha–Brno by měla význam obdobný – a v některých ohledech ještě větší, protože by zásadně změnila časovou dostupnost, ekonomické vazby i mobilitu obyvatel.
Ta bude ale dokončena nejdříve až v roce 2036 (Vysokorychlostní železnice v Česku – Wikipedie), tj. skoro půl století od pádu komunismu (pokud vůbec) a nabízí se tak skoro až kacířská myšlenka – nezvládli by to ti centrálně plánující komunisté rychleji?
Nuselský most v Praze
Vynikající architektonické dílo, přičemž v době svého dokončení (1973) šlo o jednu z nejvýznamnějších předpjatých betonových staveb v Evropě (Novinky a média | mkcr.cz).
Most je unikátní tím, že v tubusu pod dálniční komunikací vede trasa metra C, což bylo konstrukčně velmi náročné a v evropském kontextu šlo o progresivní řešení.
V roce 2000 získal titul „Stavba století“ v kategorii dopravních staveb.
Ačkoliv existují v Evropě delší nebo vyšší mosty, Nuselský most vyniká svým umístěním v urbanizovaném prostoru a technickým řešením kombinujícím intenzivní automobilovou a vlakovou dopravu.
A takto bychom mohli pokračovat dál a dál:
Jaderné elektrárny Dukovany a Temelín ze 70. a 80. let – současná i budoucí páteř české bezemisní energetiky;
Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) založený v roce 1971 – dnes jedno z největších transplantačních center v Evropě;
Hotel a televizní vysílač Ještěd z roku 1973 – unikátní stavba na vrcholu stejnojmenné hory (prestižní Perretova cena Mezinárodní unie architektů a „stavba století“ České republiky);
Palác kultury v Praze z roku 1981 – dnes patří pod názvem „Kongresové centrum Praha“ mezi největší a nejvýznamnější kongresové prostory v Evropě.
Ať již byli lidé stojící za všemi těmito stavbami – a jejich mozky, ruce a svaly – politického smýšlení toho či onoho, něco hodnotného za nimi opravdu zůstalo a jejich práce si zaslouží úctu a respekt.
